Honíte politiky jako čarodějnice. A já, slušný poslanec, trpím

Hackerská skupina Anonymous vytáhla do boje. Jak ve světě, tak i v Česku a svými útoky na různé instituce i vlády, umí na mnoha místech lidem řádně „zatopit“. Ve středu se ohlásila českým poslancům a vyzvala je, aby dali pryč ruce od cenzorních zákonů a sami zveřejnili korupční kauzy. Pokud tak prý neučiní, udělají to sami. O den později, ve čtvrtek, pak zablokovali stránky české vlády i Ochranného svazu autorského.
Jak myslíte, že by česká veřejnost ustála to, že by skupina skutečně zveřejnila kauzy a například i finanční účty českých politiků? A vůbec – jaký máte na podobné činy názor?

Koskuba: Výhružný email mi nepřišel, ale má to dvě mince....

„Naštěstí jsem zatím nic takového nedostal. A abych byl upřímný, není ani snadné na podobné aktivity reagovat. Když bych řekl, že mně zablokování webu vlády zase ač tak moc nevadí, neboť trojkoalice sama sebe vytrvale a účinně blokuje už od svého vzniku, tak to by asi bylo schvalování trestného činu. Ale je to tak a lidé si důsledky činnosti tohoto umělého, čistě korytářského, nikoliv reformátorského trojspolku začínají uvědomovat. Bohužel pozdě,“ reagoval na první dotaz pro ParlamentníListy.cz poslanec ČSSD Jiří Koskuba.

A dodal, že stejně tak by mohl, ale nesmí, hovořit o radosti ze zablokování spolku pod krycím názvem OSA.
„Zákon umožňující jim vybírat mýtné z čehokoliv, se mi naprosto nezamlouvá. Jenom se třesu strachy, kdy budou chtít vybírat poplatek i z každého čtverečku zvláště kvalitnějšího toaletního papíru. Vždyť i tam lze zaznamenat text či noty nějaké populární i nepopulární písně. Je to naprostá ostuda, je to trapné. Jen díky jim a politikům, co jim naletěli (zištně či nezistně, toť otázka?), je každý z nás při nákupu média či přístroje vlastně předem odsouzený pirát s vynuceným odpustkem. To je prostě skandální,“ myslí si Koskuba.

Vzápětí se vrátil k původní otázce – tedy případnému zveřejnění stavu účtů.

Ze zveřejnění účtů bych radost neměl, jsem konzervativní, říká Koskuba

„Tady se přiznávám, že bych z toho radost neměl. Naopak. Ne, nic jsem neukradl, úplatky neberu, živím se celý život poctivě. Takže bych se neměl vlastně za co stydět. Ale socan nesocan, jsem ve své podstatě dosti konzervativní člověk. A nemám rád, hrabe-li se někdo někomu v osobních věcech. Ať už financích, nebo osobním životě. To se prostě nedělá, to není vkusné. Jediný, kdo si toto může dovolit, je-li k tomu důvod, je policie. Či lépe řečeno - orgány činné v trestním řízení. A jak jsem řekl, je-li důvod, pak rychle, tvrdě a snadno! Jak to však vypadá v praxi, víme všichni. Přesně naopak. Jinak, s veškerou úctou, je naivní si myslet, že ti opravdoví gangsteři mají konta na svá jména a v bance v místě svého bydliště či diamanty v cukřence na poličce v kuchyni. Tím však nepřímo přiznávám, že hackeři jisté důvody k naštvání mají. Jde-li jim skutečně jen o odbojovou činnost. A nejen oni. Pořád je to lepší, než aby dle rady jistých pochybně vyznamenávaných zločinců z minulosti, svázaným lidem podřezávali krky. Pochopitelně nikoliv papalášům, "hrdinům" postačí prostý lid,“ neodpustil si jisté rýpnutí Koskuba.

A konstatuje, že vytoužený kapitalismus nám mimo jiné přinesl i podstatné rozdíly mezi lidmi. V postavení, stycích, možnostech, příjmech a stylu života.
Nůžky mezi chudými a bohatými, dávají šanci závisti.

