Velice těžko by se hledal typický volič hnutí ANO. Průzkum STEM/MARK a Median totiž ukázal, že druhý nejúspěšnější subjekt z předčasných voleb získával hlasy rovnoměrně ze všech kategorií věkových, vzdělanostních či příjmových. Politologové se shodují, že zafungovala středová až středopravicová profilace. Hnutí ANO si vzalo velký počet z elektorátu ODS, ale odebíralo všem stranám. To souvisí nejen s tím, že se profilovalo jako středové, ale především s tím, že se ukázala ohromná nespokojenost se současnými politickými stranami napříč celým elektorátem.
Hnutí ANO si v předčasných volbách nejlépe vedlo ve věkové skupině do 29 let, kde získalo největší podíl hlasů ze všech stran, a to 24 procent. Ale obdobný, jen o několik procentních bodů menší podíl mělo hnutí i ve skupinách mezi 30 a 44 lety a mezi 45 a 59 lety věku. U nejstarších získalo 16 procent hlasů. Také v rozdělení podle vzdělání mělo ANO vyrovnanou podporu, ve většině skupin kolem pětiny voličů.
Fotogalerie: - Další postup hnutí ANO
Komunikovalo se nejen pravicově, ale i solidárně
Podobně rovnoměrné rozdělení voličů ANO lze najít i mezi příjmovými skupinami. U lidí s příjmem nad 20 tisíc korun získaly nejvíce hlasů shodně ANO a TOP 09, a to 20 procent. Ve skupinách s příjmem mezi 15 až 20 tisíci a také pod 15 tisíc vyhrálo ANO s 23 a 21 procenty hlasů. Nejméně vyrovnaná byla podpora ANO z hlediska pracovního postavení. Největší podíl voličů mělo hnutí mezi podnikateli, a to 27 procent. U důchodců a nezaměstnaných a skupiny studentů mělo hnutí zhruba po 15 procentech příznivců. U zaměstnanců získalo ANO pětinu hlasů.
Psali jsme:
Politologové si to vysvětlují tak, že hnutí ANO dokázalo poměrně úspěšně vykomunikovat to, že umí vytvořit pracovní místa, a to z pozice zaměstnavatele i zaměstnávaných. Nebyla tam jen jasná pravicová rétorika, která oslovila pravicové voliče, ale komunikovalo se i solidárně, což oslovilo další lidi. Za nejzajímavější ze všech závěrů označují věkový průřez, podle něhož si ANO sebralo stejnou podporu ve všech voličských skupinách. Za nejzásadnější vysvětlení úspěchu pak považují ohromnou nespokojenost s bývalým politickým establishmentem napříč celou společností.
Podle slibů a cílů vyhovuje hnutí ANO průřezově
„Andreji Babišovi se podařilo to, co chtěl, tedy že osloví střední vrstvy a že jeho podpora půjde napříč vzdělanostními skupinami,“ oceňuje pro ParlamentníListy.cz sociolog Jan Hartl. „Lidé potřebují mít pocit, že strana ví, co chce, a že má dostatek schopností, aby toho dosáhla. To se Andreji Babišovi podařilo. Oslovil střední vrstvy, a tak se ANO stávalo zejména v koncovce takzvanou catch-all party, volbou váhavých a nerozhodných lidí v politickém středu, kteří si představovali, že je nositelem změny,“ vysvětluje Jan Hartl, ředitel agentury STEM.
Andrej Babiš
Hnutí ANO si našlo voliče v různých částech spektra i proto, že společnost dnes určitá témata sjednocují. „Společnost se sjednocuje v základních požadavcích a hnutí ANO se jim snažilo vyjít vstříc rovnoměrně. Obracelo se na důchodce, obracelo se na střední třídu i na ty, kterým vadí stát. Dokud tu nebude vláda s účastí ANO, která začne provádět nějaké legislativní kroky, tak různorodá podpora ANO vydrží. Na rovině deklarace slibů či cílů se dá říci, že hnutí ANO vyhovuje průřezově,“ říká pro ParlamentníListy.cz politolog Rudolf Kučera.
S daněmi Babiš na rozdíl od ČSSD u voličů neprohraje
Tím, že bude ANO v případné vládě s ČSSD a KDU-ČSL bránit zvyšování firemních daní, jak slibovali svým voličům sociální demokraté, hlasy ztrácet nebude. „Nejdůležitější je snížení spodní sazby DPH, které oslovuje úplnou většinu ve společnosti. A zda dojde ve vládě k dohodě ohledně nějaké formy progresivní daně, tak určitě nebude taková, jakou si představovala ČSSD. Určitě by to byla mírnější progrese, tak i toto, si myslím, bude přijímáno většinově,“ myslí si Rudolf Kučera.
Hnutí ANO není v obtížné pozici jako ČSSD, která deklarovala strašně moc věcí, ale vycházela z toho, že volby výrazně vyhraje. „I proto zašla až na hranu. A volič ČSSD je zklamán už teď, nejprve z výsledku, pak z hádek a bude i z toho, že se sociální demokracii nepodaří prosadit většinu toho, co slibovala. Jestli její voliči očekávali od ČSSD zázraky, tak těch se určitě nedočkají. Už teď je jasné, že sociální demokraté mohou dosáhnout maximálně polovinu toho, co naslibovali. A to ještě ani vláda není,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz politolog Rudolf Kučera.
Střední třída si vyložila heslo tak, že se má bránit před ODS
Na rozdíl od ČSSD, která se snaží odpoutat pozornost od chabého volebního výsledku a tedy i nereálnosti svých slibů hledáním vnitřního nepřítele v Haškovi a spol., má hnutí ANO na své straně několik výhod. „Důležité je, že se mu podařilo, a to je patrné z těch analýz, oslovit střední vrstvu. To byl klíčový faktor. To, k čemu vyzývala ODS, tedy ono ´Střední třído, braň se´, voliči pochopili jinak a vyložili si to jako ´braňte se před ODS´. To byl rozhodující moment, že se podařilo získat značnou část pravicových voličů,“ míní politolog.
JUDr. Michal Hašek
Předpokládané vládní angažmá a nutnost přijímat různá opatření nezbytně povedou k tomu, že o některé skupiny voličů může hnutí ANO přijít. „Do budoucna by se mělo nejvíce zaměřit na střední třídu. To jsou lidé, kteří nejsou moc zámožní, ale mají určitý životní standard, mají práci, jsou to třeba lidé, kteří si kupovali byty či domky v okolí Prahy, kteří si půjčovali na auto, a najednou jim to bývalá vláda všechno ohrozila tím, že jim snížila příjmy či je jinak omezila,“ poukazuje Rudolf Kučera na to, mezi jakými voliči hlavně ztrácela bývalá trojkoalice.
Legitimní očekávání, že ve vládě bude konečně někdo kompetentní
„Ti lidé dostali strach a před volbami se jim začal líbit Andrej Babiš jako úspěšný podnikatel, který slíbil, že něco z té své úspěšnosti přenese i na vládní úroveň. To je legitimní očekávání těchto vrstev, že v nejvyšších patrech politiky bude konečně někdo kompetentní, kdo rozumí obchodu, kdo rozumí financím a bude se to na vládní úrovni také snažit dělat. Hnutí ANO se proto musí držet té středněpříjmové vrstvy, která má opravdu vážné obavy o další vývoj,“ konstatuje Rudolf Kučera.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Předpokládané složení nové vlády:
předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Věslav Michalik (STAN), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).
autor: Jiří Hroník
