Politici se bojí hněvu ulice. A tak dopustí, aby občané nahlédli do spisů BIS

Platforma tak plní záměry, které zveřejnila v prohlášení dne 4. dubna, o němž ParlamentníListy.cz informovaly.

„V posledních dvou měsících se vedla jednání se všemi současnými parlamentními politickými stranami včetně NS-LEV 21 o tom, jak moc je důležité takovouto komisi zřídit a udělat proto, aby mohla vzniknout a fungovat, i jisté nezbytné legislativní změny,“ řekl politolog a sociolog Ivan Gabal (Veřejnost proti korupci) úvodem.

Občanskou kontrolu toho, jaké dokumenty BIS byly předávány poslancům, zástupci všech stran, se kterými se jednalo, chápou a podporují. „I když vědí, že je to vlastně tak trochu i namířeno proti nim. Uvědomují si však moc dobře situaci, která nastala a která by se pak svými důsledky mohla dotknout právě jich jako politiků,“ vysvětlil Gabal dále.

Občanská komise, která by se dokumenty BIS měla zabývat, by alespoň podle prvních předsevzetí, neměla být trvalá – i když taková podobná varianta ve světě existuje. Trvalá občanská komise, která dozoruje místní kontrarozvědku, funguje například v Kanadě. Pokud by se u nás nakonec dospělo k názoru, že je také nutná, vyžadovalo by to nejen drobnější legislativní změnu, ale i změnu zákona.

Nejde o dozor nad tajnými agenty, ale nad dokumenty, které předávají

„Předesíláme však, že u zmiňované komise nejde o dozor nad BIS, to by jí samozřejmě nepříslušelo, jde pouze o dozor nad dokumenty, které BIS předala politikům, a které mohou být zavřené někde v trezoru,“ vysvětlila dále Hana Marvanová, bývalá politička, dnes advokátka a také významná bojovnice proti korupci (Veřejnost proti korupci). Podle ní je důležité, aby lidé v příštích volbách nevolili zase lidi, na které někde v šuplíku čekají další velké kauzy, které dosud jen někdo z neznámých důvodů nezveřejnil.

Marvanová však přiznala, že se již objevily i tendence, aby v komisi usedli politici. To však po domluvě jak s ostatními bojovníky proti korupci, tak i při osobních schůzkách se zástupci parlamentních stran, bylo zamítnuto. „Mohlo by to totiž sloužit jako nástroj vnitrostranického boje i boje mezi jednotlivými stranami, účel by to pak neplnilo v takové míře, jak se očekává,“ doplnil ji politolog Gabal.

Odposlechy Béma s Janouškem? České Watergate, říká Marvanová

Podle Hany Marvanové jsou nedávno do médií uniklé odposlechy pražského exprimátora Pavla Béma a lobbisty Romana Janouška velmi podobné svojí vahou americké aféře Watergate.

„Je třeba rozklíčovat konkrétní jména spojená s organizovaným zločinem. A všichni víme, či tušíme, že zveřejněné odposlechy Béma s Janouškem byly velmi vybrané. A tak je nutné ptát se proč, kdo další na nich byl, kdo všechno je s tím spojený. Je třeba rozkrýt celý ten obraz klientelistické sítě, a seznámit s tím veřejnost, aby věděla, komu příště dát svůj hlas,“ uvedla Marvanová.

SLEDUJEME téma: Janouškovy odposlechy

Vraťte nám stát volá již skoro 150 tisíc lidí

Platforma s názvem Vraťte nám stát v sobě již v tuto chvíli zahrnuje celkem 38 organizací, kterým není lhostejný další vývoj v Česku. Petice, kterou na svých stránkách mohou lidé podepisovat, již nese 35 tisíc podpisů, sympatizantů, kteří vyjadřují souhlas nad počínáním těchto bojovníků proti korupci, je prý až 150 tisíc.

Nutná změna kultury – včetně té politické

Jiří Hromada z Herecké asociace je také jedním z těch, co boj proti korupci aktivně podporuje. A jak zdůrazňuje, není to jen náhoda, poněvadž i ve své funkci má odpovědnost za vývoj kultury v naší zemi – a ta v sobě zahrnuje i kulturu politickou.

„Je nutná změna politické kultury a je nutné, aby lidé uměli vůbec odhadnout, v jakém prostředí se vůbec pohybují a žijí. Vzniklá komise bude sloužit ale nejen veřejnosti, ale i politikům, které si mnohdy dosadila mafie a možná se jich teď bude třeba taky chtít na těch funkcích zase zbavit,“ řekl Jiří Hromada.

Politici kývou, asi se chtějí ochránit. Ulice je naštvaná

Další z bojovníků proti korupci – Jaroslav Kuchař (Vyměňte politiky) pak upozornil na to, že vstřícnost politiků může pramenit i z toho, že hledají cestu, jak sami sebe ochránit. „Ta ulice je už totiž opravdu naštvaná a politologové již delší čas varují, kam až by to mohlo vést,“ sdělil před novináři.

Od dubna tak běžela jednání a schůzky s předsedy či zástupci jednotlivých politických stran napříč celým politickým spektrem. Jediná osobnost, s kterou se dosud zástupcům platformy setkat nepodařilo, údajně z časových důvodů, je vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM).

Zmiňovaná občanská komise by měla za svůj hlavní cíl prostudování těch dokumentů Bezpečnostní informační služby (BIS), které se týkají informací o propojení organizovaného zločinu na některé politiky a úředníky. A jejich případné odtajnění ještě před nejbližšími volbami do Poslanecké sněmovny.

Jisté je, že komise by měla mít ve finále 7 až 9 členů, ti všichni budou muset projít prověrkami na stupeň "důvěrné". Definitivní složení komise v počtu devíti (či i možných pouhých sedmi) členů by mělo být výsledkem hlasování sněmovny, protože jen tak může vzniknout komise s parlamentním a demokratickým mandátem.

Nominace veřejně známých a důvěrou obdařených osobností mohou v tuto chvíli ale ještě stále přicházet z občanských sdružení nebo organizací. Vraťte nám stát, jako sdružení organizací, které daly zrod a podporu myšlence vzniku občanské komise, nabízí roli platformy, která nominace shromáždí a podpoří 15 kandidátů, kteří se těší důvěře veřejnosti a organizací, které platformu založily.

Vzhledem k tomu, že ke vzniku komise, jak už bylo uvedeno, bude třeba udělat legislativní změny, je v tuto chvíli již k tomu na stole návrh novely jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Ten by podle předpokladů aktivistů mohl jít do první čtení v Poslanecké sněmovně už po prázdninách – v září. „Předpokládáme, že by do konce tohoto roku měl začít platit,“ reagovala na otázku ParlamentníchListů.cz závěrem Hana Marvanová.