Návrh poukazuje na to, že sám projekt S-Karet má protizákonný, diskriminační charakter, je zcela nefunkční a měl by se proto zrušit jako celek. Podání návrhu svým podpisem podpořilo 51 senátorek a senátorů.

Jak říká Milan Štěch, úřady práce pokračují ve vydávání karty sociálních systémů, ačkoliv tato nemá dostatečnou oporu v zákoně. Navíc je podle něj svoboda volby přijetí karty sociálních systémů jen zdánlivá, tím spíš, že o této svobodě volby nejsou lidé dostatečně informováni.

Navíc osoby, které ji potřebují využívat jako průkaz pro osoby se zdravotním postižením, nemají vždy dostatek informací o možnostech „náhradního dočasného průkazu“, a z důvodu zajištění přístupu k sociální pomoci kartu z donucení a trpně přijímají.

Banka jako soukromý subjekt disponuje tisíci citlivých údajů českých občanů

Milan Štěch je zároveň velmi nespokojen se zabezpečením předávaných dat. „Soukromému subjektu jsou v míře, která nemá obdoby, předávány osobní a citlivé údaje o příjemcích sociální pomoci,“ říká předseda Senátu. Navíc jsou tato data předávaná bez opory v zákoně, což má podle něj zcela nevratné následky zasahující do práva lidí na soukromí. Z hlediska práva na soukromí není totiž možné spojení veřejné listiny s „bankovní kartou“.

Identifikační roli vůči státu při poskytování dávek a dalších typů pomoci plní naprosto dostatečným způsobem dosavadní veřejné listiny (např. občanský průkaz nebo pas). Zde se ovšem citlivé údaje sociálně podporovaných osob dostávají do rukou peněžního ústavu, který je navíc pouze domácí dceřinou společností zahraniční mateřské banky. Tyto údaje se tak zprostředkovaně ocitají v rukou zahraniční soukromě-komerční společnosti.