Třicetistránkový dokument, jehož autor zůstal anonymní, svým zpracováním dané problematiky působí velmi zasvěceně. Analýzu „Předseda vlády ing. Jan Fischer a jeho podíl na podvodných zakázkách v Armádě ČR v letech 2009-2010“ zveřejnila iniciativa „Nechceme Fischera“ a volně se šíří po internetu.
Podrobná analýza ve svém úvodu nejdříve popisuje praxi v realizaci armádních zakázek. Uvádí, že v minulosti se specializovaná technika cizí provenience nakupovala prostřednictvím státních podniků a šlo o systém, který byl průhledný a poměrně snadno kontrolovatelný. Už v průběhu devadesátých let se však přistoupilo k těmto nákupům skrze soukromé zprostředkovatelské firmy.
Celý dokument ZDE
„Důvod byl jediný – zastřít skutečné prodejní ceny tuzemských i zahraničních výrobců vojenské techniky a materiálu a vytvořit tak podmínky pro obohacování se politiků (a částečně i politických stran), kteří o nákupu vojenské techniky a materiálu rozhodují, nekontrolovatelnými provizemi ze zisku získaného prostřednictvím uměle navýšených a předražených prodejních cen armádní techniky a materiálu,“ píše autor dokumentu.
Vrtulníky, uniformy, vojenská nemocnice…
Jak však dokazují konkrétní čísla, tato praxe doznala svého největšího „rozkvětu“, či jak to formuluje autor analýzy „obludných rozměrů“ právě v letech 2009 – 2010, tedy za vlády tehdejšího premiéra Jana Fischera. „Bezprostředním organizátorem a realizátorem byl místopředseda vlády a současně i ministr obrany Martin Barták, Fischerův blízký přítel a bývalý člen volebního štábu, ze kterého oficiálně odešel po zahájení svého trestního stíhání,“ konstatuje se v dokumentu.
Nejkřiklavějším příkladem těchto praktik je šest zakázek, k jejichž realizaci došlo právě za vlády úřednického premiéra Fischera. Jde o nákup lehkých obrněných vozidel Iveco, nákup radiolokátoru Arthur, o servisní smlouvu k letounům CASA, hotelový a ubytovací komplex v Ústřední vojenské nemocnici Praha, nákupy náhradních dílů pro vrtulníky MI-8, MI-17 a MI-24 a pronájem diskových datových úložišť a archivu resortu Obrany firmě MHM Computer.
Psali jsme:
Nepřímé dotování čínského průmyslu
Podle dokumentu ale nešlo jen o mnohdy až třikrát předražené nákupy vojenské techniky. Problematické bylo i výběrové řízení na nákup 90 tisíc armádních kalhot a blůz. „Při podrobnějším pohledu byla zjištěna zajímavá věc, a sice že domácí výrobci, kteří by měli být hlavními dodavateli výstroje, byli z armádních zakázek vytlačováni firmou STV GROUP, a.s., která začala dovážet a nabízet hotové uniformy z Číny za prakticky srovnatelné ceny s domácími výrobci, ale s pochybnou kvalitou materiálu, bez garancí kvality, jako je kvalita látek, šití,“ uvádí text.
„Takže vlastně za vlády Jana Fischera a ministra obrany Martina Bartáka armáda fakticky začala dotovat čínský textilní průmysl, likvidovat české textilní výrobce a zvyšovat počet nezaměstnaných,“ tvrdí dokonce autor dokumentu.
Fischer prý o všem věděl a hlasoval pro to
„Z uvedených nejvíce předražených armádních kontraktů podepsaných a realizovaných v letech 2009-2010 je evidentní, že o všech obřích a podvodných zakázkách v letech 2009 – 2010 Jan Fischer nejenže věděl, ale jako předseda vlády o nich rozhodoval, rozhodoval o jejich projednání ve vládě, hlasoval pro ně a jako předseda vlády i podepisoval příslušná usnesení vlády, která de facto ‚legalizovala‘ tyto podvodně předražené armádní zakázky. Lze jen spekulovat, co za to obdržel,“ píše se v závěru analýzy.