„Divit se tomu může jenom pitomec. Tak to totiž v kapitalismu bylo a je. No, a s rozevírajícími se nůžkami mezi chudými a bohatými se objevuje i závist. A hon na ty, co mají více. Bohužel, novináři v tom, zvláště pak u politiků, vedou jednoznačně prim. Jasně, je to laciné, je to prodejné, je to populistické a je to již zažrané. Snad jsem tímhle taky neporušil nějaká autorská práva. Ne, nebudu tvrdit, že politici nekradou. Ale ne všichni. Jenže o těch čistých se moc nemluví. Nicméně každý hon na čarodějnice nejvíce ubližuje a ublíží těm nevinným. Těm, kteří s čarodějnictvím nic společného neměli, nemají a mít nechtějí. Oni jsou totiž narozdíl od lumpů dosti bezbranní. A je fuk, jestli bylo ublíženo slušnému člověku ve jménu katolické církve či díky populismu. Jasně, dnes se, narozdíl od zvyků jedněch z čekatelů na další restituce, neupaluje. Ale ublížit se umí,“ říká dále ve svém komentáři Koskuba.

Paní P. napadají pěkné "hámotiny". Stejně jako jistého Radečka....

A zdůraznil, že rozhodně neotočil. „Jen mne štve, že i já jsem v politice neustále vystaven nejčastější otázce: Kolik? A tak, aby se alespoň nějak podvedeným voličům znovu zavděčila, známou paní P. s její partou napadají takové hámotiny, jako je morální protikorupční kodex poslance! S veškerou úctou, je to naprostá blbost. Slušný člověk něco takového dodržuje samozřejmě. Hajzl to tak jako tak obejde. Mimochodem, místo sepisování kodexů má tahle dáma lumpy najít a ulovit. Síť, pokud vím, má dosud prázdnou. Stejně jako měl Radeček. Dokud si místo prachů nebudeme hledět a vážit hlavně morálky, cti, tak se nic nezmění. A mně je smutno z toho, že je tomu zatím opravdu naopak. Kdo chce, tak pochopí, co jsem chtěl říci, Kdo ne, je zbytečné mu to vysvětlovat,“ uvedl dále Koskuba.

Kubera: Pozor, kyberprostor může vytvářet skutečná nebezpečí

Podle senátora ODS Jaroslava Kubery jsou podobné hackerské akce nutnou daní z toho, že jsme pustily do života počítače a jsme na nich stále více ve všem závislí.

"Proto si pak říkáme, že když ti hackerové zveřejní nebo položí nějak bankovní účty mafii, je to v pořádku. Když se to pak stane nějaké vládě, která je třeba naše, už si tak jistí nejsme. A kdyby se to nedej Bože stalo, pak někomu z nás osobně, to bychom na to pohlíželi pak zase zcela jinak. Je to prostě problém internetu jako takového a zdá se, že s tím nic nenaděláme a budeme se muset asi naučit s tím nějak žít... Vím, že co se týká ochrany autorských práv, hodně lidí si myslí, že to je přežitek, protože se běžně kradou myšlenky - a i na ně bychom přece měli autorská práva mít. Jenomže u nás se tedy začnou chránit a přechrání se - my prostě vše máme v extrémech. Skoro bych tedy musel říct, že jsme asi extrémisti," reagoval ve svém komentáři pro ParlamentníListy.cz Kubera. A doplnil varování tím, že nad hackerskými útoky nejde jen mávnout rukou.

"Oni, když budou chtít opravdu škodit, jsou schopni uvést celou Evropu do tmy, vyhodit elektřinu a udělat takzvaný Black out. To by nadělalo opravdu hodně škody," myslí si Kubera. A tím se dostal k druhé otázce pro komentář tohoto týdne. Ta totiž de facto také souvisí s počítači - i když hlavně těmi na úřadech práce...

Kolaps na úřadech práce. Jen dočasně..?

Úřady práce kolabují - i když oficiálně se to nějak přiznávat nechce. Je naděje, na kterou se upínají mnozí přepracovaní úředníci, na to, že v únoru půjde vše jak po másle? A myslíte, že by měli dostat úředníci bohaté odměny ve stylu jedné mediálně proslavené "paní" z ministerstva práce a sociálních věcí?

