Kdo neměl dnes dopoledne co dělat, mohl klidně přes web Poslanecké sněmovny naživo sledovat, jaké „sociální inženýrství“ poslanci levice pro obyvatele vymýšlejí. A že bylo o co stát! Sněmovna totiž dnes v závěrečném, tzv. třetím, čtení posuzovala předlohu horní komory Parlamentu o omezení prodejní doby obchodů a hypermarketů nad 200 metrů čtverečních. Nakonec to ale poslanci vyřešili velmi šalamounsky.
Zavřít budou muset obchodníci jen na Štědrý den od 14 hodin do půlnoci a pak 25. a 26. prosince a na Nový rok. Původní návrh poslanci totiž po dlouhých debatách upravili a přijali pozměňovací návrh Romana Kubíčka z hnutí ANO. Podle senátního návrhu ale měly mít obchody zavřeno nejen na Nový rok a o Vánočních svátcích, ale i na velikonoční pondělí, 8. května, 28. září a 28. října. Norma ještě poputuje do horní komory, kde ji senátoři mohou upravit a vrátit do Sněmovny.
O normě se ale poslanci dokázali výživně pohádat. Třeba levice se rozhovořila o tom, jaký mají prodavačky a prodavači malý plat. Dohady se také vedly o zbytečnosti návrhu a o svobodě nakupujících a o nesvobodě prodávajících.
„Ten zákon není o svodobě nakupujících, ten zákon je o těch, kteří jsou za pokladnami, kteří jsou ve skladech, a ten zákon je pro ně. Pro ty nakupující budou ostatní dny a já myslím, že veřejnost to přijme celkem s pochopením,“ podotkl ještě před debatou za předkladatele senátor František Bublan. A pak už to jelo.
A co třeba i neděle?
„Tento návrh zákona podpořím, přestože si myslím, že by mohl být mnohem širší, že by klidně tato regulace mohla být vztažena i na dny, které jsou dny volna, tedy třeba na neděle,“ snažil se do normy zatít prsty komunista Stanislav Grospič.
„Zákaz prodeje o nedělích zavedlo Maďarsko před rokem. Minulý týden ho zrušilo, protože došlo k obrovskému poklesu a krachu malých obchodů, došlo k obrovskému poklesu zaměstnanosti. A ty ekonomické dopady byly tak hrůzné, že po roce zákazu prodeje o nedělích ho minulý týden Maďarsko znovu zavedlo,“ reagoval ale na to Bohuslav Svoboda z ODS.
Později poměrně logicky na konto nejen Grospiče, který k bodu vystoupil celkem pětkrát, ale i na margo jiných levicových poslanců Svoboda ještě připomínal, že každý, kdo má obchod, se musí rozhodnout, jestli chce, nebo nechce prodávat na Velikonoční pondělí, jestli chce jít s se šlehačkou vyplácet děvčata, anebo jestli chce prodávat. „Je to jeho rozhodnutí. My mu to nemůžeme nařizovat!“ zdůraznil při tom Svoboda.
Předseda poslanců ČSSD Roman Sklenák ťal do jiného úhlu normy: „Vedle té většiny zaměstnanců a většiny společnosti je několik profesí, ve kterých se pracuje i ve svátcích, protože bez jejich práce se společnost neobejde. To jsou typicky lékaři, hasiči, řidiči hromadné dopravy, protože i ve státní svátek se lidé potřebují přepravovat. A my dnes stojíme před rozhodnutím, jestli ti prodavači a ti pokladní v supermarketech mají patřit do té první skupiny, jestli se bez jejich činnosti společnost obejde a měli by mít nárok na to volno.“
„V pondělí velikonoční máme zavřeno, to znamená prodavačky nebudou sedět za kasou. Ale proč by nemohly zakládat zboží, proč by nemohly dělat inventury, proč by nemohly připravovat nějakou novou prodejní akci? A já si myslím, že budou! Prosím, nepoužívejme argument ‚obchod má zavřeno‘, to znamená zaměstnanci obchodu jsou doma. Nejsou, pracují na jiných úkolech, které jim určitě zaměstnavatel dá,“ poznamenal ale na to Michal Kučera z TOP 09.
Mgr. Bc. Roman Sklenák
Proč ne číšníci? Proč ty také nevyčleňujeme zákonem?
