A zase ty církevní restituce! Tentokrát si na zákon o vyrovnání státu s církvemi posvítila agentura STEM. Ta totiž koncem loňského roku zveřejnila průzkum, v němž lidé mimo jiné odpovídali na to, zda souhlasí se zákonem o církevních restitucích, tedy zda by se měl církvím vracet jejich bývalý majetek.
„Pokud položíme přímou otázku na platný zákon o církevních restitucích, zjišťujeme, že souhlas s ním vyslovuje necelá čtvrtina občanů. Většina veřejnosti s ním tedy nesouhlasí, téměř polovina dotázaných dokonce vyslovila kategorický nesouhlas (odpověď ´určitě ne´),“ uvedla agentura STEM k průzkumu zveřejněném v prosinci 2013. Podle STEMu pak jen necelá třetina lidí považuje za spravedlivé, aby se církvím majetek vrátil.
Jen 29 procent voličů TOP 09 souhlasí
Zajímavé ale je, jak se k zákonu staví stoupenci a fandové jednotlivých politických stran. Více než polovina kladných odpovědí přišla od stoupenců KDU-ČSL: Až 64 procent z nich je vyloženě pro zákon, i když i mezi nimi je třetina těch, kteří s ním nesouhlasí. U příznivců ostatních politických stran jednoznačně převažuje negativní názor - nejvýrazněji jej odmítají sympatizanti KSČM a ANO.
Nejvíce překvapující je ale fakt, že pouze 29 procent voličů TOP 09 souhlasí s "církevními restitucemi". Přitom právě poslanci TOP 09 patřili mezi ty nejhlasitější, kteří za zákon ve sněmovně bojovali.
- Více k výzkumu agentury STEM k církevním restitucím ČTĚTE ZDE.
Laudát: Kolem toho se rozprostřela podivná hysterie
„Kdyby těch 29 procent byl vzorek národa, tak to bych nějak bral v úvahu. Ovšem že je to vzorek fandů a podporovatelů topky, tak to je pro mne docela nepříjemné překvapení. Já nevím ale, co máme udělat pro to, aby se to zlepšilo, když o fakta není zájem,“ podivil se číslům z průzkumu pro ParlamentníListy.cz poslanec TOP 09 František Laudát.
Ing. František Laudát
„Já nevím, co jsme měli udělat víc pro to, abychom lidem vysvětlili skutečné důvody, proč jsme církevní restituce prosadili. Ta čísla z průzkumu sice neznám, ale musím zdůraznit, že se kolem restitucí rozprostřela podivná hysterie a lhaní podobně jako kolem sKarty, kde je dnes naprostý chaos. Já se přiznám, že jsem byl jeden z hlavních protagonistů, aby to prošlo sněmovnou, a to dokonce někteří lidé od nás z TOP 09 byli na vahách. Byl jsem pro ale z jednoho prostého důvodu – naše společnost je totiž v hrozném morálním marasmu. Nemluvím ovšem teď o politice, mám na mysli to, že ve společnosti není žádná kotva. Jestli si tady lidé myslí, že useknou své kořeny, neboť jsme vyrostli na církevních hodnotách, tak to je jako u stromu, že bez kořene uschne,“ zmínil dále Laudát.
Podle jeho mínění je dobře, když církve dostanou peníze už z toho důvodu, že je ve společnosti obrovský průšvih se stárnoucí populací, s jejím ekonomickým zajištěním a církve v tomto ohledu mohou mohutněji rozvinout charitu.
- TÉMA: Miliardy pro církve
Přibývají další církve a ty také natahují ruku
„Ovšem na to vše potřebují také finanční zajištění. Další racionální důvod je ten, že se nám tady výrazně rozrůstají další církve na základě byznysu, které jsou ale nepřátelské vůči naší kultuře. Stát by i je potom musel také platit a podporovat,“ pronesl Laudát s připomenutím, že právě on byl kdysi v komisi, která rozhodovala o vyrovnání státu s církvemi.
„To sice bylo ještě v době, kdy jsem byl v ODS, ale díky tomu nějaká fakta znám, a proto mi přijde neuvěřitelné, že ještě dnes někdo vážně říká, že majetek, co se má vydávat, nepatřil církvi. My jsme měli katastrální záznamy a podklady, v nichž bylo jasně uvedeno, že jde o církevní majetek. Stejně se ale nakonec vždy postaví Sobotka - ale i větší demagogové - před kamery a tvrdí, že tomu tak není,“ dodal poslanec z TOP 09.
Musíme lépe vysvětlovat přednosti normy
Podobný názor má i poslanec Stanislav Polčák (TOP 09) a stranická místopředsedkyně Helena Langšádlová.
„My budeme našim stoupencům a voličům ještě jasněji vysvětlovat, že ukradený majetek se má vrátit,“ řekla ParlamentnímListům.cz krátce Langšádlová na dotaz, co chce strana udělat s tím, aby více jejích voličů věřilo církevním restitucím.
