Do Parlamentu by se také dostali zemanovci (SPOZ) se ziskem více než 8 procent a lidovci s necelými 6 procenty. Neméně zajímavé je také hypotetické rozložení mandátů jednotlivých stran. ČSSD by získala 66 křesel a KSČM 42 mandátů. TOP 09 by připadla 32 křesel, SPOZ 25 a KDU-ČSL 15 křesel.
Při vymezování se ČSSD vůči KSČM možnost spolupráce prý není velká
„Samozřejmě, že každá taková zpráva o navýšení preferencí potěší," konstatuje poslanec Miroslav Opálka, stínový ministr práce a sociálních věcí, přestože, jak říká, výsledky průzkumů vnímá s určitým odstupem. Za nereálné však výsledky nepovažuje. „V roce 2002 jsme měli 41 mandátů, takže se tento průzkum pohybuje v rámci reálných možností,“ vzpomíná poslanec.
Spolu s ČSSD by tak podle těchto průzkumů vytvořili komunisté většinu 108 mandátů. ParlamentníListy.cz proto zajímalo, zda v případě takového reálného volebního výsledku vidí Miroslav Opálka i možnost spolupráce s ČSSD. „No, vycházím-li ze zkušeností roku 2002 a z výroků některých představitelů sociální demokracie – například Bohuslava Sobotky a Michala Haška, tak se mi zdá, že ta možnost tu moc není,“ zvažuje Opálka. Jak ale dodává, záležet bude také na tom, jak dopadne sjezd ČSSD, který má proběhnout o víkendu 16. – 17. března. Navíc, ať už by dopadl sjezd ČSSD jakkoliv, bude podle Miroslava Opálky záležet na reálných výsledcích, a v takovém případě i na koaliční smlouvě.
Rozhodující není Bohumínské usnesení, ale slučitelnost programových bodů
Mezi sociálními demokraty se diskutuje také otázka, zda ponechat nebo zrušit Bohumínské usnesení, které zakazuje sociální demokracii spolupráci s KSČM. I o tom by měl jednat sjezd ČSSD v Ostravě. Zjednoduší to eventuální spolupráci sociálních demokratů s komunisty? Miroslav Opálka toto nepovažuje za rozhodující pro možnou spolupráci.
„KSČM se samozřejmě nebude řídit ani závěry sjezdu ČSSD ani Bohumínským usnesením. Pro spolupráci je důležitý volební výsledek a případná povolební či koaliční dohoda,“ říká poslanec. Záleží podle něj především na tom, zda bude moci KSČM uplatnit své priority ve vládním programu. Připomněl situaci francouzských a italských komunistů, kteří vstoupili do vlády, aniž by měli zaručeno dodržování klíčových bodů jejich programu. V dalších volbách dopadli špatně. „Samozřejmě, že do podobné alternativy bychom v žádném případě nešli,“ upozorňuje poslanec.
Miroslav Opálka nevyloučil možnost vzniku menšinové vlády za podpory komunistů. „Samozřejmě, že nejde jen o politický vliv na úrovni vlády, důležitý je vliv i v Poslanecké sněmovně a všechno je věcí ujednání,“ říká poslanec.
Rozhodnou v budoucích volbách strany středu?
Podle Jiřího Dolejše, místopředsedy strany a stínového ministra financí, je důležitý spíše propad pravice. „Také musíme počítat s určitou nepřesností odhadů, zejména při dopočítávání mandátů, což je podle něj věc diskutabilní. Tím spíš, že se samozřejmě budou snažit atakovat pozice strany středu, jako jsou lidovci a SPOZ,“ míní Jiří Dolejš. Podle něj je tak pravděpodobnější, že se bude ČSSD snažit orientovat se na spoluvládu s těmito stranami a nikoliv s KSČM.
Podle Jiřího Dolejše záleží další kroky ve značné míře na tom, jak dopadne sjezd ČSSD. „Tyto varianty tam zcela jistě budou také diskutovat,“ říká poslanec. „Pro nás to znamená, že musíme pracovat na co nejlepším volebním výsledku, abychom byli jako koaliční partner k nepřehlédnutí, a muselo se s námi počítat,“ dodává. Musí prý mít možnost fungovat jako „hlídací pes“ na levici.
