Politici se většinou shodují, že největší přínos obou světců je v tom, že pomohli naší zemi zařadit se mezi křesťanské národy, podpořili českou státnost a nezávislost na Východofranské říši, rozšiřovali vzdělanost, kulturu, právo a slovanský jazyk i v liturgii.
„Díky věrozvěstům jsme přijali křesťanství. Včas jsme byli přijati do společenství křesťanských národů a byli tím ušetřeni osudu Polabských Slovanů. Cyrilo-metodějská tradice, pokud ji chápeme ve vší šíři jakožto odkaz, nám umožňuje, slovy Jana Pavla II. dýchat oběma plícemi křesťanství,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz vicepremiér, ministr zahraničí a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Ten tak narážel na to, že kmeny Polabských slovanů díky tlaku z Německa zanikly a byly germanizovány.
Možná by bez nich neexistoval český stát
Pro místopředsedu ODS a ministra obrany Alexandra Vondru znamená příchod obou světců veledůležitý moment v našich dějinách, konec pohanství a barbarství. „Přijetím křtu z rukou Metodějových učinila moravská a česká knížata zásadní civilizační krok pro formující se českou státnost,“ míní ministr.
Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny a místopředsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka má mise obou Soluňanů význam pro národní písemnictví a slovanskou liturgii.
„Mělo to obrovský význam pro budování vlastní kulturní základny a udržení vlastní identity ve vztahu k Východofranské říši. Tato etapa mohutně přispěla k samostatné roli pozdějšího českého knížectví a království ve střední Evropě a kdyby k tomu nedošlo, tak je otázka, jak by stát později vůbec obstál jako samostatná entita. Bez toho bychom se mnohem obtížněji odlišili od německého vlivu, který pomalu rostl. Byzantská říše, odkud přišli, byla v této době kulturně silnější, než západokřesťanský okruh. Byla to zcela zásadní událost pro budování kultury a národa a ten význam cyrilometodějské tradice nelze docenit. Úkol budovat důstojnou pozici v současné Evropě nadále trvá a je to pro nás příklad toho, že jsme byli schopni čerpat kulturní podněty a zároveň si budovat svou silnou kulturní a politickou pozici,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Zaorálek.
Poznání pravého Boha
Pro předsedu hnutí Starostové a nezávislí a předsedu poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů Petra Gazdíka představuje příchod obou bratří začátek vlastní slovanské liturgické tradice. „To je něco, co podle mého názoru svým významem přesahuje čistě náboženskou oblast a zásadním způsobem ovlivnilo naše kulturní směřování,“ sdělil Gazdík.
„Jejich přínosem je prostřednictvím přijetí křesťanství poznání pravého Boha a díky tomu vstup mezi státy tvořící civilizaci založené na úctě k člověku,“ míní senátor KDU-ČSL Jiří Čunek.
Místopředsedkyně poslaneckého klubu TOP 09 Jitka Chalánková cítí k Cyrilu a Metodějovi hlubokou úctu a vděčnost. „Evropa vyrostla na křesťanských kořenech. Bylo by dobré, kdyby je znovu objevila a dokázala hájit,“ míní poslankyně.
Podle prvního místopředsedy Senátu a kandidáta ODS na prezidenta Přemysla Sobotky je svátek Cyrila a Metoděje svátkem slovanské identity a svátkem počátku státnosti na našem území: „Cyril a Metoděj jsou spolupatrony křesťanské Evropy a stáli u počátků naší dnešní kulturní a hodnotové podstaty vycházející z křesťanství. V tomto smyslu považuji tento svátek za velmi významný.“
Pilíře státnosti, kultury, práva a náboženství
„Mám s tím spojeny počátky křesťanství u nás. Vedle přijetí víry i příchod kultury do našich zemí,“ uvedl člen poslaneckého klubu Věcí veřejných Josef Dobeš.
„Jako křesťan vnímám tento svátek jako připomínku významu věrozvěstů Cyrila a Metoděje v naší historii. Ovlivnili zásadním způsobem křesťanský život v naší zemi i šíření staroslověnského jazyka. Svátek určitě patří do našeho kalendáře,“ řekl redakci místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Václav Votava.
„Tento svátek je připomínkou věrozvěstů, kteří stáli u počátku naší státnosti a přinesli hodnoty vzdělanosti, víry a kultury,“ říká předsedkyně Suverenity Jana Bobošíková.
Dle názoru poslance ODS Jaroslava Plachého jsou svatí Cyril a Metoděj dvěma pilíři naší státnosti, kultury a našeho náboženského ukotvení v křesťanském světě na dobu více než tisíc let. „Díky nim jsme získali i první překlad Písma svatého, první psaný občanský zákoník, první církevní samosprávu. V roce 1985 při jubilejní pouti na Velehradě stáli sv. Cyril a Metoděj při první veřejné demonstraci proti komunistickému režimu na počátku naší svobody. Tito svatí bratři spojují všechny slovanské národy a Východní církev s její západní sestrou. Věřím, že náš národ na ně nikdy nezapomene. Jsou to kořeny, ze kterých národ čerpal po více než jedno milénium a já jsem přesvědčen, že to není milénium poslední,“ řekl redakci Plachý.