„Vy tady říkáte prodavačky atd. Ale co třeba takové pohostinství? Budeme za chvíli omezovat i otevírací dobu hospod a otevírací dobu restaurací, které jsou ve svátky dost často také otevřené? Copak číšnice a číšníci, barmani, kuchaři nemají také nárok na volno? Kde se zastavíme, koho budeme vyčleňovat z toho a určovat zákonem?“ podivovala se topkařka Markéta Adamová a vyzdvihovala tím nesmyslnost normy.
„Pokud je někdo ochoten nakupovat a někdo jiný pracovat, neměl by stát mluvit do toho, jak se mezi sebou dohodnou,“ argumentoval proti normě také Tomio Okamura (SPD) s tím, že se člověk musí ptát, v jaké hlavě se takové nápady kolem zavřených obchodů rodí.
„V České republice podle průzkumu 96 procent všech domácností o svátcích či v neděli někdy nakupuje. A ve třetině případů pak dokonce jede i za většími nákupy potravin. A 65 procent všech nakupujících je proti tomu, aby stát určoval, kdy mají mít obchody otevřeno, a kdy ne,“ zdůrazňoval Okamura s poznámkou, že Maďarsko podobný zákaz prodeje o nedělích a o svátcích mělo a nakonec jej zrušilo.
Tomio Okamura
„Tento zákon je v tuhle chvíli jen jakási višnička na dortu. A myslím, že byste si měli sáhnout do svědomí, protože tahle země potřebuje úplně jiné zákony, než je tento,“ vrtěl nad normou hlavou taktéž občanský demokrat Petr Bendl.
Němcová: To je nenormální! Je to k zbláznění!
„Určitě jste jako pozorní čtenáři zaregistrovali výrazný nárůst tržeb on-line obchodů s potravinami. Myslím, že tento návrh bude velkým impulsem pro tyto provozovatele,“ zmínil v debatě poslanec hnutí ANO Radek Vondráček.
„Co tedy vlastně tím sledujeme? Vždyť je to na zbláznění, co tady inženýrsky tvoříme, protože je to nenormální!“ rozčílila se nad normou i poslankyně a bývalá šéfka Sněmovny Miroslava Němcová (ODS). Podle ní levice zcela pomíjí fakt, že každý člověk snad má v hlavě svoji představu, jak chce trávit svůj volný čas. „A vy jim nutíte: Dělejte všechno, ale nesmíte nakupovat potraviny. Běžte si koupit boty. Běžte si koupit hrnec do domácnosti. Ale chraň pánbůh vás chtít si koupit chléb. To přece není normální, co tady děláme!“
Předsedu ODS Petra Fialu naopak zvedlo ze židle, jak levice v jednacím sále agumentovala tím, že třeba v takovém Německu o svátcích a o nedělích bývá také zavřeno. „Mnozí z vás, kteří znáte situaci v Německu třeba ze začátku 90. let, si vzpomenete, že obchody mohly mít otevřeno po šesté sedmé hodině večerní jenom ve čtvrtek. A co udělalo Německo? Německo začalo velmi významně v posledních letech liberalizovat všechny tyto regulace... Pokud si chceme vzít příklad z Německa a z podobných zemí, tak musíme spíše podporovat liberalizaci prodeje než její restrikci,“ zdůraznil Fiala.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Poslanci se také dohadovali o znění, kdy mají mít zavřeno všechny obchody nad 200 metrů čtverečních.
Zábrany, obaly...
„Kdo bude proměřovat 200 metrů čtverečních prodejní plochy? Ne provozovny, prodejní plochy. A co se stane v okamžiku, kdy mnozí zcela logicky v reakci na tento zákon si koupí mobilní zábrany a v ten státní svátek je tam posunou a řeknou – a dneska to máme 200. Tak je pak vyrazí, co?“ čílll se k tomu občanský demokrat Zbyněk Stanjura.
„Chtěl bych říci, že s touto hranicí 200 metrů se už tedy potýkal od roku 2001 zákon o obalech a zřejmě se s tím nějak vyrovnal, takže by to neměl být problém ani u toho nového zákona,“ argumentoval na to komunista Miroslav Opálka.
Tomu se však vysmál šéf TOP 09 Miroslav Kalousek.
