Odpolední interpelace v dolní komoře na předsedu vlády Bohuslava Sobotku se odehrávaly hlavně v rovině dotazů od ČSSD. To ale kritizoval za debatním pultíkem „topkař" Stanislav Polčák.
„Že z 22 interpelujících na pana předsedu vlády je 15 z ČSSD, to je divné. Asi spolu jinde nemluvíte. Zdá se mi to ale neurvalé ze strany ČSSD brát místo opozici,“ zaútočil Polčák. Na premiéra měl dotazy ohledně podpory mikropodnikání, kde šlo kupříkladu o fungování operačních programů a fungování Czechinvestu.
„To je dobré představení, které tady hrajete se svými poslanci,“ zmínil na konto Sobotky a jeho „oranžových oveček“ v dolní komoře o hodinu později také předseda ODS Petr Fiala.
Premiér B. Sobotka na to odvětil, že je od opozice prostě jen málo dotazů. „Mohu ujistit, že jako předseda vlády nemohu za to, že velmi málo opozičních poslanců našlo motivaci k tomu, aby podalo interpelace. Mne samotného to také velmi překvapilo. Jednak to, že je tady tak málo přítomno poslanců z opozičních řad, a současně že tak málo opozičních poslanců mělo nějaký důvod, aby podalo interpelaci,“ poznamenal k tomu Sobotka. Podle něj to je jinak pro vládu dobrá vizitka, že je tady tak málo interpelací z řad opozice, což se v minulosti nestávalo.
Interpelace načnula jako první Pavlína Nytrová (ČSSD). Na Bohuslava Sobotku měla dotaz ohledně majetkových přiznání.
„V jaké fázi je příprava jedné z vládních priorit: zákona o prokazování majetku a jaké jsou základní parametry zákona?“ tázala se Nytrová. Ke svému dotazu kromě jiného uvedla, že je přesvědčena, že majetková přiznání mohou přispět k odstranění korupce, která je významným celosvětovým fenoménem.
„Otázka zákona o prokazování původu majetku je součástí koaliční smlouvy, stala se tak tedy i součástí programového prohlášení vlády," zmínil na to Sobotka. Zákon o prokazování původu majetku v odůvodněných a zákonem přesně stanovených případech by měl podle něj umožnit správci daně požadovat, aby fyzická osoba prokázala, že její majetek odpovídá příjmům vykázaným v minulosti touto fyzickou osobou ke zdanění.
Sobotka: Už v září letošního roku bude norma na vládě
„Jde tedy o to, abychom do našeho právního řádu dostali otázku přenesení důkazního břemena z finančního úřadu na daňového poplatníka v případech, kdy je tady prokazatelně velký rozdíl mezi jím vykazovanými příjmy, které podléhaly dani, a mezi majetkem, který tento daňový poplatník nabyl," zmínil dále Sobotka.
„Předpokládám, že v polovině letošního roku, to znamená ještě v létě, předloží Ministerstvo financí do vlády analýzu variant, ve kterých by mohlo být legislativně prokazování původu majetku v České republice zavedeno. Na základě legislativního plánu vlády počítáme s tím, že v září letošního roku by mohla vláda projednávat návrh zákona, ve kterém by byl zakotven institut prokazování původu majetku," ubezpečil dále Sobotka s tím, že je velmi důležité, aby tento institut byl zaveden plošně.
Zavedení institutu o prokazování původu majetku přivítají dle něj určitě nejenom občané České republiky, ale především pracovníci daňové správy, policisté, státní zástupci a soudci. Podle jeho slov stávající systémy, které jsou určeny k boji s daňovými úniky nebo k boji se závažnou hospodářskou kriminalitou včetně korupce, v tuto chvíli velmi postrádají tento nástroj.
Zahradník: Jak to bude s Temelínem?
Zajímavý byl také dotaz od Jana Zahradníka (ODS), který se tázal na dostavbu Jaderné elektrárny (JE) Temelín.