Ten má se svátek obou bratrů a světců spojenu i milou vzpomínku ze soukromého života. „V den jejich svátku jsem se seznámil se svou manželkou Marií. Takže svatí Cyril i Metoděj stojí i na prahu našeho společného života,“ prozradil poslanec.
Psali jsme:
Demokracie nemůže existovat bez hodnotového zakotvení
Podle místopředsedy KSČM a poslance Jiřího Dolejše Velká Morava souvisí s počátky naší státnosti. „Liturgie ve staroslověnštině byla zase symbolem kulturní rovnocennosti se západem. Pro věřící má význam i christianizační mise Konstantina, respektive Cyrila, a Metoděje,“ dodal poslanec.
„Misie Cyrila a Metoděje přinesla nejen víru, a tedy hierarchii hodnot, na kterých stojí evropská civilizace a která nás řadí i do Evropy, ale také základ vzdělanosti. Obojí je velmi důležité připomínat zvláště v dnešní době a zvláště mladým lidem. Bez úcty k hodnotám a lidem není možná skutečná svoboda ani demokracie. I to je pro mě odkaz Cyrila a Metoděje. Proto jsem již před dvěma lety vytvořila v Senátu pracovní skupinu pro přípravu nadcházejícího významného výročí. V Senátu se bude konat souhrnná výstava o Cyrilu a Metodějovi a připravujeme slavnostní mezinárodní konferenci o odkazu těchto patronů Evropy,“ informovala místopředsedkyně ČSSD Alena Gajdůšková.
Poslankyně Lidem Lenka Andrýsová vnímá svátek jako oslavu počátků vzdělanosti na území českého státu: „Bez písma a základů vzdělanosti, které nám Cyril a Metoděj přinesli, bychom se mohli sotva rozvinou do dnešní podoby. Za tento přínos bychom jim měli být vděčni.“
„Vnímám jejich přínos založením základů církve v českých zemích a že prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk,“ míní místopředseda Senátu a místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach.
Nezávislost na Němcích a slovanství
Podle místopředsedy poslaneckého klubu TOP 09 Františka Laudáta se jedná o zlomový okamžik našich dějin. „Byl to počátek nové duchovní a kulturní orientace. Osobně ale časově moc nestíhám to prožívat tak, jak by si tento historický mezník zasluhoval,“ dodal poslanec.
„Cyrilometodějská tradice je pro mě: 9. století, kníže Rostislav, vznik prvního státního útvaru na území našich zemí, ale především příchod věrozvěstů svatých Cyrila (Konstantina) a Metoděje, které pozval kníže Rostislav, aby k nám přinesli z Byzance křesťanství. Oba bratři přinesli s sebou navíc písmo – hlaholici, ve slovanském, lidu srozumitelném jazyce, Písmo a s ním i základy naší kultury a vzdělanosti. Škoda jen, že tyto hodnoty, tedy kultura a vzdělanost, v posledních mnoha letech poněkud upadají,“ říká pro ParlamentníListy.cz senátor zvolený za ČSSD Miroslav Antl.
Podle europoslance KSČM Jaromíra Kohlíčka bylo pozvání Cyrila a Metoděje státnickým činem, protože se tak Morava i Čechy dostaly do hlavního proudu křesťanské Evropy. Důležité bylo i vytvoření vlastní diecéze a nezávislosti na německé Východofranské říši. Důležité bylo i slovanské písemnictví společně se staroslověnštinou a Slovany užívaným písmem hlaholicí a cyrilicí, které se pak díky jejich žákům uplatnily i na Balkáně a východoslovanském okruhu.
„Samozřejmě liturgie ve slovanském jazyce napomohla i vlastní národní identitě. Byl to jeden z velkých okamžiků formování českého státu, který navázal na Velkou Moravu. Tuto událost bychom si měli rozhodně připomínat a patří k nejvrcholnějším událostem našich dějin a národní identity,“ dodal europoslanec.
Jazyk, kterému lidé rozuměli
Senátor ČSSD a starosta Příbrami Josef Řihák uvedl, že svátek věrozvěstů je pro naši vlast i pro něho osobně velmi významný. „Oba učenci náš národ nasměrovali do kulturní, křesťanské Evropy. Přitom ale neodbourali naše kořeny. Promlouvali k našim předkům řečí, které rozuměli. Mluvili nejen o Ježíši a jeho vykupitelském poslání, ale také o slovanské vzájemnosti. I proto jsou slova a skutky Cyrila a Metoděje dodnes živé i pro nás,“ dodal Řihák.
Podle místopředsedkyně TOP 09 Heleny Langšádlové je cyrilometodějská tradice jedním z nejstarších odkazů našich dějin, na který dodnes navazujeme. „Přijetí křesťanství mělo zásadní vliv na naši společnost i naší kulturu. Křesťanství i návrat ke křesťanským hodnotám považuji za nosné i pro současnost,“ myslí si poslankyně.
Podle předsedy NS-LEV 21 a poslance Jiřího Paroubka je to jedna ze státotvorných tradic, podobně jako je třeba tradice husitská či tradice národního obrození.
