„Budeme se snažit, abychom byli v co nejkratším čase schopni přijmout euro. Na datu ale ještě dohodnuti nejsme. Fiskální pakt, to je věc, ke které bychom se také rádi připojili a kterou budeme prosazovat v koalici,“ prohlásil Zaorálek. ČR se podle něj nemůže zbavovat odpovědnosti za podobu Evropské unie. „V této zemi deset let po vstupu do EU bohužel stále panuje představa, že Brusel je něco jako Moskva,“ posteskl si.
„Myslím, že této vlády se to nedotkne,“ napsal Babiš o přijetí eura. Po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem před jmenováním nové vlády Babiš uvedl, že s budoucím přijetím eura nemá problém. Zároveň ale řekl, že Česko by nemělo ručit za závazky Řecka nebo Španělska.
Kde sežene ministr financí skoro 400 miliard pro Brusel?
Problém ale je, že se Česká republika zavázala vstupem do eurozóny uhradit částku ve výši zhruba 350 miliard korun do záchranného fondu ESM na krachující státy eurozóny (350 miliard korun to bylo před devizovou intervencí ČNB, nyní by to při oslabení koruny bylo asi o 10 procent více).
Psali jsme:
ParlamentníListy.cz se dotázaly speciálně ministra financí a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, zda by se Česká republika neměla ze závazku přijmout euro vyvázat, aby nemusela platit několik set miliard. Babiš na dotaz ale neodpověděl.
Pokud nebude vypsáno referendum euru, lidé půjdou do ulic říct svůj názor
ParlamentníListy.cz se obecně ptaly politiků, co si myslí o pozici Zaorálka a Babiše k přijetí eura a zda by si Česká republika neměla vyjednat trvalou výjimku z přijetí eura, aby nemusela platit necelých 400 miliard korun do ESM. Zde jsou jejich odpovědi.
„Je pravda, že situace v eurozóně se od našeho vstupu do EU dramaticky změnila. Kromě povinné účasti v nových záchranných mechanismech, před deseti lety nemyslitelnými, směřuje současná eurozóna také k silně centralizovanému rozhodování v oblasti daní a rozpočtové nebo dokonce sociální politiky. ODS proto tvrdí, že rozhodnutí o přijetí či nepřijetí eura je stejně závažnou otázkou, jakou byl v roce 2004 náš vstup do EU, a měli by o něm hlasovat občané v referendu. Pokud by euro odmítli, pak je samozřejmě nutné, aby to vláda respektovala. Nebylo by to nic nového, stejnou cestou šlo například v roce 2003 Švédsko, které dodnes platí svou vlastní měnou,“ řekl redakci první místopředseda ODS a europoslanec Jan Zahradil.
_profil_top.jpg)
Ing. Jan Zahradil
Předseda poslaneckého klubu Úsvitu a místopředseda rozpočtového výboru Radim Fiala říká, že přijetí eura připadá v úvahu jen na základě referenda.
„O tak významné změně pro Českou republiku musí rozhodnout občané. Občané musí vědět, co to znamená, včetně záruk 390 miliard korun, které schválil český Parlament. Tyto peníze zaplatíme z daní občanů a mohou chybět na české důchody, školy a zdravotnictví. Politickým stranám v čele s ČSSD a ministrem Zaorálkem je to zřejmě jedno, protože nejde o jejich peníze, ale o peníze občanů. Nejsou už čeští politici, ale šafáři EU. Pokud nebude vypsáno referendum k této otázce, tak věřím, že lidé půjdou do ulic říct svůj názor,“ řekl ParlamentnímListům.cz Radim Fiala.
„Euro není na pořadu dne,“ reagoval předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
Eurozóna je dnes jiná, než když jsme vstupovali do EU
„Odmítat měnovou unii nemám za rozumné. Ostatně jsme o tom již hlasovali v referendu v roce 2003 s kladným výsledkem. Zatím nemá cenu mluvit o termínu, ten je podmíněný, ale je třeba se připravovat,“ míní místopředseda KSČM Jiří Dolejš.
„Zavedení eura je skutečně zásadnější rozhodnutí dramatické politické proklamace Lubomíra Zaorálka. Občané České republiky si musí být vědomi, jak silně to zasáhne do jejich života. Proto jsem přesvědčen, že tady je referendum zásadní, protože se skutečně jedná o značné omezení národní suverenity. Není to jen obrovská částka zhruba 350 miliard a více do ESM, ale mnoho dalších dopadů. Tyto korektní informace musí všichni občané znát při svém rozhodování. Eurozóna je dnes zcela jiná, než byla před pěti lety a v době, kdy jsme vstupovali do EU,“ varuje místopředseda ODS a europoslanec Evžen Tošenovský.
