Na jedné straně stáli současní, na druhé bývalí pracovníci ústavu a jeho kritici. Publicistka Petruška Šustrová se divila, že za čtyři roky existence vydal ÚSTR pouze pět vlastních vědeckých publikací, což je prý ostuda.
V Zaháňském salónku českého Senátu byla při veřejném slyšení k aktuální situaci v ÚSTR hlava na hlavě. Veřejná rozprava, která následovala po něm, připomínala cirkus, za který by se zúčastnění nemuseli stydět vybírat vstupné. Bývalí a současní zaměstnanci si tam vyčítali i nos mezi očima a to způsobem, který je nejčastěji vidět v současné Poslanecké sněmovně. Prostě cirkus plný invektiv a špiclování.
Pět vlastních publikací
V salónku bylo dusno až k padnutí a při diskuzi se všichni zapotili. „Ústav a archiv neplní funkci, ke které vznikl. Člověk, co pátrá ve své minulosti, raději hledá v mé databázi EZO. Na ÚSTRu jsou totiž přepojeni k nějaké paní Palečkové, která jim řekne, ať se obrátí na Pence. To je zarážející. Máme o dvě stě padesát přístupů více než státní instituce, která má rozpočet skoro dvě stě milionů korun a x desítek zaměstnanců. Ústav by se měl zrušit, “ řekl aktivista v oblasti lidských práv Stanislav Penc.
Chartistka a publicistka Petruška Šustrová se vyjádřila o personálních čachrech v ústavu, kdy kritičtí vedoucí pracovníci buď dostanou výpověď, anebo jsou donuceni sami odejít. „Minule jsem dostala do ruky katalog publikací ÚSTR a udělala si srovnání. Ve vědeckých monografiích a záznamech vědeckých konferencí. Týká se to šestadvaceti publikací. ÚSTR totiž má vykonávat hlavně vědeckou činnost. Sedm publikací napsali autoři, kteří nemají s ústavem nic společného, dalších šest lidé, co byli propuštěni, anebo odmítli s institucí spolupracovat. Osm dalších jsou diplomové nebo disertační práce, které autoři nevypracovali během působení na ÚSTR. Dalších jedenáct je vydáno ve spolupráci s některým nakladatelstvím. Na ty ústav přispíval. Je to bohulibá činnost, ale není na ni potřeba sto dvaceti lidí, co tam pracují. Zůstává tam pět publikací, co vznikly z činnosti ÚSTR, což se mi zdá za čtyři roky jeho působení málo,“ sdělila s tím, že podobná zoufalá situace je i v zahraniční spolupráci. Bojíte se spojení ČSSD a KSČM?
Anketa
Mimo některých ostatních kritiků se ke slovu dostal i archivář Antonín Slavíček, který dříve v ÚSTR a v s ním propojeném Archivu bezpečnostních složek (ABS) pracoval. Ten sdělil, že dnes je na ÚSTR klid hřbitovní, protože řada kritických pracovníků byla z instituce propuštěna.
Nepořádek a osobní narážky
Do sálu občas nahlédnul velmi kritizovaný první ředitel ÚSTR Pavel Žáček, který tam dnes dělá šéfa kanceláře a podle některých kritiků ÚSTR reálně opět řídí. V rozpravě nejdříve na kritiku zareagoval zástupce ÚSTR a ABS Lubomír Augustín. Ten se snažil na některá kritická slova reagovat a ukázal fotografie z pracoviště archiváře Slavíčka, na nichž bylo vidět velký nepořádek. Na to hned napadený zareagoval, že Augustín potřeboval jednou vysvětlit, co to je samizdatová literatura.
Pak se do toho vložil ředitel ÚSTR Daniel Herman s tím, že se nebude zabývat osobními invektivami, které zazněly. „Musím rezolutně odmítnout výtky na politizaci našeho ústavu. Za celé dva roky, kdy jsem ve funkci, jsem nezažil jediný politický tlak z jediného stranického sekretariátu. Snažit se podsouvat nám stranicko-politickou orientaci je nečestné,“ reagoval na výtku, že vede ústav, který je přímo napojen na ODS. „Jsme pod kontrolou ministerstva financí a nebylo nalezeno žádné pochybení. Kontrolorky, které skončily před několika měsíci zevrubnou čtyřměsíční práci, mi řekly, že kdyby se výsledky kontrol klasifikovaly, tak my bychom obdrželi jedna mínus,“ dodal s tím, že by nebylo dobré rozdělit ÚSTR od ABS, protože je nutné sčítat energii a IQ. Ohledně propouštění prý nebyl veden jediný soudní spor.
„Doktorka Poddaná zde zmínila mou personální politiku vůči ABS. Já žádné personální pravomoci vůči archivu nemám, kromě jmenování a odvolání jejího ředitele po konzultaci s radou ÚSTR a ABS. Dovolím si vznést dotaz, jestli osoba, která je s ní v blízkém příbuzenském vztahu, figurovala v některých ekonomických aktivitách ABS, nebo ne,“ zaútočil na bývalou ředitelku ABS, kterou odvolal na začátku roku.
Fotogalerie: - Rudý sever
Fotogalerie: - Rudý 1. máj
Vyhazov kvůli květináčům?
Exředitelka ABS Jana Poddaná reagovala: „Nikdy jsem neudělala věc, která by vedla k vlastnímu obohacení. To mi nikdo nemůže podsouvat, mám čisté svědomí. Udělala jsem asi netaktický tah. Potřebovala jsem vyřešit naprosto směšnou drobnost. Oddělení kuchyňky od sekretariátu nakoupením pár květináčů a poliček. Také jsme pořídili nějaké drobnosti i do jiných kanceláří. Jednalo se o částku devět tisíc sedm set čtyřicet jedna korun. Je to doloženo účtenkami. Materiál pořídil syn, který se zabývá bytovým designem a to proto, že věděl, kde ty předměty nakoupit, a jak to řešit. Tento materiál se stal podkladem honu, který na mě ředitel uskutečnil. Označoval to za střet zájmů. Byl udělán audit, ale ředitel ho považoval za nedostatečný. Byla jsem odvolána. Nenapadlo by mě, že to může vést k takovým závěrům.“ Odvolaná ředitelka ještě sdělila: „Nepovažuji to za korektní. Vše je očíslované a zavedené do evidence. Doma žádný nepoctivý květináč nemám. Nebyla to však jediná věc, kterou na mě ředitel tlačil.“ Někteří kritici ÚSTR odcházeli s očividným zhnusením.
Nutno dodat, že Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a Archiv bezpečnostních složek (ABS) vznikly zákonem z roku 2007 a jejich radu jmenuje Senát. Na konci roku 2010 pracovalo v ÚSTR 131 osob, v ABS 126 osob. Pár z nich však s kratším úvazkem. Roční rozpočet institucí činí od 150 do 200 milionů korun.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
