Jandák ve sněmovně srazil paty. Prý se bojí, aby ho „Roman" nevyhodil z poslaneckého klubu

01.08.2014 11:00

Sněmovní schůzi ke služebnímu zákonu zatím koalice sice nepřerušila, ale o přestávku na jednání svých poslaneckých klubů v pátek dopoledne požádaly hned dva opoziční tábory – ODS a TOP 09. Poté se v kanceláři předsedy sněmovny Jana Hamáčka sešli lídři všech poslaneckých klubů, kde se začali dohadovat, jak budou dál kolem normy postupovat. Ospalou náladu v dolní komoře ale předtím pěkně rozčísnul poslanec z ČSSD Vítězslav Jandák. Dokonce se bál toho, aby ho za jeho řeči předseda sociálně demokratických poslanců Roman Sklenák nevyhodil z klubu.

Jandák ve sněmovně srazil paty. Prý se bojí, aby ho „Roman" nevyhodil z poslaneckého klubu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vítězslav Jandák a Jaroslav Foldyna

Od devíti hodin ráno začali poslanci opět porcovat spornou novelu služebního zákona. Ovšem prozatím nikdo nepodal návrh na přerušení schůze. Přestávky na jednání si ale již dopoledne vzaly dva opoziční kluby - ODS a TOP 09. Poslanci budou ve schůzi pokračovat až v ve 13.00 hodin.

Podle všeho ale tento čas má být vymezen na jednání všech klubů, které hledají cestu ven ze zablokované situace ve sněmovně. Podle webu idnes.cz se prý v kanceláři předsedy sněmovny Jana Hamáčka dokonce společně sešli lídři všech sedmi poslaneckých klubů a dohadují se, jak budou dál postupovat při schvalování novely služebního zákona.

Debata k zákonu se ale v pátek dopoledne posunula trošku jinam a to opět kvůli poněkud rozverné mluvě poslance z ČSSD Vítězslava Jandáka.

„My jsme poslanci zvídaví a já se někdy bojím, aby mne Roman (Sklenák) nevyhodil z klubu,“ uvedl napřed s nadsázkou Jandák, jenž ve středu kritizoval původní verzi normy z roku 2002 a i současný vládní návrh, který dokonce označil za „blbost“ a špatný zákon a to proto, že to nakázala Evropská unie.

„Tady nebudou vládnout volení zástupci lidu, tady budou vládnout ušlechtilí lidé určení někým ušlechtilým," popsal Jandák ve středu svůj pohled na důsledky zavedení služebního zákona.

Jandák: Jak je to se slibem?

Dnes se naopak Jandák snažil dopátrat toho, jak je to se slibem vůči EU, že norma bude platit již od 1. ledna příštího roku.

„Za klub ČSSD jsme tady 16. 7. slyšeli od ministryně Jourové, že zákon je nutný přijmout od 1.1. 2015. Jenže včera k tomu paní ministryně řekla něco jiného. Tak bych se rád otázal, jak to tedy je? Je nutný, nebo není nutný do toho 1.ledna?“ projevil svou zvídavost burácivě Jandák.

„Teď to vypadá, že to máme hezky podle (herecké) školy Stanislavského připravené,“ zažertovala ale na to ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová (ANO).

"Včera byla ovšem médii má slova nějak posunuta do interpretace, kterou jsem si nepřála,“ uvedla dále již vážně Jourová. Podle ní ale jde vskutku o závazek Česka, že tuto normu přijmeme do ledna 2015, a když služební zákon do té doby nebude, tak budeme muset s Evropskou komisí jednat. Prý je onen závazek ČR  "velmi silný", nejde však dle jejích slov o ultimátum ze strany EU.

Na to se ale chytil předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura, jenž se rozhovořil o „socialistickém závazku“. „My jsme také součástí EU a podle mne to ještě můžeme stihnout do toho 1. ledna. Ale udělejme ten zákon kvůli našim občanů, a ne kvůli eurokomisařům, když jsme si dali závazek, takže ho tedy splníme,“ poznamenal Stanjura.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) pak hovořil především o tom, že tady už zákon o státní službě máme, a i on bude plně účinný od 1. ledna příštího roku, pokud poslanci nepřijmou normu novou.

