Zatímco opozice je v pohledu na stravenky jednotná, v koalici se názory na ně tříští. Věci veřejné a část ODS se kloní k jejich zachování, naopak TOP 09 by zvýhodnění stravenek zrušila jako nesystémový prvek daňové soustavy a také jako opatření, které zvýhodňuje jednu část zaměstnanců na úkor druhé skupiny. Místo nich plánuje ministerstvo financí zavedení daňového paušálu, díky němuž by se snížily daně všem zaměstnancům.

„Náš návrh, který bude zachovávat stravenky, bude automaticky rušit tento bonus," uvedl pro ČT ekonomický expert VV Michal Babák. „Se zrušením daňového paušálu nemohu souhlasit. Daňový paušál je 12 miliard pro všechny lidi, stravenky jsou čtyři miliardy pro vyvolené," kontroval ministr financí a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Daňový bonus by pomohl milionu. Třem by ubral

Jeho dvanáctimiliardový argument vychází z toho, že by si zhruba čtyři miliony zaměstnanců mohlo v daňovém přiznání odečíst tři tisíce korun za rok. Zrušení stravenek a zavedení daňového bonusu by však prospělo jen milionu zaměstnanců, kteří v tomto směru žádné výhody od zaměstnavatele nemají. Naopak by prodělalo 1,7 milionu zaměstnanců, kteří využívají závodních jídelen, a 1,3 milionu těch, kteří dostávají stravenky.

Právě tyto tři miliony zaměstnanců musejí na zmíněné tři tisíce ročního daňového bonusu pohlížet jako na „drobné". Vždyť dosud jim může zaměstnavatel poskytovat na denní jídlo až 51,70 Kč, což je zákonem stanovených 55 procent daňově uznatelných výdajů. Měsíčně tak zaměstnanci dostanou touto formou až 1200 korun a ročně při zohlednění dovolené a průměrné nemocnosti kolem dvanácti tisíc. To je tedy čtyřnásobek toho, co jim přináší Kalouskův daňový bonus.