„Nemohu odolat, aby se ve stenozáznamu neobjevilo upozornění, že poslanec za KSČM nalezl v právním řádu paralelu mezi zaměstnancem a vratným obalem!“ zvolal Kalousek. Takové dloubnutí si však komunista nenechal líbit.
„O zaměstnancích nepadl ani jediný můj výrok!“ ošil se. „Ale pokud bych chtěl hovořit o zaměstnancích, tak bych pohovořil především o tom, jak způsobily nezaměstnanost v České republice tyto velké obchodní řetězce, které jsme sem vpustili na rozdíl od Polska, které zlikvidovaly dovozem cizího zboží naše výrobce, naše dopravce, naše malé obchodníky...,“ vypočítával navrch Opálka.
„Konečně víme, o co jde! Jde o boj proti velkým hypermarketům, jde o boj proti velkým provozovatelům. Myslím si, že je dobře, že tady tato věc zazněla od poslance za KSČM,“ reagoval ale na to topkař Michal Kučera.
Velkým tématem normy se také staly výplaty zaměstnanců obchodu.
Jen si za to zkuste uživit rodinu...
„Aby tady pan kolega věděl, o co tady jde, tak by musel nejdříve zkusit, co to je stát v hypermarketu o svátcích a dostat mzdu a zkusit z ní žít. To by platilo pro celou řadu z vás, kteří tady plédujete o svobodě a o všelijakých věcech. Zkuste si žít za peníze, které ty holky tam dostávají za sobotu a neděle a za svátky, a pak byste teprv věděli, o co tady jde,“ zvedl téma platů socialista Jaroslav Foldyna.
Topkařka Markéta Adamová na to ale poznamenala, že má s prodejem svou osobní zkušenost, neboť když studovala vysokou školu, tak si přivydělávala na brigádách právě tím, že pracovala v maloobchodě; a jako studentka svátky brala s velkou vervou právě proto, že za ně měla příplatky.
Ing. Markéta Pekarová Adamová
Za to ji ale setřela komunistka Marta Semelová.
„Moje dcera a můj syn si také přivydělávali v Albertu, když studovali. Ale ono je něco jiného, když tam ty pracovnice jsou nastálo a opravdu za mizerný plat, který dostávají, tam prostě musí být, aby uživily rodinu,“ přidala k tomu svou verzi Semelová. Podle ní by ale prodavačky byly rády ve svátek doma. „Tak jim přidejme peníze, aby měly důstojný plat a nemusely chodit o svátcích, včetně nedělí do práce!“ zvolala nakonec Semelová.
A za debatní pultík si přišel opět stoupnout Stanislav Grospič (KSČM). „Argumentovat, že si přivydělávají právě tím, že mohou pracovat ve dnech pracovního klidu nebo o svátcích, a to jim zvyšuje mzdu, tak to je přece téměř národní ostuda! Jejich mzda by měla být odpovídající a měla by plně pokrýt jejich životní potřeby,“ snažil se Grospič do tématu opětovně vtáhnout platy prodavačů. Podobně pak argumentoval Grospič i v dalším svém vystoupení.
„Pane poslanče, nemáte pravdu! Tento zákon prostě neřeší žádné platové podmínky zaměstnanců. Vůbec to neřeší, to prostě není pravda. To je lež, to musím odmítnout,“ nevydržel to ale Pavel Šrámek z ANO a debatu o platech prodavčů tím na okamžik stopnul.
...snad to v tom Senátu ještě změní
Pro zákon nakonec hlasovalo 90 poslanců. Podpořili ho sociální demokraté, komunisté, lidovci i dva poslanci z klubu Úsvitu. Naopak vládní hnutí ANO hlasovalo proti němu stejně jako poslanci ODS, TOP 09 a Starostů a také většina nezařazených poslanců.
Předseda klubu ČSSD Roman Sklenák prohlásil, že sociální demokraté budou jednat se svými senátory o tom, aby zákon vrátili do Sněmovny s pozměňovacím návrhem, který by mu dal původní podobu. K tomu se přidal i šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik, když řekl, že komunisté zákon podpořili jen proto, neboť očekávají, že se na něm něco v Senátu změní. Obdobně se vyjádřil i předseda klubu KDU-ČSL Jiří Mihola.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