Ing. Evžen Tošenovský, Dr.h.c.
„Osobně mám problém s ESM, zejména co se týká pravomocí rady a její nekontrolovatelnosti. Jsem pro vstup do eurozóny v době, kdy na něj bude Česká republika připravena. Teď je těžké odhadovat, zda to bude za tři či šest let,“ říká místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa.
Ing. Antonín Seďa
Třeba už v té době euro nebude existovat…
„Koalice má takový program, který neumožní rychlé přijetí eura. Přece ten spolek chce utrácet, ale kromě obecných frází o rozkrádání nevědí, kde na své představy vezmou peníze. Pokud tato koalice bude vládnout čtyři roky, jsou Babišova slova nezřízeně optimistická. Pokud se ještě přihlásí k rozpočtové odpovědnosti, potom by to bylo za těch šest roků reálné. A to vše v případě, že bude euro ještě existovat. Současná podoba EU projekt eura ohrožuje. Více napoví eurovolby v květnu,“ myslí si místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 a místopředseda hospodářského výboru František Laudát.
Ing. František Laudát
„Nesdílím nadšení pro rychlé zavedení eura. Proces jeho zavedení je nutné navázat na jistotu dlouhodobé stability veřejných financí. Podporuji proto názor pana ministra financí,“ uvedl poslanec ANO Vlastimil Vozka.
Předseda Úsvitu Tomio Okamura míní, že ať euro přijmeme, či ne, tak udělat vše pro splnění podmínek pro přijetí eura není od věci a konsolidace financí je pozitivem. „Pan Babiš má naprostou pravdu, že tato vláda má jiné prioritní úkoly – třeba právě konsolidaci financí. Přijetí eura obnáší nejen výdaje stovky miliard a pokles životní úrovně občanů, ale také to chce změny nejen u nás, ale i v eurozóně. Přijetí eura je věcí evoluce. Připraveni musíme být jak my, tak eurozóna, a musíme být sladěni na stejnou notu. V tuto chvíli rezonuje třeba v Německu, že by Němci měli euro opustit. Další jsou pro dvourychlostní evropský model. Takže já říkám, až bude jasno, do čeho vstupujeme, pak o tom přemýšlejme a diskutujme,“ vysvětlil Okamura.
Tomio Okamura
„Je v našem národním zájmu sjednat výjimku, abychom nemuseli euro zavést. Tato vláda to není ochotna udělat. Svobodní to proto zkusí dojednat skrze Evropský parlament,“ říká předseda Svobodných Petr Mach.
Ať pan Zaorálek lidem vysvětlí, že se lidem seberou důchody a nebude na nemocnice
„Česká republika může přejít na euro v době, kdy její ekonomická a také politická situace bude stabilizovaná – což s touto vládou nehrozí – a bude se ekonomicky blížit úrovni Německa. Dřívější přijetí eura by mělo jenom negativní dopad. Takže pokud pan Zaorálek bude pracovat na tom, aby se Česká republika přiblížila úrovni Německa, nezbývá mi než mu držet palce. Než se mu to podaří, bude přemýšlet, co ČSSD dělala dosud, když nás přibližovala spíš k Rusku. Plán pana Babiše je realističtější, ovšem těch šest let je také z říše snů. Na druhou stranu, pokud pan Babiš vyhodnotí, že pro něj bude lepší přejít na euro, udělá se to třeba pozítří v 15:45 hodin a nikdo s tím nic nenadělá, protože pan Babiš drží za choulostivý orgán premiéra a tím i celou vládu. A nějaké miliardy do ESM? Nakrmíme církve a přežijeme to, tak nakrmíme i ESM a nějak to zvládneme. Vždyť můžeme vzít lidem důchody a zavřít školy a nemocnice. Ať to pak pan Zaorálek lidem vysvětlí,“ říká exposlanec Otto Chaloupka, který nyní působí ve straně Republika.
„Myslím, že ta dvě prohlášení vyjadřují střet nekritického euronadšení sociální demokracie s pragmatismem Andreje Babiše. Podle mého názoru není v současné době otázka eura aktuální. Osobně jsem přesvědčen, že by Česká republika neměla euro přijímat,“ uvedl poslanec KSČM Stanislav Grospič.