"Ano, ten problém je asi opravdu hlavně v tom, že už nestačí jeden papír, na který by se napsaly údaje žadatele a adresa a bylo by hotovo. Teď se tam musí zapsat tolik údajů, že to dá hodně práce a zabere ještě víc času. Zvlášť, když někde od nového roku přešli úřednice na úřady práce ze zcela jiných míst. Přesto si myslím, že snad nějaký kolaps úplně nehrozí, a pokud mám mluvit za Teplice, tak kdyby tam byl nějaký úplný průšvih, určitě bych to věděl. Přesto je mi jasné, že to tam v těchto dnech lehké taky asi nemají," řekl pro ParlamentníListy.cz ve svém komentáři týdne Kubera.

K odměnám Jany Nagyové pak dodal, že v tom hrají velkou negativní roli hlavně média. "Ona určitě takovou částku, jaká je uvedena v novinách nebere, jen někdo řekl schválně „A“a u nedodal B. takto bohužel ale média pracují. I proto si myslím, že by bylo lepší, kdyby se zveřejňoval jen roční příjem, když už tedy - určitě by to zabránilo nadělání hodně zlé krve. Přirovnal bych to i k poslancům či senátorům. O tom přece mluvím také již delší čas, že než nějaké handrkování a stále dokola ohřívání tématu toho, kolik berou a kolik mají na různých náhradách, bylo by rozumnější stanovit jednu jedinou částku - a ta by vše toto zohledňovala a byla by zároveň transparentní," připomněl jednu ze svých dlouhodobějších teorií Jaroslav Kubera.

Koskuba: To, co slyším, je děsivé...

„Naštěstí nemám zatím s poměry na pracáku osobní zkušenosti. To, co slyším, je děsivé. Mne to však moc nepřekvapuje. I to byl důvod, proč jsme nechtěli ve sněmovně projednat reformy v jednom trysku. Projednali. Proč jsem pro ně nehlasoval. Marně. Nu co, trojkoalice míní, tak se mnohé mění. A ministři včetně pana Drábka jsou sami se sebou spokojeni. Takoví odborníci! Tak kdo si dovoluje vůbec na něco stěžovat? Není-li spokojen lid, tedy jejich voličstvo, tak jim to přece může dát znát. Nemusí je sice zrovna házet z okna. I když chuť by možná byla. Ale třeba ve volbách. Jenže on ten knížepán je tak seriozní člověk.....že? Je, ale žádná partaj není stranou jednoho muže nebo ženy, Na to bychom neměli zapomínat, nejste-li tedy spokojeni. Nebo zase mohou lidé jen nadávat v hospodě u piva a lamentovat, že jeden je za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet. S veškerou skromností, já si to až tak nemyslím. I když chyb naši chlapci taky pár nasekali,“ přemýšlí nahlas v komentáři týdne pro ParlamentníListy.cz Koskuba.

Pochválit úředníka? To je skoro sebevražda, to se nenosí...

A konstatuje, že chtít ale nějakou pochvalu či odměnu veřejně pro úředníka, je skoro sebevražda. Podle Koskuby být úředník znamená v téhle zemi to samé, jako být politik. Hlavně se jim nadává.

„Mnohdy je proč. Ale já je občas taky potřebuji a mohu říci, že se ke mně - a to jsem ještě nebyl ani poslancem, aby nedošlo k mýlce - většinou chovali velmi slušně a snažili se mi pomoci vyznat se v džungli byrokracie. Je mi proto té drtivé většiny slušných úředníků líto, přidělává-li jim někdo zbytečné, hloupě a možná jenom pro svou slávu či přímo prospěch, problémy. Ale práci a mzdy mají takové, jaké mají ministry či vládu. Nu a jak vidíte, jsme zase u peněz. Ta v médiích i ve vaší otázce zmíněná paní prý pracuje jako kůň. Petr by přece nelhal. Právě proto má údajné odměny jako ministr plat za čtvrt roku a podposlanec za půl. Jiní se tedy očividně flákají. A proto je asi ta naše země i EU v takovém maléru, jako je. Ale, neměli bychom se zajímat až tak o to, kolik má ministr vlády nebo šéf sekretariátu premiéra. Spíš o to, zda dělá svou práci dobře, jestli nekrade. Mimochodem, já plat zmíněné dámy neznám, její odměny jsem vlastně taky neviděl. Jenom jsem slyšel. A chápu, že to naštve. Ale řečičkami tohle ani já nezměním. I když bych chtěl. Řád a pořádek, když už ani pravda nevítězí,“ uzavřel svůj názor na druhou otázku poslanec Jiří Koskuba.