„Je tomu deset let, co jsem s panem prezidentem Václavem Klausem a hrstkou lidí měl tu čest jít krátce po jeho zvolení na Pražský hrad. Zodpovědně musím potvrdit slova Václava Klause, že stav, ve kterém přebíral Pražský hrad, byl skutečně alarmující,“ řekl ParlamentnímListům.cz Šťastný.

Klika upadla. Všude špína

Zažil prý několik nezapomenutelných zážitků: „Vzpomínám, že když jsme poprvé vstoupili do kanceláře bývalého prezidenta Václava Havla a sáhl jsem na kliku, tak mi zůstala v ruce a její druhá část spadla na zem. Dveře byly omlácené, oprýskané, špinavé. Stěny byly šedivé, zašlé, a to prakticky všude. V prezidentské kanceláři byly na zdi velké díry a šmouhy z neodborně odmontovaných kusů nábytku, což jsem se až později dozvěděl, že to byla Šípkova knihovna.“

Klaus se proto musel dočasně přesunout do jiné místnosti, kde by úřadoval. „Tehdy jsme nevěděli, jak situaci rychle řešit, proto jsme pro prezidenta Klause zajistili náhradní kancelář. Ta nebyla velká. Dnes to je kancelář, kde po dlouhá léta sedí vicekancléř Petr Hájek. Tak kancelář měla dohromady něco okolo 25 metrů čtverečních a stejně velký sekretariát. Tam strávil prezident Klaus několik prvních měsíců, než se podařilo uvést i ostatní místnosti do částečně obyvatelného stavu,“ vzpomíná Klausův spolupracovník Šťastný.

Obrazovky smrti a zářivky v historických prostorách

Podle něho byla v hrozné stavu i počítačová síť: „Něco takového jsem v životě neviděl. Na stolech některých vybraných úředníků byly nové moderní počítače. Nicméně po jejich zapnutí se objevila modrá obrazovka s blikajícím kurzorem. Ti lidé vůbec nepoužívali něco, jako je poštovní klient, jak známe Microsoft Outlook. Tehdy tomu říkali modrá pošta. Bylo to něco, co znalci počítačů z devadesátých let nazývali při pádu Windows obrazovkou smrti. Ten systém vůbec nekomunikoval. Ti lidé v podstatě fungovali v jakémsi na míru udělaném programu psaném ve zdrojovém kódu.“

Ve třetím patře sídlí Správa Pražského hradu. Tam prý bylo na podlaze zničené linoleum, stěny byly omlácené. „Na stropech hlavních chodeb v krásných historických částech Pražského hradu byly zářivky, které většina z nás zná z garáže nebo ze sklepa,“ říká Šťastný.