Závazek několik set miliard korun potvrdilo i Ministerstvo zahraničních věcí
„ODS je dlouhodobě k přijetí eura zdrženlivá. Konečně podobně znějí i doporučení ČNB. Žádný termín bychom teď stanovovat neměli. Správný přístup je racionálně vyhodnotit, co by to pro nás znamenalo, například i ve vztahu k závazkům vůči eurozóně a zemím, které mají velmi vážné hospodářské problémy,“ upozorňuje místopředseda ODS Martin Kupka.
„Rozhodně bychom si měli vyjednat výjimku, protože se stačí podívat na Slovensko, jaké tam byly s přijetím eura problémy. Zatím na to nejsme připraveni a nemůžeme si ani dovolit platit takovou částku. Je třeba nejdříve stabilizovat naši ekonomiku,“ myslí si poslanec Úsvitu Marek Černoch.
Europoslanec ČSSD Libor Rouček tvrdí, že přijetí eura je v našem životním zájmu: „Bez eura a měnové stability k nám nepřijdou zahraniční investoři, budeme dále zaostávat a obyčejní lidé budou biti jako nyní po devalvaci koruny. Čím dříve euro přijmeme, tím lépe. ´Ztráta´ 350 miliard korun je totální nesmysl. Proč asi letos vstupovalo do eurozóny Lotyšsko a na podobný krok se příští rok chystá Litva?“
ParlamentníListy.cz dodávají, že ztráta 350 miliard, respektive při dnešním kurzu zhruba 390 miliard korun, není totální nesmysl. Ministerstvo zahraničních věcí ČR, které přijetí ESM podporovalo, ve svém vyjádření pro senátory, když o ESM hlasovali, uvedlo: „Konečný závazek České republiky (ze smlouvy o ESM) bude činit cca 40 miliard korun splaceného kapitálu a povinnost v případě potřeby dodat dalších cca 310 miliard korun."
Dr. Libor Rouček
Národ euro jasně odmítne
„Nejsem ekonom, ale myslím si, že eurem už dávno měly platit všechny země EU. Tedy i Česká republika,“ sdělil senátor ČSSD Miloš Janeček.
„Pan Babiš má na rozdíl od eurohujera a ekonomického neznalce Zaorálka úplnou pravdu,“ myslí si senátor Vladimír Dryml.
„Zavedení eura přinese v první řadě zdražení všeho a sekundárně omezí možnost devalvovat měnu. Česká republika je jako exportní země závislá na konkurenceschopnosti a při neexistenci koruny devalvace není možná. Viz Španělsko a Řecko, které mají euro, ale balancují nad bankrotem. Naproti tomu Slovensku se zavedení eura vyplatilo. Já osobně se přikláním k zavedení eura, jinak budeme stále jen druhořadým státem EU,“ domnívá se poslanec Úsvitu Augustin Andrle.
„Pánové z vlády v tom mají chaos. Měli by sladit noty a hrát jednu píseň. Usilovat o euro je chybné. Vyjednávat výjimku je zbytečné. Pokud bude vláda chtít euro přijmout, tak se bude muset konat referendum a národ euro jasně odmítne,“ myslí si europoslanec ODS Hynek Fajmon.
Psali jsme:
O přijetí eura by měli voliči rozhodnout v referendu
Podle místopředsedkyně TOP 09 a místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti Heleny Langšádlové by s přípravou na přijetí do eurozóny měla začít již tato vláda. „Být pevnou součástí integrované EU není jen otázkou ekonomickou, ale i bezpečnostně strategickou, jejíž hodnotu lze těžko vyjádřit,“ dodala.
„Osobně jsem proti zavedení eura v jakémkoli blízkém časovém horizontu. Naše ekonomika na to zkrátka není zralá. V celé věci je nutno se především podívat na to, co je dobré pro občany České republiky, a nikoli, co je dobré pro nějaké úzké zájmové skupiny. Nelze předpokládat, že jednotná evropská měna je dobrý mechanismus pro pozvednutí evropské ekonomiky, když jsou mezi úrovněmi jednotlivých států tak markantní rozdíly. Celé to má za následek jedno, a to, že bohatší více bohatnou a chudí dále chudnou. Evropský záchranný balíček je další kostlivec ve skříni po předchozích vládách, snad se ještě vydaří někdy tento problém vyřešit,“ říká poslanec Úsvitu Petr Adam.
