Bude ten příští rok klidnější, nebo se budeme trápit?
„Vánoce jsou pro mne největší křesťanský svátek,“ říká poslankyně Ludmila Bubeníková (TOP09). Vánoční tradice, jak sama říká, dodržují zhruba tak, jako většina našich lidí a samozřejmě ani kapr prý na stole nesmí chybět. „Štědrovečerní večeře, půlnoční mše, a následné trávení času s rodinou a přáteli,“ říká Bubeníková.
Jak dodává, je to pro ni čas, kdy se může zastavit v tom „blázinci“, popřemýšlet a zhodnotit uplynulý čas. „Co bylo dobře, co bylo špatně, co nás čeká a nemine, jestli ten příští rok bude klidnější, nebo se budeme trápit“ dodává. To všechno jí probíhá hlavou právě o Vánocích, kdy nadejdou chvíle klidu.
„Lidem bych určitě popřála klid na politické scéně, protože to je to, co v současné době hodně potřebujeme,“ říká Ludmila Bubeníková.
Od koled jsme se prozpívali k ruské hymně
Také pro komunistickou senátorku Martu Bayerovou jsou Vánoce nejhezčím svátkem v roce. „Je to čas, kdy se sejde pohromadě rodina a nasává, nebo by spíš měl nastat pocit klidu,“ říká senátorka. Přiznává ale, že v posledních dvou letech se jí toho klidu poněkud nedostává.
Přesto ale vnímá adventní čas jako milou povinnost oslovit a setkat se s přáteli, na které jinak během roku má velmi málo času. „Je to moc fajn, po čase zase posedět a popovídat,“ dodává senátorka.
Vánoce jsou pro Martu Bayerovou vůbec ve znamení návštěv a setkání. Začíná to na Štědrý den, kdy se naše čtyřčlenná rodina rozdělí na dva a dva a jdeme popřát jedné i druhé babičce,“ svěřuje se senátorka. „Večer je samozřejmě kapr, salát a rybí polívka, no a pak se zazvoní na zvoneček. I když jsou kluci velcí, stejně se zvoní zvonečkem,“ směje se Bayerová.
A pak prý přijdou na řadu koledy, které se u Bayerů vždycky zpívaly, a bez kterých by to prý nebyly ani Vánoce. „Potíž je v tom, že když nám dojdou koledy, tak zpíváme všechno, nač si vzpomenem, takže už jsme jednou skončili i u ruské hymny,“ směje se senátorka. Zpívají zkrátka všechno, co znají a oddalují na maximum rozbalování dárků, aby si prý užili to očekávání. Nejmladší z členů rodiny, syn Jirka, pak začne rozdávat dárky. „No, a když je hezky, tak jdeme všichni na půlnoční,“ dodává komunistická senátorka.
„Musím už ale myslet na to, že hned po svátcích musím do senátu, protože 28. prosince nás čeká schůze, připomíná Bayerová. Je to prý takové velmi „pracovní“ probuzení z Vánoc. „Musím se na to plénum samozřejmě také připravit,“ dodává.
Lidem by prý Marta Bayerová popřála, aby politici dostali rozum. „Aby těm politikům nadělil ať už Ježíšek nebo děda Mráz, podle toho, kdo ten rozum rozdává, aspoň špetku rozumu, aby si konečně uvědomili, že žijeme v této zemi a jinou nemáme. Aby začali víc myslet na lidi a méně na svou kapsu,“ vinšuje Marta Bayerová.
Psali jsme:
Vánoce jsou časem duševního i fyzického hojení
Pro Jeronýma Tejce jsou Vánoce především časem stráveným s rodinou. „Snažím se jim i sobě vynahradit tu dobu, kdy člověk spí pár hodin denně a na rodinu mu zbývá hodně málo času,“ říká předseda klubu ČSSD. Navíc mu prý Vánoce pomáhají po půl roce (od dovolené) zregenerovat a načerpat sílu do dalšího roku.
