Souhlasíte s církevními restitucemi?Anketa
Smyslem navrhované právní úpravy je prodloužit lhůty pro vyřizování výzev k vydání majetku podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. V současné době mají totiž povinné osoby lhůtu šest měsíců ode dne doručení výzvy pro uzavření dohody o vydání zemědělské nebo jiné než zemědělské nemovitosti.
Místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 František Laudát ale vznesl veto k normě. „Jménem dvou poslaneckých klubů TOP 09 a ODS vznáším veto na projednávání tohoto návrhu podle § 90,“ řekl do sněmovního mikrofonu Laudát, jenž zastupuje předsedu klubu TOP 09 Miroslava Kalouska, který se pro dnešní jednací den omluvil.
V zákoně se má konkrétně lhůta ze šesti měsíců změnit na 12 měsíců a 12 měsíců se má nahradit slovy „18 měsíců“.
Celý průběh mimořádně vyhrocené sněmovní rozpravy najdete ZDE.
„Aby ve zmatku bylo předejito, že bude vydáno něco, co vydáno být nemělo,“ vysvětlil ve sněmovně za předkladatele poslanec z ČSSD Jeroným Tejc. „Chtěl bych požádat, aby dva poslanecké kluby, které uplatnily veto, tak aby jej vzaly zpět, neboť ty lhůty na vydávání majetku církvím již probíhají,“ zdůraznil ve svém slově také Tejc.
„Je tady otázka užitečnosti této normy,“ podotkl vzápětí na to jeden z opozičních poslanců.
Ing. František Laudát
„My máme rádi církve, my proti církvím nic nemáme. My se jenom bráníme té nemravnosti, té nekřesťanskosti, které se dopustily vaše vlády, když této zchudlé zemi vzaly peníze a daly je permanentně bohatým církvím,“ poznamenal ve faktické poznámce poslanec za ĆSSD Vítězslav Jandák.
Jakubčík: Ona ta církev také kolaborovala!
Velmi silné bušení do stolu se pak dostalo slovům koaličního poslance Igora Jakubčíka (ČSSD), který řekl, že katolická církev za druhé světové války pomáhala nacistickým zločincům a vlastně s nacisty kolaborovala, neboť byla jedním z největších spojenců nacistického Německa.
„Katolická církev za druhé světové války netrpěla. Byla jedním z největších spojenců nacistického Německa. Katolická církev schvalovala odsuny a vraždy Židů! Katolická církev pomáhala nacistickým zločincům při jejich odchodu do Jižní Ameriky! To jsou historická fakta!,“ pronesl Jakubčík. Právě na tato jeho slova se ozývalo hlasité bouchání do stolů a podle stenozáznamu z webové stránky dolní komory ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) dokonce prý velmi emotivně vykřikoval: „Hanba!“
„Je neštěstí, když vítězí ideologie nad zdravým názorem a když to propukne v takové míře, jak jsme tady byli svědky. Já bych doporučoval, aby kolega korigoval svoje nešťastné vyjádření, které tady zaznělo s plnou nenávistí,“ poznamenal posléze lidovec Ludvík Hovorka.
Následně se debata mezi zákonodárci velmi rozjitřila. O „sprosťárně" Jakubčíka se rozhovořil třeba poslanec topky František Laudát.
Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) uvedl, že ke katolicismu se hlásí i předseda ČSSD a premiér Bohuslav Sobotka. Podle Jakubčíkovy logiky se prý tedy hlásí ke kolaboraci s nacismem. „Máte dvě možnosti: Buď se zastřelit, nebo vyslovit nedůvěru vládě," ironizoval Blažek slova poslance.
Jakubčík později řekl, že nemá nic proti současným církvím, které podle něj za komunistické totality trpěly. „Vadí mi, co se dělo po roce 1948," uvedl s tím, že reagoval jen na jednu poznámku v debatě. Co se však dělo za druhé světové války, označil za „černou skvrnu".
Foldyna: Vždyť pro to hlasoval i odsouzený!
Později se ale mezi poslanci rozjela ještě jiná slovní potyčka. Poslanec Jaroslav Foldyna z ČSSD totiž poukázal na to, že pro normu hlasoval v roce 2012 i poslanec, který ale byl posléze zavřen do vězení.
„Kdybyste ten zákon schvalovali v normálním procesu, tak se tady možná netrápíme takovými debatami, jako je prodloužení lhůty na vydávání majetku," poznamenal dnes k normě Foldyna.
Na to se ale ozval předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. „Pan poslanec Foldyna se prostě mýlí. Za prvé poslanec, o kterém mluvil, byl vyloučen z našeho klubu. A za druhé jeho hlas nebyl potřeba. Nebyl potřeba. I kdyby na hlasování nebyl, hlasování dopadlo stejně. Tak neříkejte pořád dokola, že díky poslanci, který pak skončil ve věznici, byl zákon schválen. To prostě není pravda! Stačí se podívat na sjetinu,“ řekl Stanjura.
