"Seznámil jsem se s tím důkladně, zřejmě důkladněji, než očeekávali sami autoři analýzy, a považuji ji za velmi problematickou," uvedl pro ParlamentníListy.cz poslanec a právník Stanislav Polčák.

Dokument prý vychází z pilířů, které Nejvyšší správní soud stanovil pro rozpuštění strany. To ale skupina poslanců a senátorů vůbec nepožaduje. Naopak, zákonodárci hovoří o pozastavení činnosti s tím, že by Nejvyšší správní soud měl umožnit komunistům nápravu. Jinými slovy nic víc než jasné distancování se od předlistopadovéhho období a změnu názvu poslanci a senátoři nepožadují.

"Vláda by měla analýzu MVČR ministerstvu vrátit a jít do soudního sporu bez jakýchkoliv analýz. Stejně jako to udělala naposledy u Dělnické strany, kdy pověřila externí právní zastoupení a uspěla," navrhuje senátor Jaromír Štětina, který pokusům o vymetení strany s názvem "komunistická" věnoval podstatnou část své politické kariéry.

Naráží na fakt, že ze dvou pokusů zakázat Vandasovu DS byl také úspěšný až ten, který za administrativu Jana Fischera vedl právník Tomáš Sokol. Naopak první pokus pod taktovkou MVČR skončil jako Vandasův triumf.

Štětina navrhuje, že by oním úspěšným řešitelem mohl být právník Stanislav Němec. Ten připravoval spolu s některými senátory vypracoval návrh správní žaloby proti KSČM. Jsou připraveni vládu zastupovat. Senátní komise pro posouzení ústavnosti KSČM navrhuje činnost strany pouze pozastavit, a to ze dvou důvodů. Předně je rozpuštění politické strany mnohem složitější, než pozastavení činnosti. Navíc by tak komunisté dostali demokraticky možnost zříci se problematického názvu a ideologie a fungovat dále jako standardní levicová demokratická strana.

Ministerstvo vnitra se ale brání. "NSS sice vymezil základní argumentační kostru pro rozpuštění činnosti politické strany, což je zásahem závažnějším než pozastavení činnosti, z výkladu zákona je však jasné, že při posuzování návrhu na pozastavení činnosti by NSS postupoval podle stejných kritérií," uvedla Denisa Čermáková z tiskového oddělení MVČR

SLEDUJEME téma: Zákaz KSČM

Profesor Cepl by radost neměl

"Je tam řada faktických nedostatků. Hlavní spatřuji ve způsobu posouzení Článku 5 Ústavy. V něm se říká, že součástí politického systému mohou být jen strany odmítající násilí jako prostředku k dosažení cílů. Tam není napsáno nic o stranách používajících násilí. KSČM přitom neodmítá násilí už tím, že se tak jmenuje. Název sám je kvintesencí násilí, protože komunismus KSČM není platonovský ani křesťanský komunismus, ale ten marxisticko leninský, což se dá dokázat levou zadní," upozorňuje autory analýzy MVČR senátor.

Autorem klíčového článku 5, o nějž se měli experti MVČR podle Štětiny opřít, byl zesnulý profesor Ústavního práva Vojtěch Cepl. Podle Štětiny počítal s tím, že se "náckové a komunisti brzy po Listopadu otřepou a bude potřeba zbraň proti nim." O to více známého antikomunistu mrzí, že tuto zbraň experti nedokážou využít.

Z hlediska neodmítání násilí musí být dle judikatury NSS prokázáno, že politická strana využívá v boji o prosazení svých zájmů násilných metod a zastrašování. Protiprávní činnost musí být také dlouhodobá a soustavná. Tedy bylo nutné se zabývat tím, jakým způsobem se současná KSČM staví k užívání násilí, jakým způsobem narušuje demokratické principy a zda je tím pádem bezprostředním nebezpečím pro demokratický systém. Všechny tyto podmínky byly v Analýze zohledněny," kontruje Ministerstvo vnitra.

Zmatení mladých lidí

Na druhou stranu je podle Štětiny v analýze celá řada pozoruhodných věcí. "Říká, že činy a existenci KSČM je možno považovat za nemravné, byť právně nepostižitelné. Tady se nabízí možnost posuzovat činnost KSČM podobně, jako u DS. Jednoduše řečeno, není možné, učit děti na školách, že komunismus byl špatný, a tolerovat existenci strany se slovem komunistická v názvu. To se dá posuzovat jako ohrožení demokracie, neboť zde vytváříme klima právního nihilismu," uvedl senátor.

Nepoužívejte případ Rumunska

Jeho kolega je ale k práci expertů vnitra mnohem méně shovívavý. Zcela chybně je prý také interpretován výrok Evropského soudního dvoru, který se zastal rozpuštěné pokračovatelky Komunistické strany Rumunska. "Tam je přeci zásadní rozdíl v tom, že v rumunském případě se nástupnická strana minulosti i názvu komunistická zřekla a za zločiny komunismu se omluvila, a přesto ji vláda zakázala. Evropský soudní dvůr se jí tak zastat logicky musel. To ale na české komunisty neplatí," vysvětluje Polčák.

NSS také podle Polčáka jasně říká, že podstatný pro jeho rozhodování není jen oficiální program strany a projevy jejích nejvyšších funkcionářů, ale i činnost jejích členů. Tedy například výroky poslankyně Marty Semelové o hrdinných pohraničnících. "To ale analýzy MVČR také opomíjí, což je další podstatná chyba," upozornil poslanec.

"Závěry analýzy jsou zcela jasné a jednoznačně konstatují, že čistě právním pohledem na tuto problematiku zde není reálná šance uspět ani s návrhem na rozpuštění strany, ani s návrhem na „pouhé" pozastavení její činnosti," argumentuje ministerstvo s tím, že při tvorbě analýzy samozřejmě bralo legendární projev komunistické poslankyně v potaz.

Lidé, zabývající se pozastavením činnosti KSČM prý navrhnou svým ministrům, aby práci expertů MVČR vrátili resortu k podstatnému dopracování. Není také vyloučeno, že práci, kterou vnitro podle obou zákonodárců TOPky nezvládlo, odvede za český stát soukromá právnická firma. Tento model se ostatně jako úspěšný ukázal v případě Vandasovy DSSS.

Psali jsme:
Soudružka poslankyně vychválila pohraničníky. A přišel trest
Tluchoř a Klasnová: Grebeníček i Semelová by se měli stydět
Mladší z bratří Mašínů: Kvůli Havlovi komunismus v Česku jen kvete

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.