„Cyril a Metoděj není jenom tradice, ale stále živá výzva křesťanské kultury a v případě byzantských misionářů i trocha té východní spirituality,“ míní poslanec ČSSD František Bublan.
„Cyrila a Metoděje považuji za historii, která je stále živá, za tradici, která je moderní, za symboliku spojování Východu a Západu, obou plic křesťanství,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
Živá tradice
Pro poslance KSČM Miroslava Opálky je svátek připomenutím významného historického mezníku ve snaze odpoutat naše území od dominantního vlivu panovníků na západ od nás i významného kulturního mezníku.
Senátorka Jana Juřenčáková celý život žije v obci Rokytnice ve Zlínském kraji, takže má k tradici osobní vztah.
„Když se řekne Cyril a Metoděj, tak se mně vybaví informace, že to byli věrozvěstové, kteří přišli roku 863 hlásat víru na Moravu. Jejich celonárodní svátek je spojen hlavně vždy s oslavami na Velehradě, který je od nás vzdálený necelých 50 kilometrů a kterých se dle časových možností účastním. Cyrilo-metodějská tradice je pro mě však spojena již od dětství s poutí v naší místní části Kochavec, kde je kaple zasvěcená Cyrilu a Metodějovi a kde se zpravidla první červencovou neděli koná cyrilo-metodějská pouť. Naším krajem prošli Cyril a Metoděj, po několika staletích se zde narodil Jan Amos Komenský a všichni zde zanechali odkaz budoucím generacím. Jsem hrdá na to, že zde žiju a jejich odkaz je pro mě každodenní inspirací,“ vysvětlila senátorka.
Dle názoru poslance ČSSD Jiřího Koskuby spíše než o český svátek se jedná o svátek zaniklé Velké Moravy. „Je to ale i připomenutí našich vazeb na tehdejší Řecko, nyní tolik zkoušené, náš slovanský původ a možnost kulturní a lidu bližší cesty šíření křesťanství. To jejich nástupci určení z Říma, po vyhnání následovníka Slovana Gorazda, již měli zhusta jiné, razantnější metody. No a jsme u restitucí,“ uvádí ParlamentnímListům.cz poslanec.
„Znamená to pro mě nejen připomínku kulturní vyspělosti raně středověké Moravy, ale také toho, že naším předkům bylo konečně vykládáno křesťanství a slovo Boží v jazyce, kterému rozuměli. Což dnes mnohokráte kontrastuje s tím, že nám sice dali darem jazyk, kterému všichni rozumíme, ale díky kterému jeden druhého také více urážíme,“ povzdychl si místopředseda TOP 09 a poslanec Pavol Lukša.
Psali jsme:
Obrana jazyka a národa
Podle europoslance ČSSD Libora Roučka tento svátek znamená připomnění národních tradic a části našich národních kořenů. „Jsem však přesvědčen, že tento den by měl být pouze památným dnem, a ne státním svátkem. V sekulární ateistické společnosti by rovněž neměl být státním svátkem 6. červenec, tedy památka Jana Husa, ani svatého Václava 28. září,“ uvedl Rouček.
„Pro mě to znamená vzpomínku na historické události a konečně dva dny klidu,“ uvedla poslankyně KSČM Marie Rusová.
„Vybaví se mi obrana jazyka a národa a také vzájemný vztah mezi slovanskými národy, ale hlavně volno,“ uvedl poslanec ČSSD Ladislav Šincl.
„Cyrila a Metoděje považuji za první sjednocovatele slovanských národů a jejich mise měla význam pro celou Evropu. I díky nim se mohlo ve 20. století začít konstituovat evropské společenství,“ myslí si poslankyně ODS Jana Černochová.
Senátor ČSSD Miloš Malý míní, že obě dvě osobnosti jsou neoddělitelnou součástí naší národní kultury: „Díky nim mohli naši předci zaznamenávat významné události vlastním písmem a tím také přispěli k naší státnosti. Díky tomu se česká knížata mohla postupně vymanit z franckého vlivu.“
Není to nic výjimečného...
Někteří politici ale svátek moc neprožívají. „Je to pouze kus historie. Já žiju současností a zajímám se o to, co bude a co nás čeká nebo potká, než co bylo. Historii nemohu ovlivnit, mohu ji pouze zaznamenat. A bývám v tuto dobu každoročně v zahraničí na dovolené,“ prozradil senátor zvolený za ODS Zdeněk Schwarz.
„Tento svátek patří k české katolické tradici, kterou nesdílím. Datum tohoto svátku nemá žádné historické opodstatnění. Naopak se hlásím k tradici evangelické, reprezentované svátkem Mistra Jana Husa. Oslav tohoto svátku se aktivně neúčastním,“ prozradil europoslanec Hynek Fajmon.
„Popravdě ten svátek a cyrilometodějská tradice pro mě neznamenají nic výjimečného,“ uvedl pro redakci ministr zemědělství Petr Bendl z ODS.
„Přiznám se, že slovanské věrozvěsty znám jenom z dějepisu a tento den nijak extra neprožívám,“ reagoval poslanec Lidem Viktor Paggio.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
