Kterého z těchto bývalých vrcholových politiků byste chtěli zpět?Anketa
Podle Kellera mají v podstatě politické strany podobné programy, liší se až při vysvětlování příčin současných problémů, které sužují Evropu. „Strany, které kandidují do Evropského parlamentu, mají v podstatě identická hesla,“ uvedl Keller. „Obsahují boj proti nezaměstnanosti, důraz na pracovní místa pro mladé, protože v některých zemích už jsou označováni za ztracenou generaci, na druhém místě je podpora domácího podnikání, pak respektování různosti a čistota životního prostředí,“ shrnul. Dál pak vysvětloval to, že problém Evropy spočívá i v tom, že hlavními sponzory států jsou zaměstnanci a ne ti, kteří žijí luxusním způsobem života a majetky jen hromadí.
Bohatí žijí na úkor státu
Nepříznivou situaci objasnil Keller na vývoji v příjmech a nakládání s daněmi u lidí v Německu. „Čtyři pětiny vybraných daní v Německu kryjí zaměstnanci, firmy platí jednu pětinu. Vysvětluje se tím, proč nejsou peníze na sociální stát, ale už ani na běžný chod země. Jestliže se zaměstnanci stali sponzory sociálního státu ze stagnujících a klesajících příjmů, nemohou pak zajistit normální fungování státu. Ti, kteří přestávají platit, pak mají v rukou nástroj, jak poštvat střední vrstvy proti sociálně potřebným. Střední vrstvy totiž vidí, na koho platí, ale neví, že důvodem je to, že bohatí se odpojili,“ vysvětloval Keller.
„Bohatí hromadí obrovské majetky, které nemohou být spotřebovány jakýmkoli luxusním způsobem života. Kdyby se všichni přestěhovali do Monte Carla a byli pořád v herně a ještě měli smůlu, stejně tyto majetky nemohou prošustrovat. Jenže nemohou je ani investovat do ekonomiky, protože příjmy ostatních stagnují. Takže roztáčí virtuální ekonomiku a minimalizuje se stále menší podíl s ohledem na celkově odevzdané daně. To je jeden z důvodů, proč je poloprázdná státní pokladna. Stát pak vydá dluhopisy, jež si zase koupí ti, kteří ušetřili na daních. Oni si pak velkoryse dluhopisy koupí,“ vysvětloval Keller s tím, že vrstva lidí je odměňována za to, že neodevzdává daně, ale je ochotná peníze státu půjčit.
Kterou z těchto osobností byste chtěli za prezidenta? Anketa
Keller: Naši poslanci zastávali strategii parazita
Jan Keller už má za sebou v rámci kampaně asi 40 besed. „Myslím si, že mě snad žádný dotaz už nevyvede z míry. Určitě se ale ptejte, když pak budu sedět v televizi proti Teličkovi, tak aby mě nezaskočil,“ vyzval sociolog veřejnost k diskusi. A padaly zajímavé dotazy. První z nich zněl: „Máte přehled, čeho dosáhli čeští poslanci za dobu svého působení v Evropském parlamentu?“ A kandidát reagoval: „Posledních 10 let tam vévodili poslanci ODS, kteří dávali ostentativně najevo, že chtějí Evropu blokovat. Vysloužili si tam velice nedobrou pověst, nikdo se s nimi nebavil, protože bojkotovali jednání. V zásadě zastávali strategii parazita. To znamená žít v organismu, ale přitom uškodit. Například prosazovali, aby se snížily prostředky do společné evropské pokladny, ale aby Česká republika získávala peněz co nejvíce, jenže pak to nedokázali vyčerpat. Za posledních 7 let získávala republika nejvíc prostředků na hlavu a z nich na 100 miliard vůbec nesáhla a u dalších 250 miliard nám musela Evropa prodloužit účtovací období.“ Keller pak připomenul i jeden úspěch. „Sám jsem se jich ptal, co vlastně dokázali a oni řekli: Snížili jsme cenu za telefonování do ciziny. Tak z toho měli europoslanci určitě velkou radost, ale zbytek lidí změnu ocení jen týden během dovolené v Chorvatsku,“ upozornil.
