Čím si vysvětlujete, že vaši kolegové v Senátu do návrhu ústavní žaloby na prezidenta Václava Klause pro velezradu zařadili vedle novoroční kontroverzní amnestie ještě čtyři další skutky?

Myslím, že se amnestie neukázala jako příliš nosná, že by to byl bod, na kterém by se to dalo vyhrát. Tak na to šli metodou esenbáka za totáče. Ten když vás nedostal na lékárničku, tak vás dostal na sjeté gumy. A když ne na sjeté gumy, tak našel, že vám nesvítí jedna žárovička v brzdovém světle. Nakonec vždy něco našel, aby vám mohl proštípnout kupón, což už dnes naštěstí není. A s tou ústavní žalobou pro velezradu je to stejné. Ti, co ji chtějí podat, nejsou vedeni žádnými světlými úmysly. Jsou vedeni jen nenávistí k prezidentovi a chtějí udělat všechno pro to, aby ho co nejvíce ponížili, což ostatně v Čechách není nic tak zvláštního.

Překvapuje vás, že konec druhého prezidentského mandátu je provázen takovými projevy nejen ze strany politiků, ale i dalšími odpůrci Václava Klause, kteří kupříkladu na Hradčanském náměstí v Praze chystají na 7. března happening k jeho odchodu z funkce a do Vltavy budou házet jeho figurínu?