Teď se prý ukáže: Díky boji o zákon zjistíme, kdo krade

„Budeme vidět, kdo jsou solární baroni, kteří se podíleli na zločinu století, na ožebračení českých obyvatel podporou fotovoltaických elektráren,“ prohlásil John na adresu poslanců, kteří při hlasování v dolní komoře nepodpoří zákon se senátními změnami. Podle Senátem schváleného návrhu by totiž firmy ucházející se o veřejné zakázky nebo dotace na obnovitelné zdroje, tedy právě solární elektrárny, musely mít své akcie zaknihované v centrálním depozitáři.

ODS se senátní verze zákona nelíbí

Představitelé ODS text, který přišel ze Senátu, ostře kritizují. Podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka senátoři zkomplikovali přijetí celé normy. Předseda poslaneckého klubu občanských demokratů Marek Benda dokonce prohlásil, že podle analýzy, kterou si nechal vypracovat, je senátní znění zákona o regulaci anonymních akcií v rozporu s evropskou legislativou.

„Je fakticky diskriminační,“ sdělil ParlamentnímListům.cz Benda. Proto prý budou občanští demokraté zřejmě podporovat původní znění. „Ale ještě jsme se o tom nebavili,“ připustil. Podle Bendy poslanecké znění připravilo Ministerstvo spravedlnosti po roce konzultací. „Je to přesné a správné znění, které má umožnit, aby se k informacím o vlastnictví firmy správní orgány dostaly, pokud to potřebují,“ je přesvědčen šéf klubu občanských demokratů. „V Senátu vymýšleli, jak by se to mohlo udělat jinak, je to samozřejmě jejich právo, ale to neznamená, že bychom je nemohli přehlasovat,“ naznačil, jak se nejspíš zachovají zákonodárci z řad vládní koalice.

Patříme mezi exoty

Zákon má být jedním z protikorupčních opatření, které má přispět k větší transparentnosti rozdělování veřejných peněz. Podle ekonoma Patrika Nachera byla Česká republika spolu se dvěma ostrovními „exoty“ jediným zeměmi OECD, které umožňovaly vlastnictví akcií na majitele bez jakéhokoli omezení. Mohly se bez problémů účastnit veřejných zakázek, což se také běžně dělo, navíc projekty placené z peněz daňových poplatníků často vyhrávaly. Existuje podezření, že vlastníky těchto firem jsou mnohdy politici a úředníci nebo jejich blízcí. Stejný názor má i Radek John, podle kterého jsou anonymní akcie hlavní korupční nástroj, který umožnil napojení politiků na byznys, což se podle něj ukazuje na příkladu solárních elektráren. Kvůli neprůhlednému vlastnictví tak veřejnost neví, kdo jsou „ti šťastlivci, kteří kasírují miliardy díky rozhodnutí Parlamentu z roku 2009“. „Myslím, že řada politiků je napojena na vlastníky společností solárních elektráren,“ podezírá své poslanecké kolegy ze střetu zájmů čestný předseda Věcí veřejných.

Vládní návrh – podvod na voliče

Vládní návrh, který poslanci schválili, kritizuje i ekonom Patrik Nacher. „Když už byla situace zcela neudržitelná, tak se vláda sice rozhodla něco udělat, ale sáhla jen k polovičatému řešení,“ řekl ParlamentnímListům.cz.

„Vládní návrh řeší regulaci anonymních akcií tak, že by firmy měly akcie buď uložit u bank, nebo zaregistrovat do centrálního depozitáře, nebo majitelé akcií neudělají nic a pak se to změní na akcie na majitele, ale ty budou nedohledatelné. Jde o podvod, protože zákon anonymní akcie ruší, neruší, a ti, kdo je budou mít ve stole, se nám budou smát,“ prohlásil také Radek John. Věci veřejné požadovaly úplné zrušení anonymních akcií.