Odhady korupce u nás: 40 až 120 miliard ročně
Další z diskutujících se pak zajímal o vývoj příjmů obyvatel v naší zemi. „Žil jsem 20 let v Rakousku a vím, že se krade všude. Všude jsou elity. Chtěl bych ale vědět, zda někdo zmapoval naši společnost. Jak se vyvíjí během let? Jaké byly příjmy obyvatel?“ zazněla otázka. „Český statistický úřad uveřejňuje řadu zajímavých informací. Problém je v tom, že může registrovat jen legálně nabyté příjmy a bohatství. Proto máme v republice jednu z největších rovností v celé Evropě. Jenže odhady korupce se odhadují mezi 40 a 120 miliardami ročně. Statistický úřad samozřejmě takové věci nepočítá, protože by byl brzy zrušen, takže si to můžeme spočítat tak akorát doma na koleně,“ reagoval Keller.
Pokud ultrapravice uspěje, budeme přispívat na neofašisty
Řeč pak byla o situaci našeho zemědělství, rozprodání cukrovarů a snížené české soběstačnosti. Veřejnost také zajímala problematika daňových rájů a důvěryhodnost Evropské unie. „Dělám už přes 20 let tazatele pro výzkum veřejného mínění. Právě jsem dokončil výzkum z dubna. Zájem o Evropskou unii klesá a důvěra také. Navíc většina mladých lidí nemá vůbec zájem o politiku,“ vyjádřil se jeden z občanů.
„Ve všech zemích klesá důvěra v Evropu, ale i v národní politiku. Když jsme dělali průzkum v roce 2010, lidé nejvíce důvěřovali radnicím. Problém je v tom, že ve 13 z 28 zemí se tohoto tématu chytila ultrapravice a neofašisté ve Francii jdou prudce nahoru. Chystají se založit po volbách do europarlamentu svůj klub a osmou frakci. Podmínky asi splní. Každá země dává jedno procento HDP do společné pokladny a v tom případě i my budeme přispívat na neofašisty v Evropském parlamentu. Pokud by výrazně zesílili, tak se neoficiálně mluví o tom, že by socialistická frakce udělala koalici s lidovci na obranu demokracie před fašismem. I z tohoto důvodu jsou volby velmi důležité,“ reagoval Keller.
Kdo má peníze, vymývá mozky národům
Diskutovalo se také o způsobu rozšíření Evropské unie. Může totiž nastat situace, že na východ se bude Evropa rozšiřovat a ze západu budou členské země odcházet, což by mohlo znamenat destabilizaci. „Evropa půjde do kytiček. Sama sebe rozloží. Je tam tolik protichůdných zájmů, že to nemůže fungovat. Jsem pesimista a není žádné síly, která by vývoj elit zastavila. Kdo má peníze, tak vymývá mozky celým národům,“ vyjádřil se jeden z občanů. „Znepokojující je, že každá říše, která se rozkládala, se ještě snažila o křečovitou expanzi, místo toho, aby řešila problém. A tady je bohužel hodně paralel. Existuje ale naděje v tom, že proti finančnímu spekulujícímu kapitálu se postaví slušní továrníci a průmyslníci, kteří na něj doplácejí. Existuje velký rozpor mezi slušnými podnikateli a mezi těmi parazitujícími,“ nastínil Keller.
Mafie jsou rakovinou Evropy
Pak došlo i na problematiku mafie. „To je také síla, která Evropu rozkládá a šíří se jako rakovina,“ debatoval jeden z občanů. „Když Řím dělá nějakou veřejnou zakázku jižně od Neapole, tak automaticky italská vláda navyšuje zakázku o 10 až 15 procent, aby mafie neškodila, ale chránila stavbu. Funguje to perfektně. Já jsem to přepočítával na stavbu našich dálnic a naše mafie jsou ještě dražší než ta neapolská. V něčem už jsme předstihli i profesionály. To je povzbudivá zpráva,“ uvedl sociolog ironicky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