Jeho slova jsou ale sporná. O návrhu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi poslanci hlasovali 8. listopadu 2012. Podle webové stránky Poslanecké sněmovny tehdy pro normu hlasovalo 50 poslanců ODS, mezi nimi byl i Roman Pekárek, u jehož osoby je tedy vedeno, ža hlasoval za ODS. Exposlanec v té době byl již nepravomocně odsouzen k odnětí svobody kvůli přijímání úplatku a zneužití pravomoci veřejného činitele. Pro restituce hlasovalo tehdy 102 poslanců, třeba bylo 101 hlasů.
Jde o to, že dva dny před hlasováním o restitucích, tedy 6. listopadu 2012 se Petr Tluchoř, Marek Šnajdr a Ivan Fuksa vzdali poslaneckého mandátu a umožnili tak schválení vládního daňového balíčku. Chtěli totiž hlasovat původně proti této normě. Za onen trojlístek ale nastoupili do sněmovny náhradníci, mezi nimiž byl právě Pekárek, který se poslaneckého mandátu ujal 7. listopadu 2012. Dva dny po svém nástupu do sněmovny ale Pekárek požádal o pozastavení svého členství v ODS. Mandátu se však nevzdal. Z poslaneckého klubu ODS byl vyloučen až 9.11. 2012. V odvolacím řízení u pražského Vrchního soudu byl Pekárek 18. prosince 2012 odsouzen k pěti letům vězení a dne 18. února 2013 pak nastoupil do vězení.
Nakonec sněmovna návrh na prodloužení lhůty pro posouzení žádostí o vydání majetku v rámci církevních restitucí přijala. Opoziční kluby TOP 09 a Starostů a ODS vetovaly její schvalování zrychleně už v úvodním kole. Norma přečkala návrhy ODS a KDU-ČSL na odročení a TOP 09 na zamítnutí a míří do ústavně-právního výboru.
Co v návrhu zákona stojí?
„Vzhledem k tomu, že bylo uplatněno značné množství výzev k vydání majetku podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, přičemž v posledních týdnech roku 2013 došlo k dramatickému nárůstu podávaných výzev, jeví se v současnosti stanovené lhůty pro příslušné státní orgány a subjekty jako nedostatečné. Nezřídka se přitom jedná o právně i skutkově velmi složité případy. Navrhované prodloužení lhůt má umožnit za účelem ochrany zájmů státu a státního majetku skutečně odpovědné posouzení podaných výzev,“ píše se v návrhu zákona, pod nímž jsou podepsáni kromě Tejce i poslanci Jaroslav Foldyna, Michal Hašek, Jiří Petrů, Miroslava Strnadlová, Vítězslav Jandák, Marie Benešová, či Stanislav Huml.
Navrhovatelé zákona také Poslaneckou sněmovnu žádali, aby vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení.
„My jsme na fakt kolem vydávání majetku upozorňovali už při projednávání, ale tehdy ministr Petr Bendl prohlásil, že úřady jsou na vše připraveny, ale ukázalo se, že je to mylná hláška. Úřady na to jsou totiž velmi málo připraveny. Nadto do toho přišla reorganizace Pozemkového úřadu s Pozemkovým fondem, kdy šlo o sloučení těchto úřadů, a navíc ještě církve dávají žádosti na poslední chvíli, takže se to nakumulovalo v závěru rozhodného období a některé žádosti jsou ještě zdvojené, či dokonce ztrojené, kdy je církve podávaly třeba i na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. To se ale musí zúřadovat, na což ovšem úřady kapacity vůbec nemají,“ popsal začátkem června pro ParlamentníListy.cz úskalí byrokracie kolem vydávání majetku církvím poslanec za KSČM Vladimír Koníček.
Koníček: Socialisté mohou jednat o snížení miliardových náhrad
Podle Koníčka má ale ČSSD dveře otevřené v jedné věci, a to kolem snížení miliardových náhrad za nevydaný majetek.
„Když skončí fyzické vydávání a zjistí se, že se deklarovalo v zákoně, že bude vydáno tolik a tolik, ale namísto toho byla vydána menší část, tak já si myslím, že je tady ještě čas na jednání o snížení finanční částky, neboť k té se nedokládalo nic. Takže tady se může debatovat o tom, zda je částka 59 miliard - přesněji s inflací až 96 miliard korun - odpovídající. Vláda Topolánka a Nečase totiž tuto cifru 134 miliard (majetek se má vydat v hodnotě 75 miliard) střelila od boku,“ vysvětlil k tomu komunistický poslanec.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