Zákon se zbytečně vztahuje na všechny firmy

Naopak Patrik Nacher vidí problém v tom, že zákon je zbytečně rozsáhlý, protože ukončuje anonymní akcie pro všechny, což považuje za zbytečné pro firmy, které se neucházejí o veřejné peníze. „Nevidím jediný důvod, proč by člověk neměl mít právo nebýt viděn jako akcionář, jako vlastník, zvlášť v této zemi plné závistivců a lidí, kteří by rádi bohatým brali a chudým dávali, ale i z hlediska bezpečnosti,“ tvrdí ekonom. Zrušení anonymních akcií by se mělo týkat jen firem, u nichž je nějaký veřejný zájem, například pokud se účastní veřejných zakázek, pobírají dotace, nebo třeba sponzorují politické strany. Veřejným zájmem mohou být i strategické zakázky v soukromých firmách – energetice apod., protože i tam může být zájem rozkrýt vlastnickou strukturu firem.

Aby opatření fungovalo, musí existovat jen jeden centrální registr

Na druhé straně se ekonom Nacher shoduje s Věcmi veřejnými, že vládní předloha je naopak benevolentní, a to v možnostech, které dává při změně anonymních společností na neanonymní. „Má-li to fungovat, jediná efektivní varianta je jeden centrální registr, v našem případě centrální depozitář, kde budou zaknihovány všechny akcie společnosti, které nesmějí být z nějakého veřejného zájmu anonymní, aby byly snadno dohledatelné. Všechno ostatní je snaha odvést pozornost někam jinam,“ vysvětlil Patrik Nacher. I Radek John je přesvědčen, že je nutné, aby akcie firem byly zaknihovány v jednom centrálním registru, protože jinak budou jen stěží dohledatelné. Proto Věci veřejné podpoří senátní návrh, i když nepřináší úplné zrušení anonymních akcií.

Nechceme anonymní vlastníky firem, které soutěží o veřejné peníze

Pro senátní předlohu chce hlasovat i sociální demokracie. Ale místopředseda strany Lubomír Zaorálek potvrdil, že pokud nebude mít šanci, dají zákonodárci z řad ČSSD hlasy vládní verzi. Možná, že se k Věcem veřejným a ČSSD připojí i komunisté. „V principu si všichni rozumíme, nechceme anonymní vlastníky zejména u firem, které soutěží o veřejné peníze, ale jde o to konstruovat zákon tak, aby se nedal ošidit a aby fungoval. O tom je debata,“ řekl ParlamentnímListům.cz místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Podle něj by měly odhalit vlastnickou strukturu firmy, které se ucházejí o veřejné peníze. Tedy nejen ty, které se účastní veřejných zakázek, ale i ty, které dostávají dotace, například i fotovoltaické elektrárny.

Lepší je transparentnější řešení

Podle poslance KSČM není tak důležité, kde budou akcie firem zaknihovány. „Já myslím, že v technické složce by neměl být hlavní problém. Ten spíš vidím v otázce, jestli do firmy, která je transparentní, nevlévají peníze už méně transparentní společnosti. Samotné zaknihování je spíš otázka ochrany a práce s informacemi, jak se s těmi informacemi může pracovat,“ soudí Jiří Dolejš. Zatím nechce říci, pro jakou verzi zákona se poslanecký klub KSČM ani on osobně rozhodne. „Vyčkám na diskusi poslaneckého klubu, ale jsem pro transparentnější řešení,“ konstatoval místopředseda KSČM.

Co jsou anonymní akcie

Anonymní akcie existují v řadě zemí světa. Mohou se vyskytovat buď listinné, nebo zaknihované podobě. Zaknihované akcie jsou akcie evidované na účtu cenných papírů. Tento účet je obvykle veden bankou obdobně jako peněžní účet. Díky této evidenci u bank lze zaknihované akcie stejně jako jejich konečné vlastníky vždy dohledat. Pravdivost informace o vlastnictví zaknihovaných akcií lze rovněž spolehlivě ověřit: banky vedoucí účty cenných papírů podléhají striktním požadavkům na identifikaci svých klientů v rámci pravidel proti praní špinavých peněz a financování terorismu.

Naproti tomu anonymní listinné akcie (listinné akcie na doručitele), ani jejich vlastníky nijak dohledat nelze - a to ani pomocí regulací proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Tyto akcie a jejich vlastnictví totiž nejsou evidovány v žádné evidenci či rejstříku. Informace o skutečných vlastnících anonymních listinných akcií lze zjistit, pouze pokud tito vlastnící mají zákonnou povinnost informovat společnost o své identitě a počtu vlastněných akcií. Tyto informace ovšem nelze spolehlivě a nezávisle ověřit.

Zdroj: Nadační fond Proti korupci