„Hlavně si myslíme, že by o přijetí eura měli voliči rozhodnout v referendu. Žádná z politických stran, ani sociální demokracie, neměla ve své programu urychlené přijetí eura. A navíc více než na toto by se teď strany vládní koalice měly soustředit na konsolidaci veřejných financí a to, aby se v naší zemi přestaly vyvádět veřejné peníze z rozpočtu, ale sloužili občanům. Prostě přestaňte krást, stabilizujte rozpočty a potom se bavme o euru,“ říká místopředsedkyně zahraničního výboru Katka Konečná.
Ing. Kateřina Konečná
„U vyjednávání koaliční smlouvy jsem nebyl, a tak i pro mě jsou zcela protichůdné postoje na zcela zásadní věci přinejmenším překvapivé. Vztah k EU mezi ně jistě patří. Můj osobní pohled je znám – k eurohujerům nepatřím. Od rozhodování máme ale větší ´šajby´. Na okraj připomenu další cudný rozpor: poplatky ve zdravotnictví versus zpoplatnění dálnic za kilometr. V jednom rezortu jsou toky neprůhledné, zato pohyb na nejdražších a nejhorších dálnicích Evropy našim lidem zpoplatníme xkrát? Tam jsou toky čisté? S tím prostě nemohu souhlasit. Pan premiér si snad udělá na vládě pořádek. Ministři jsou členy týmu, který by měl mluvit jedním jazykem. Jinak lze s úspěchem pochybovat, kdo vládu opravdu řídí. To už tady bylo před třemi lety a jak to dopadlo, víme všichni,“ uvedl poslanec ČSSD Jiří Koskuba.
„Myslím si, že brzy do eurozóny nevstoupíme a poplatek proto platit nebudeme. A trvalou výjimku z placení, je-li přípustná, by chtěl každý,“ reagoval poslanec KDU-ČSL Ludvík Hovorka.
Zao Ce-tung to ovlivní asi tak stejně jako dnešní sněžení
„Přejít na euro se má v okamžiku, kdy to pro nás bude výhodné, což teď rozhodně neplatí. V horizontu volebního období se žádná změna k lepšímu čekat nedá a co bude za čtyři či více let, lze jen spekulovat,“ míní poslanec ODS Petr Bendl.
Podle exposlance Michala Babáka ze strany Republika je snaha přijmout euro v nejbližší době hrubkou jakéhokoli politika. „Určovat teď exaktně období, ve kterém euro přijmout, je totální neznalost ekonomiky, obzvlášť je zajímavé, že to vypustil náš ministr financí. Dle mého názoru lze euro přijmout v období srovnání naší ekonomiky s vyspělejšími státy eurozóny. Jinak budeme žít na jejich úkor. Ano, vyjednání výjimky by rozhodně bylo na místě, ale to by nás v europarlamentu nejdříve museli zastupovat poslanci, kteří tam nejsou za odměnu a umí aspoň jeden světový jazyk,“ dodal.
„Zaprvé pochybuji, že lze vyjednat výjimku zpětně, když už jsme přijali závazek euro přijmout. Zadruhé ono nám to zase tak moc rychle nehrozí, takže bych se nevzrušoval. Zao Ce-tung to ovlivní asi tak stejně jako dnešní sněžení,“ říká poslanec TOP 09 Daniel Korte.
„Je vidět, že tato vláda má neustále problémy a výrazné rozpory. Nyní se ani neshodují na euru pro ČR. Nejsem odborník, tak nemohu říct, kdy euro v ČR má být a zda vůbec má být. Naopak si říkám, zda má EU v této podobě a za těchto pravidel pro Českou republiku smysl,“ reagoval senátor za ODS Zdeněk Schwarz.
„Tato otázka je předčasná, ČR musí nejdříve splnit všechny hospodářské a ekonomické podmínky pro přijetí eura. Říká-li tedy ministr financí, že horizont přijetí eura je nejdříve za 6 let, je to reálnější datum než politické proklamace a přání. Navíc, během těchto šesti let se může odehrát tolik událostí, které změní jak eurozónu, tak ekonomické podmínky ČR, že je tato konkrétní debata naprosto předčasná,“ myslí si středočeský hejtman a senátor Josef Řihák.
Ohledně eura se v koaliční smlouvě praví: „Budeme efektivně využívat ekonomických možností členství v EU a budeme připravovat ČR ke vstupu do eurozóny, včetně posouzení připojení k příslušným institucionálním krokům (Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, bankovní unie).“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
