Prováděcí zákon k přímé volbě prezidenta jde do výboru, prošel prvním čtením

14.03.2012 11:00

Poslanci projednali prováděcí zákon k přímé volbě hlavy státu. Ten už schválil Nečasův kabinet, stropy na volební kampaň ovšem do něj vláda nedala. To však požaduje ČSSD.. Poslanci zákon poslali do ústavně - právního výboru, ale ještě před diskusí ve výboru nad ním zasednou k debatě odborníci z koalice a opoziční ČSSD. Sněmovna a Senát, v němž má opozice většinu, musí zákon schválit ve stejném znění.

Prováděcí zákon k přímé volbě prezidenta jde do výboru, prošel prvním čtením
Foto: Hans Štembera
Popisek: Přestávka ve sněmovně

Zákon o přímé volbě prezidenta se musí upravit tak, aby bylo jasné, za jakých podmínek lze hlavu státu volit, aby do budoucna nemohl volbu nikdo zpochybnit. To tvrdí ČSSD, která chce prosadit, aby mohli kandidáti v kampani utratit maximálně 15 milionů korun. Naopak místopředsedkyně ODS a předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová již dříve zmínila, že znejistit termín přijetí prováděcího zákona k přímé volbě novou diskusí je nemyslitelné.

Podle představ vlády by totiž strop výdajů na prezidentskou kampaň mohl být zahrnut buď do připravovaného volebního zákoníku, nebo do zákona o sdružování v politických stranách. Právě proto ještě před diskusí ve výboru nad ní zasednou k debatě odborníci z koalice a opoziční ČSSD.

Co ale ČSSD žádá?  Podle již dřívějšího vyjádření Lubomíra Zaorálka hodlají oranžoví prosadit, aby mohli kandidáti v kampani utratit maximálně 15 milionů korun. Očekává proto na toto téma diskusi všech sněmovních politických stran.

„Samozřejmě nechceme brzdit přípravu, ale přáli bychom si, abychom mohli co nejintenzivněji jednat nad takovou podobou zákona, která bude garantovat důstojnou, férovou soutěž mezi kandidáty na prezidenta, protože na podobě toho zákona bude nesmírně záležet,“ prozradil nedávno pro Český rozhlas Zaorálek.

Podle předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové (ODS) ale k návrhům ČSSD chybí politická shoda. „Spustit tady proces, který by znamenal znejistění termínu přijetí prováděcího zákona právě proto, že každý bude mít jinou představu o tom, jak má vypadat strop pro uskutečnění voleb, to si myslím, že by bylo docela riskantní,“ uvedla Němcová počátkem týdne.

Kdo by měl kontrolovat limity?

Věci veřejné a komunisté by si představovali strop ve výši 30 milionů, občanští demokraté pak jsou ještě dál, když hovoří o částce v rozmezí 30–50 milionů. ČSSD ovšem nevíc nedávno představila ještě další omezení, chce např. uzákonit, aby jednotlivé kandidáty nesměly podporovat firmy. U darů od fyzických osob pak chtějí zavést limit jeden milion korun a nad 50 tisíc chtějí zveřejnění každé takové částky.

O stropech pro příspěvky sponzorů hovořil dnes před poslanci Jan Chvojka (ČSSD). Podle něj by měl kandidát zvítězit silou svých myšlenek a osobnosti, ne tím, kolik byl schopen získat peněz, uvedl Chvojka.

Prováděcí zákon k přímé volbě prezidenta by měl vstoupit v účinnost do 1. října. Norma navazuje na schválenou změnu ústavy, která přímou volbu prezidenta zavedla. Vládou schválený návrh počítá s tím, že volba hlavy státu bude většinová a dvojkolová, tedy velmi podobná nynějším volbám do Senátu. Kandidátní listinu bude moci podat nejméně 20 poslanců nebo nejméně deset senátorů, anebo každý plnoletý občan, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 tisíci občany.

Koalice byla proti limitům

Někteří koaliční poslanci se dnes ve sněmovně vyslovili proti limitům; požadavek je prý dán jen vysychajícími stranickými pokladnami. Smysl nemají ani podle předsedy Národních socialistů - LEV 21 Jiřího Paroubka. Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura se zase tázal, jaké náklady by se do kampaně započítávaly - například zda se budou za billboardy započítávat ceníkové, nebo skutečné zvýhodněné ceny. Otázka je podle něho i kolem sankcí. Podle vicepremiérky Karolíny Peake (VV) se ale o stropech debatovat bude. Problém ale i podle ní je v tom, že na schválení zákona je poměrně málo času.

"To není o žádných plotech, to je o rovných šancích. Nebo chcete říct, že bude stačit, že se řekne, že za panem Švejnarem jsou americké banky, za panem Schwarzenbergem německé banky, za tím jsou izraelské banky, za tím ruské banky a takhle si to představujete, ty plůtky. Já si myslím, že to je úplně o něčem jiném, že přece kampaň není o tom, kdo má více peněz. Ta kampaň je o tom, kdo předkládá nějaký program, který je vhodný a užitečný pro občany České republiky," řekl pak předseda KSČM Vojtěch Filip, který nastínil, že KSČM je proti stanovování limitů.

"Pro KSČM je nepřijatelné, abychom přijímali nějaké limity na volební kampaň s vírou, že budou obcházeny a že vlastně účel světí prostředky a všechno bude ve skutečnosti jinak," dodal pak k tomu místopředseda komunistů Stanislav Grospič.

Poslanec Marek Benda z ODS pak zmínil, že on sám se určitě nebrání debatě o limitech volebních kampaní. "Jenom si nenamlouvejme, že zachráníme svět tím, že řekneme limit na kampaň. Já jsem připraven se o tom bavit... Je jasné, že se musí říct, kdo je prezident, jaké on má limity, kdo je případně strana nebo strany, které ho podporují a kolik takové strany smějí vydat ze svých peněz," řekl Benda.

"Jsme připraveni na debatu. Ale problém není černobílý a není jednoduchý," doplnil Bendu šéf poslanecké frakce ODS Zbyněk Stanjura. "Protože chceme zabránit tomu, aby vyhrával automaticky ten nejbohatší. Dobře, tak si představme, že je limit dvacet, třicet milionů a někdo do té kampaně vrazí půl miliardy. A my zjistíme, že dal půl miliardy a ne třicet milionů. Co se stane? To si přece musíme říci dopředu, jaké budou sankce. Budou soudní přezkumy, kdo to bude kontrolovat, kdo to bude počítat?  A jaká bude autorita, která to rozhodne, zda to někomu připočíst nebo nepřipočíst?" tázal se Stanjura.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: olb

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

ČT má k nezávislosti daleko asi jako na Mars... Čeští politici pozorně sledují, co se stane na Slovensku

20:21 ČT má k nezávislosti daleko asi jako na Mars... Čeští politici pozorně sledují, co se stane na Slovensku

Podpoří změny ve slovenských veřejnoprávních médiích objektivitu a vyváženost, anebo povedou k ohrož…