Týdeník Reflex spustil v tomto týdnu výzvu občanům, kteří odmítají posun k autoritativnímu systému. „Nechceme ruský model vládnutí, kde si moc ve společnosti rozdělil autoritativní prezident a několik oligarchů. Posledních šest měsíců změnilo Českou republiku. Naše země čelí krizi, která ohrožuje zastupitelskou demokracii a liberální duch veřejného života. Dvacet let polistopadového vývoje nám přineslo už mnohá zklamání. Česká veřejnost již delší dobu ztrácí důvěru v demokratický režim a právní řád. A nelze se jí divit. V posledních měsících jsme však svědky systematického nabourávání a rozkladu základních hodnot a pravidel svobodné společnosti. Tomu je třeba čelit,“ zdůvodňují autoři výzvy svoji iniciativu. Jaký pohled na to mají oba politici?

„Žijeme v demokracii, právo vyjádřit se má každý. Stejně tak každý má právo na svůj názor. Ale jako poněkud dosti konzervativní člověk dodávám – vyjadřovat se musíme slušně. A svůj názor prosazovat toliko v duchu dobrých mravů. Rovněž za uvedených podmínek musí platit, že ten, kdo s tím či oním nadšeně přímo nesouhlasí, není hned nepřítel. Maximálně soupeř. Soupeřit se však má jedině v duchu fair play. Nedělejme druhým nikdy to, co nechceme, aby jednou dělali nám. Míní-li to autoři výzvy z Reflexu skutečně takto, pak s tím vůbec nemám problém. Navíc 5 bodů této výzvy zní poměrně velmi rozumně. Ale to hesla některých politických stran právě před volbami také!  I když ta jejich náhlá překvapivá starost - ač jinak logická - o mou ČSSD mne přímo dojala,“ přiznal ParlamentnímListům.cz Jiří Koskuba. 

Nejsou to občas i novináři, kdo občas čile manipulují veřejností, ptá se Koskuba

„Bohužel, platí to obecně: ‚Není vždy zlato, co se třpytí‘. Páni novináři jistě prominou, ale dovolím si otázku. Nejsou to také oni, kdo tu a tam čile manipuluje s veřejností, jejím míněním, pohledem? Přemlouvá tím nejen dědka, bábu? Kdo z podobných důvodů umí používat i polopravdu a bulvárnosti? Kdo dokonce nadřadí svůj žvanec, slávu či pozici nad nezávislostí a objektivitou? Ne, nejsou to rozhodně všichni. Dokonce ani netvrdím, že je jich většina. Ale jsou mezi nimi i tací. Proto nejen jako ‚rozpuštěný a vypuštěný‘ exposlanec, ale hlavně jako občan bych uvítal, kdyby se sami podobně  dívali na ty druhé. Na všechny profesní či sociální skupiny. Včetně politiků. A hlavně tak snadno a často nepaušalizovali. Ostatně jak vidno, vyhraněný a též čistě paušální postoj pana prezidenta k nim je rovněž dost dráždí, bolí,“ konstatoval dál ve svém komentáři Koskuba.