Diskuze byla věcná, leč do té míry ostrá, že ústavní soudce Jan Musil a děkan právnické fakulty UK Aleš Gerloch dokonce navrhli v rámci diskuze zrušení samotného práva prezidenta vůbec amnestie vyhlašovat.

Byl popřen veřejný zájem i myšlenka spravedlnosti

Podle bývalé ústavní soudkyně Elišky Wagnerové by ústavní žaloba měla být podána, i kdyby bylo vysoké riziko, že jí nebude vyhověno. Podle ní by Ústavní soud mohl alespoň stanovit určité meze pro příští prezidenty. Amnestie podle Wagnerové nespravedlivě a neopodstatněně zvýhodnila stíhané pro majetkové delikty a poškodila práva poškozených. „Došlo k popření veřejného zájmu, byla popřena i sama idea spravedlnosti," konstatovala Wagnerová.

Aleš Gerloch konstatoval, že přezkoumávání amnestijního rozhodnutí je sporné, protože sama amnestie není právním předpisem z formálního, ale z materiálního hlediska. Ke zvažované ústavní žalobě na prezidenta pro velezradu Gerloch poznamenal, že trestem může být pouze zbavení mandátu a práva o něj znovu usilovat. Mimoto, jak řekl, se na prezidenta Klause vztahuje doživotní imunita za skutky na Hradě. „Až teprve jeho nástupci by mohli být po ukončení mandátu trestně stíhaní,“ dodal Gerloch.

• TÉMA: Amnestie

Je to plivnutí do očí poškozeným obětem

Také bývalému žalobci Miroslavu Antlovi (ČSSD) se zastavení trestních stíhání jeví jako „plivnutí do očí obětem, které byly poškozeny v případech majetkové trestné činnosti“.