Faktickou správnost tohoto dokumentu, tedy že se nejedná o pouhý předvolební hanopis, redakci ParlamentníchListů.cz potvrdil bývalý ředitel Úřadu pro vyzbrojování ministerstva obrany Jaroslav Štefec, který měl možnost si celou analýzu prostudovat.
Armádní expert: Fakta z analýzy odpovídají skutečnosti
„Mám-li ten dokument hodnotit po věcné stránce, tak fakta, která tam jsou uvedena, odpovídají realitě. Je fakt, že v období, kdy byl pan Barták ministrem obrany, podezřelé zakázky dost výrazně narostly a dalo by se říct, že netransparentnost zakázek také výrazně narostla,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Jaroslav Štefec.
Nemůže to však přímo Fischer rozporovat s tím, že o tom nevěděl a nese za to odpovědnost tehdejší ministr obrany Barták? „To ne, značná část těchto zakázek se projednávala přímo na vládě. V analýze jsou i odkazy na konkrétní usnesení vlády, čili to plně odpovídá a vláda v těch věcech zpravidla hlasovala jednomyslně. To jsem si i ověřoval na stránkách úřadu vlády. Nedá se to považovat za pamflet, protože po věcné stránce to opravdu sedí, stejně tak po stránce časových posloupností,“ dodal bývalý ředitel Úřadu pro vyzbrojování.
Jan Fischer
Vyjádření Jana Fischera k obsahu dokumentu psané pro ParlamentníListy.cz:
Je velice zvláštní, že se podobné anonymní zprávy objevují zásadně několik málo dnů před volbami, ve chvíli, kdy je spuštěna negativní kampaň.
V uvedeném textu jsou pravdivé informace namíchány polopravdami a zavádějícími tvrzeními. Ze všech zmíněných "kauz", rozhodovala vláda jako celek pouze u dvou z nich. Např. u nákupu radiolokátorů Arthur se ale "analýza" snaží navodit dojem, že tomu tak bylo, a jako důkaz uvádí usnesení vlády. V něm ovšem vláda rozhodovala pouze o navýšení počtu vojáků v Afghánistánu, nikoliv o předmětné záležitosti, jak se snaží "analýza" čtenáři vsugerovat.
Co se týče skutečností, o kterých vláda jako celek přímo rozhodovala, okolnosti nákupu vozidel Iveco byly šetřeny policií, ale státní zastupitelství celou věc odložilo s tím, že zakázka byla v pořádku. Navíc jak jsem byl informován, s vozidly IVECO jsou vojáci velmi spokojeni, jejich nasazení v Afganistanu jim hodně pomohlo v ochraně živé síly.
Počátky pilotního projektu partnerství veřejného a privátního sektoru v Ústřední vojenské nemocnici sahají až do roku 2004. Je pravda, že vláda 24. května 2010 schválila na návrh ministra obrany Martina Bartáka koncesní smlouvu s konsorciem Prague Military Hospital Concession a.s. vedeným společností Metrostav Developement. Součástí smlouvy byla doložka, podle níž důsledky v případě odstoupení od smlouvy pro nesplnění tzv. odkládacích podmínek ponese každá strana na vlastní náklady. Dodatek smlouvy s PMHC, podle kterého po vypovězení smlouvy uhradí stát firmě 175 milionů, schválila až současná vláda v listopadu 2010. Tuto skutečnost tato „analýza“ zcela pomíjí.
Stejně tak fabulativní je i závěr, kde se mluví o odhadech předražení zakázek o 30 % či 50 %, aniž by bylo jasné, kde k tomu číslu autoři došli. Samozřejmě je možné, že systém nákupu vojenského materiálu přes prostředníky, který kdysi na ministerstvu obrany prosadil nynější ministr Kalousek, vedl k prodražení nákupů. Ale pokud došlo v jednotlivých případech k porušení zákona, budu jen rád, pokud vše bude řádně a rychle vyřešeno.
Čtěte také:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