Je na ČSSD, zda si svou obezličku Bohumínského usnesení ponechá
Bohumínské usnesení vnímá Jiří Dolejš jako věc už dlouho překonanou. „Je to ale jednoznačně záležitost ČSSD,“ říká Dolejš. Je prý otázka, zda ČSSD najde v sobě odvahu toto usnesení zrušit, nebo si ho ponechá jako obezličku pro budoucno. „Mám za to,“ říká poslanec, „že jestliže ČSSD vyhraje volby a KSČM posílí, tak se o tom bude jednat tak nebo onak.“
Nehraje podle Dolejše ani tak roli, zda bude KSČM spolupracovat s jednou „velkou“ stranou, tedy ČSSD, nebo s několika menšími stranami. „Podstatné je za prvé, jaké budou konkrétní volební výsledky, a za druhé, co nám umožní lépe prosazovat svůj volební program. To je klasika,“ říká místopředseda strany.
Zvolení lidovců je volbou pravice a TOP 09
Citlivější, a tím i významnější, bude podle Dolejše role stran středu, nebo spíše pravého středu. Lidé, kteří budou zklamaní ze stran, jako je ODS, nebudou chtít volit ČSSD a budou volit například lidovce, si podle Dolejše musejí uvědomit, že mohou podpořit i pravicové řešení. „Měli by vědět, že by tím mohli podpořit vlastně TOP 09,“ říká poslanec.
SPOZ musí podle místopředsedy teprve dokázat, že na to má. Jak říká, tato strana nemůže žít jenom z úspěchu prezidenta na Hradě, ale půjde především o to, s jakými myšlenkami půjde do voleb a jaké lidi na kandidátky do volebního klání postaví. Teď je podle něj SPOZ díky volbě prezidenta populárnější, ale jestliže nebudou volby do čtrnácti dnů, popularita strany trochu pohasne, protože si lidé dobře uvědomí, že nevolí Zemana, ale lidi na kandidátkách. „Takže Stranu práv občanů tento test teprve čeká,“ hodnotí situaci místopředseda KSČM Jiří Dolejš.
Bez ČSSD nebo KSČM se koalice nadpoloviční většiny nemůže uskutečnit
Zisk mandátů podle SANEPu umožňuje vytvoření celkem devíti koalic, které překračují nadpoloviční většinu z celkového počtu 200 poslaneckých křesel. U všech je ale povinná „účast“ buď ČSSD, nebo KSČM. Takzvaná velká koalice ČSSD a ODS už by podle tohoto průzkumu neměla šanci na svůj vznik, protože by dala dohromady pouze 91 hlas. Při rozložení sil v tomto průzkumu by si mohla ČSSD se svými 27 procenty tvrdě diktovat podmínky, protože by zbývající středolevé strany bez ní neměly šanci dát dohromady nadpoloviční většinu.
ČSSD+KSČM mají dohromady 108 mandátů, ČSSD+TOP 09+SPOZ+KDU-ČSL by daly 133 mandátů, ČSSD+KSČM+SPOZ – 128 křesel, ČSSD+TOP 09+KDU-ČSL – 113 mandátů, ČSSD+KDU-ČSL+SPOZ – těsnou nadpoloviční většinu 101 mandátů a ČSSD+TOP 09+SPOZ – 118 z 200 křesel
Ani středopravé koalice by tak neměly bez ČSSD nebo KSČM šanci na nadpoloviční koaliční úspěch. Pro úplnost dodejme tři zbývající koalice, které by se sice obešly bez ČSSD, ale byly by tak hodně neslučitelné, že by k jejich vzniku nejspíš ani nemohlo dojít, neboť by se jednalo o spojení KSČM+TOP 09+SPOZ+ KDU-ČSL (109 mandátů), KSČM+TOP 09+ODS+SPOZ (119 m.), nebo KSČM+TOP 09+KDU-ČSL (114 m). I když, jak říká známý politolog Oskar Krejčí, je v politice možné takřka všechno.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radmila Zemanová-Kopecká