B. Sobotka: Před lety jste tak stateční nebyli!

„A pokud jsou tady k němu ony kritické připomínky, tak proč v oněch dvanácti letech nebyl opozicí, když vládla, změněn?“ tázal se Sobotka k normě přijaté v roce 2002. Je ale třeba připomenout, že účinnost této normy byla stále předchozími vládami odsouvána.

„Proč jste tak stateční nebyli, když jste byli ve vládě?“ ťal dále do nynější pravicové opozice premiér. Prý obstrukce opozice mohou dopadnout negativně na rozpočet, pokud norma nakonec nebude vůbec přijata.

Podle něj je vskutku velikým problémem to, že by se zdrželo – pokud by norma nebyla přijata včas - čerpání prostředků z EU. "Pokud nebudeme mít schválen zákon o státní službě, nepohneme se dál ve schvalování operačních programů," varoval Sobotka.

„To je jeden z cílů. Ale ten druhý cíl - a to je ten nejdůležitější - je to, aby byla odpolitizována státní správa v naší zemi,“ zdůraznil také premiér a poté se rozhovořil o tom, že se ale koalice nad normou sejde s opozicí.

Po něm i místopředseda poslanců z TOP 09 František Laudát řekl, že je třeba jednat. „My vyzýváme k jednacímu stolku, aby se ten zákon přepracoval,“ uvedl kromě jiného.

Před poslanci promluvil také ministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD). "Pokud by byl od ledna účinný původní zákon z roku 2002, stát by musel na státní službu vynakládat nejméně o pět miliard korun navíc," zdůraznil. Půlmiliarda korun podle Dienstbiera prý vychází z předběžných propočtů ministerstva financí. Konečná částka se ale může podle něho lišit řádově o desítky milionů. Pokud by byl účinný původní zákon, stát by prý musel vyplácet úředníkům hlavně čtvrtinový příplatek za státní službu. Novela příplatek, stejně jako například výsluhy, nepředpokládá.

Poté si ale vzaly kluby ODS a TOP 09 přestávky na jednání svých klubů.

Mají čtyři požadavky

Pravicová opozice vznesla již dříve k normě čtyři požadavky - patří k nim právě ono zrušení generálního ředitelství státní služby na Úřadu vlády. Druhým je otevřenost státní správy pro úředníky samosprávy i odborníky z akademické obce. Třetím požadavkem je zachování funkce náměstků na ministerstvech v dosavadní podobě. Čtvrtou podmínkou je, aby se ochrana garantovaná zákonem vztahovala jen na ty úředníky, kteří pracují ve státní správě déle než čtyři roky. Podobné úpravy předlohy navrhly i KSČM a hnutí Úsvit.

Zatímco při představování požadavků se zástupci TOP 09 a ODS vyjadřovali ve smyslu, že jsou nepřekročitelné, tento týden je už označovali za podklad pro vyjednávání.

Jenže vládní představitelé ČSSD stále požadavky pravice odmítali a hovořili dokonce o vydírání. Ministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD) ovšem už ve středu připustil, že je ochoten vyjednávat o větší propustnosti státní správy, a to pro lidi z akademické sféry. Koaliční strany ale prý o všem budou jednat i s opozicí. Podle samotných poslanců pak má první schůzka k zákonu proběhnout ve sněmovně už dnes. Zúčastní se jí dva zástupci z každé sněmovní strany. Do příštího pátku pak chce mít koalice jasno o dalším postupu.

„Opozici bychom mohli vyjít vstříc například ve věci větší prostupnosti lidí zvenčí do státní sféry, nejen ze samosprávy, ale i z akademické sféry nebo z mezinárodních organizací," uvedl ministr Dienstbier ve čtvrtek. Naopak podle něj není příliš představitelné, že by se zrušilo generální ředitelství státní služby, protože to je zásadní koncepční záležitost.

„Jsme ale ochotni jednat dále, takže počítáme s tím, že se sejdeme se všemi opozičními stranami a budeme se snažit samozřejmě zjistit, kde je možnost dohody," dodal Dienstbier pro ČT24.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Olga Böhmová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Kolik životů by devět kilo drogy zničilo?!“ Nad osudem odsouzené Terezy v Pákistánu padla silná slova mezi českými politiky

19:12 „Kolik životů by devět kilo drogy zničilo?!“ Nad osudem odsouzené Terezy v Pákistánu padla silná slova mezi českými politiky

ANKETA Případy v Pákistánu odsouzené Terezy Hlůškové za pašování heroinu nelze srovnávat s českým ři…