Podle renomovaného právníka profesora Aleše Gerlocha by skutečnost, že některé vybrané sektory jsou daňově více zatíženy než jiné, mohla být porušením Základní listiny práv a svobod. Ekonomika Markéta Šichtařová rovnou označila selektivní daň za paskvil, který by vedl stejně jako v Maďarsku, kde ji zavedli, ke zpomalení ekonomiky, ale přitom by nesplnil očekávání. „Do státní pokladny se v Maďarsku nevybralo zdaleka tolik, kolik se vybrat mělo, naopak to přineslo vedlejší efekt v poklesu ekonomiky, protože firmy začaly ze země odcházet,“ upozornila.

Pro ANO nouzový krok

Sociální demokraté se však nechtějí svého záměru vzdát. „Zůstává na stole jako možnost varianta zavedení sektorové daně pro regulovaná odvětví,“ potvrdil šéf sociálních demokratů Bohuslav Sobotka po koaličním jednání, kde strany dospěly k dohodě. ČSSD plánovala zvýšit daň pro banky, telekomunikace a energetické společnosti v rozmezí od 25 do 30 procent, ale ANO ji odmítala. Dohodnutým kompromisem je, že na sektorovou daň může ještě v příštích letech dojít.

Jeden z lídrů hnutí ANO Martin Stropnický připustil, že by mohla platit, kdyby se v dostatečném objemu nenalezly úspory ve státní správě. „Zavedení zvláštní daně pro banky je pro ANO ta nejzazší možnost. Jednalo by se o nouzový, nebo chcete-li záchranný krok směrem ke státnímu rozpočtu. Tím myslím návrh, který se bude sestavovat pro rok 2015,“ řekl jeden z potencionálních členů koaliční vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Zvláštní daň pro energetické nebo telekomunikační firmy ANO zcela vyloučilo.