„Postupem času podle mého názoru bude toto procento narůstat. Stane se to ale až v okamžiku, kdy se lidé budou seznamovat s důsledky tohoto zákona, který je podle mého názoru veskrze pozitivní. Až ale lidé uvidí, jak se budou rozvíjet obce a nebudou chátrat objekty, které stát dosud podroboval ne příliš dobré správě, tak to budou zásadní momenty. Lidé poznají také to, že stát již nebude muset dávat peníze na platy duchovních. Teprve potom bude toto číslo narůstat, tedy v momentě, až si lidé takzvaně zákon ošahají,“ zmínil pro ParlamentníListy.cz Polčák k číslu z průzkumu STEMu.
Dbát na právní stav ohledně vyrovnání
Poslanec také zdůraznil, že není zrovna moc dobrou vizitkou to, že jiní zákonodárci dnes chtějí zákon změnit, když jej posoudil nejenom Ústavní soud, ale v platnosti jsou navíc i smlouvy státu s církvemi.
„Pokud má norma odstranit dřívější křivdy a alespoň částečně je narovnat, tak nemůžeme dbát na to, že část společnosti si tento zákon nepřeje. Musíme také dbát na právní stav ohledně vyrovnání,“ dodal Polčák.
Jourová: Jen jednání o znění smluv
V době, kdy se zákon o vyrovnání státu s církvemi v dolní komoře Parlamentu přijímal, tak hnutí ANO se teprve formovalo, zdůraznila místopředsedkyně ANO Věra Jourová k číslu, kdy pouze 17 procent stoupenců hnutí ANO se zákonem výslovně souhlasí.
„Mně proto z výše uvedených důvodů nepřijde relevantní odpovídat na to, proč tak málo stoupenců naší strany je pro vydávání majetku církvím,“ poznamenala k tomu Jourová.
„My ale říkáme, že zákon platí, že ctíme, když někomu přiznal nějaká práva a že pokud budou církve ochotny k jednání, tak jedině o znění smluv, které ale také platí,“ doplnila pro ParlamentníListy.cz Jourová.
Poslanec Martin Kolovratník (ANO) prý sice nepatří mezi oněch 17 procent, co na zákon souhlasně kývou hlavou, ale také i pro něj je nejdůležitějším momentem platnost smluv.
„Mezi stoupenci naší strany ovšem převažuje názor, že restituce byly provedeny špatným způsobem. Já za sebe ale ještě říkám, že principiálně je to správně, když co se ukradlo, bude také vráceno. Ovšem musím zdůraznit, že nynější problémy jdou na vrub hlavně předchozích politických garnitur - ať to byla sociální demokracie, nebo ODS. Oni totiž nebyli dlouho schopni restituce vyřešit. A to je hanba a ostuda největší. Ale forma, jakou to vláda provedla, že to nevyšlo z nějakého celospolečenského konsensu nebo dohody, že se to sněmovnou protlačilo díky jednomu nebo dvěma hlasům, tak to vidím špatně a také s tím nesouhlasím,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Kolovratník.
Ing. Martin Kolovratník
Je dobré, že jsme v pracovní skupině
„Musíme si ale uvědomit, že žijeme v právním státě, takže nejde měnit to, co již bylo podepsáno. Když se však dnes snaží ČSSD s církvemi alespoň v rámci pracovní skupiny jednat a domlouvat se na tom, jak majetek využijí, že to bude třeba pro veřejné účely a že nad tím bude nějaký dohled, tak to je určitě dobře. Dobré také je, že právě ANO je u tohoto jednání s církvemi. Podle mne ovšem v tuto chvíli nejde dělat víc,“ doplnil Kolovratník.
Církve by podle zákona měly dostat asi polovinu někdejšího majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun, který je v držení státu. Za ostatní majetek pak mají získat náhradu 59 miliard korun během třiceti let. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních ve výši půldruhé miliardy korun ročně.
Vyrovnání státu s církvemi ale od 2. ledna 2014 pokročila do druhé fáze: Končí totiž roční lhůta, do které mohly církve a náboženské organizace o vrácení majetku požádat. Jen Státní pozemkový úřad zatím eviduje 1666 podaných výzev.
Až 137 tisíc hektarů lesů a polí...
Státní pozemkový úřad přijímá žádosti o vydání takzvaných zemědělských nemovitostí. Dosud podané výzvy se týkají 137 tisíc hektarů lesů a polí.
Celkem podle údajů k 30. prosinci církve podaly 3319 žádostí o vydání 71 282 pozemků a 891 staveb. Několik žádostí se týká také movitých věcí, o některých již stát rozhodl - Národní galerie například vydá gotické desky tvořící Vyšebrodský oltář, čtyři obrazy z rovněž středověkého Puchnerova oltáře a dva obrazy Petra Paula Rubense.
Národní památkový ústav dostal v červnu výzvu k vydání kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, mezi další památky, o které církevní společnosti požádaly, patří hrad Bouzov, klášter Porta Coeli v Předklášteří, Sázavský klášter, zámky Týniště, ve Žďáru nad Sázavou či v Kroměříži.
Psali jsme:
autor: Olga Böhmová