Jak říká, měl navíc tu smůlu, že se do něj pustila nějaká chřipka. „Doufám proto, že se mi podaří to nějak zvládnout, abych si té rodinné pohody užil,“ dodává. „Je to takový čas duševního i tělesného hojení,“ směje se.
Jeroným Tejc není zrovna na staré zvyky vysazený, prý na rozdíl od jeho dcery. „Ta je přesvědčena, že zvyky a tradice jsou od toho, aby se dodržovaly,“ svěřuje se předseda oranžového klubu. Sám Tejc si prý vystačí s kaprem a purpurou. Kapra ale sám „nevraždí“, protože jak říká, „kdybych to měl být já, kdo by exekuci vykonával, kapr by na stole asi nebyl“.
Lidem v naší zemi by prý popřál, aby ten příští rok byl lepší než ten, co končí. „Aby bylo méně chaosu, aby bylo vidět už světlo, na konci tunelu, aby to, co děláme, vedlo ke zlepšení, a ne ke zhoršení, jak jsme teď byli svědky. Přál bych nám všem, aby ten ohlašovaný konec světa, byl skutečně koncem té beznaděje, která mnohé z nás provázela v roce 2012. Věřme, že bude lepší,“ popřál Česku Jeroným Tejc.
I dárky zvířátkům v lese patří k tradici
Komunistický předseda klubu Pavel Kováčik se chystá trávit Vánoce doma prý tou nejbohulibější činností. „Já je prospím,“ přiznává se bez mučení.
Jinak z tradic jsou to u Kováčiků „stromeček a vnoučata.“ Právě svoje vnoučata zaučuje dědeček zdobení vánočních perníčků nebo strojení stromečku. „No a také máme vánoční hru na zlaté prasátko,“ svěřuje se Kováčik. Na dotaz, zda to někdo dodržuje, se začne smát. „No přece děti!“ Pak prý ale děti skutečně „zlaté prasátko“ skutečně dostanou, i když je jen čokoládové ve zlatém staniolu. Radost prý dokáže udělat stejnou, ba možná větší, než kdyby bylo zlaté.
Pavel Kováčik je původní profesí zootechnik, a je to znát. „Každý rok, buď na Štědrý den, nebo na Boží hod jdeme s dětmi do lesa a neseme vánoční nadílku zvířátkům,“ říká předseda komunistických poslanců. „Jsou to jablíčka, kaštany, suchý chleba, aby ta zvířátka také z těch Vánoc něco měla,“ směje se.
K večeři je samozřejmě kapr se salátem, vše prý ve velkoobjemových mísách, protože je to pro celou velkou rodinu. Na dotaz, jestli kapra vraždí, nebo si ho nechá zabít, se Pavel Kováčik rozesměje. „No přece já, vždyť jsem zootechnik, takže se to ode mne přímo očekává.“
Vraždit kapra, to ne, na to jsem moc velký posera
„Je to nejen svátek světská či pohanský, ale jako věřící křesťanský člověk, vnímám Vánoce jako svátek narození Krista a bude ho trávit doma s rodinou a nejbližšími,“ říká sociálně-demokratický poslanec Miroslav Váňa.
Vypadá to, že ani u Váňů se bez kapra neobjedou. „To je přece součást české vánoční tradice, to je naprosto nezbytné, stejně jako rybí polévka,“ říká poslanec. Na otázku Parlamentních Listů.cz, kdo toho kapra bací, jen zamával rukama. „No, to já ne, to určitě ne. Já jsem na to moc velkej posera.“
Na Štědrý den dopoledne se hraje na Moravě u Heigerova kamene
Jednu neobvyklou tradici dodržuje poslanec a muzikant Walter Bartoš (ODS) už 36 let. „Vždycky na Štědrý den dopoledne se všichni muzikanti sejdeme u řeky Moravy, u Heigerova kamene, kousek od Strážnice, a hrajeme. Jak dodal, je to prý památeční místo, kde hajného Heigera zabili ještě za Rakouska-Uherska pytláci, a protože byl hajný oblíbený, lidi mu postavili na památku pomníček, kterému se dodnes říká Heigerův kámen.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radmila Zemanová-Kopecká