„Vláda a ČEZ se rozhodly zrušit tendr na dostavbu JE Temelín, ale to nás velmi znepokojilo. Z médií jsme se dozvěděli od místopředsedy dozorčí rady ČEZ Václava Pačesa, že je plánováno vypsání nového tendru,“ zmínil k dotazu Zahradník, jehož zajímalo, zda je pravda, co právě Pačes pro média řekl.
V pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) totiž minulou neděli Václav Pačes vskutku uvedl, že ČEZ by mohl v příštím roce vypsat nový tendr na dostavbu jaderné elektrárny Temelín a že polostátní firma pokračuje v přípravách projektu, o kterém bude pravděpodobně příští rok rozhodovat vláda.
„Já se osobně domnívám, že pravděpodobně příští rok dojde k rozhodnutí, které případně skutečně povede k vypsání nového tendru," řekl v pořadu OVM Pačes. Podle něj existují varianty dostavby jednoho nebo dvou bloků Temelína nebo dostavby jaderné elektrárny v Dukovanech.
Společnost ČEZ zrušila zadávací řízení na dostavbu dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín na začátku dubna. Předtím vláda oznámila, že nemůže garantovat výkupní ceny elektřiny z rozšířeného Temelína a projekt by se kvůli tomu nevyplatil.
Sobotka: On nemluvil za vládu
„Příští rok dojde k rozhodnutí, které by mohlo případně vést k vypsání tendru. Pan Pačes nemluvil za vládu ČR a jen vyjádřil domněnku,“ vysvětlil ale v odpovědi na interpelaci poslance Zahradníka premiér Sobotka s tím, že se v případě dostavby JE Temelín musí nejprve zdokladovat návratnost finančních prostředků, vláda také musí mít k dispozici komplexní plán na potřeby energetiky a proto vláda uložila Ministerstvu průmyslu a obchodu a Ministerstvu financí zpracovat do konce roku komplexní plán rozvoje jaderné energetiky v České republice.
„Podoba tohoto koncepčního materiálu bude záležet na aktuální státní energetické koncepci a také na výsledku debaty v Evropské unii o cílech klimatické a energetické politiky,“ zmínil Sobotka. Podle něj je také důležité, abychom nově odhadli, jaká je otázka potřeby výroby elektrické energie v příštích letech a dostupnost jednotlivých surovin.
"A to abychom nově zhodnotili otázky energetické bezpečnosti ve světle toho, co zažíváme v souvislosti s ukrajinskou krizí a to, co také potřebujeme, je mít signál, jaká vlastně bude dohoda na úrovni Evropské unie o snižování emisí CO2. Potřebujeme uhájit autonomii českého energetického mixu v diskusi, která se povede v Evropské unii, tak, abychom potom následně po Novém roce mohli svobodně rozhodnout o tom, jak vysoký podíl bude mít výroba jádra na českém energetickém mixu," dodal Sobotka.
Dva nové bloky Jaderné elektrárny Temelín měly zdvojnásobit její výkon, který nyní činí 2000 megawattů. Stavba měla být podle plánu dokončena v roce 2025 a nové bloky měly být v provozu zhruba šedesát let.
Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který drží zhruba 70 procent akcií. Čistý zisk firmy se loni snížil o 12,3 procenta na 35,2 miliardy korun, uvádějí oficiální zdroje.
Sobotky se také tázali mimo jiných třeba Ladislav Šincl, který měl dotaz na problémy s nezaměstnaností, či Jaroslav Foldyna (oba ČSSD), jehož zajímaly programy pro postižené regiony. Zmiňovaný Petr Fiala (ODS) byl zvědavý na podrobnosti o zákonu o státní službě a František Vácha z TOP 09 chtěl znát podrobnosti ohledně pomoci Česka syrským uprchlíkům.
Fotogalerie: - Poslanecký nezájem o interpelace
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
