Máme to, co vláda i Klaus "omlátili" knížeti o hlavu

Koncepci fungování ČR v EU připravuje zase Úřad vlády v návaznosti na Programové prohlášení vlády. Již delší dobu existuje spor o to, zda má mít agendu EU ve své kompetenci ministerstvo zahraničí, nebo premiér. Ten totiž říká, že unijní agenda je de facto již vnitřní záležitostí, neboť se dotýká přímé implementace unijních předpisů do českého práva.

Čtěte také: Mezi premiérem a knížetem to prý zajiskřilo. Kvůli tajemníkovi pro EU

Pokud bychom velmi zjednodušeně shrnuli předloženou koncepci, dala by se nazvat „S Evropskou unií na věčné časy", což právě vadí prezidentovi, premiérovi i ministrovi obrany.

Kompletní dokumentace ke Koncepci zahraniční politiky:

V předkládací zprávě se píše, že koncepce je předložena v návaznosti na úkol Programového prohlášení vlády ze 4. srpna 2010. Ministr zahraničí koncepci konzultoval s příslušnými výbory sněmovny i Senátu i odbornou veřejností.

K tématu: Nečas a Vondra Schwarzenbergovi: Přepracuj plán zahraniční politiky

Hlavní priority

Koncepce je strukturována do pěti částí. Po obecném úvodu vyjmenovává východiska české zahraniční politiky, poté definuje prioritní oblasti a následně specifikuje konkrétní úkoly v jednotlivých oblastech.

Jako hlavní priority zahraniční politiky ČR ve střednědobém výhledu návrh stanovuje: posilovat bezpečnost ČR, analyzovat hrozby a působit proti nim; prosazovat hospodářské a obchodní zájmy ČR v zahraničí, včetně energetické bezpečnosti; posilovat pozitivní obraz a vnímání ČR v zahraničí; rozvíjet dobré vztahy se sousedními státy a posilovat regionální spolupráci; podporovat akceschopnou a ekonomicky a politicky silnou Evropskou unii; udržovat a posilovat transatlantickou vazbu; podporovat dodržování lidských práv a demokracii ve světě (s využitím prostředků transformační a rozvojové spolupráce);posilovat evropskou integraci východní a jihovýchodní Evropy.

Koncepce je střednědobého charakteru na období pěti až deseti let. Z analýzy textu lze poměrně dobře zjistit, které „větičky" či pasáže se nemusely příliš zamlouvat prezidentu republiky. Zvláště „oslavné" pasáže o Evropské unii.

Evropská unie - zemský ráj to na pohled

„Členské státy Evropské unie přijaly Lisabonskou smlouvu s úmyslem posílit svůj vliv na světové scéně. S ním chtějí čelit současným výzvám globalizujícího se světa a hrát v něm odpovídající roli," píše se zde například. Klaus byl výrazným odpůrcem Lisabonské smlouvy a významný odpor byl i ve velké části ODS.

Podle koncepce je hlavním českým i evropským zájmem zachovat vliv Evropy, tedy EU, a celé euroatlantické civilizace na utváření mezinárodního řádu a posílit jejich ekonomický rozvoj a konkurenceschopnost.

„Tento evropský zájem, promítající se prakticky do všech oblastí současné světové politiky, včetně mezinárodních organizací, je rámcem zájmů českých. Je to korektiv, který zásadním způsobem ovlivňuje formulování české zahraniční politiky a její prosazování, byť v rámci jejích objektivně ohraničených možností...Svoji zahraniční politiku uskutečňuje Česká republika především v rámci evropského integračního procesu, pevného euroatlantického spojenectví a bilaterálních vztahů," tvrdí dokument.

Reforma OSN

Zásadní význam pro další vývoj České republiky má dle konceptu její členství v NATO a v EU. „Svoji zahraniční politiku uskutečňuje Česká republika především v rámci evropského integračního procesu, pevného euroatlantického spojenectví a bilaterálních vztahů. Cílem zahraničněpolitických snah je vybudovat takovou úroveň politické a hospodářské spolupráce, která umožní mírový a udržitelný rozvoj. Vychází přitom z tradičních hodnot českého demokratického politického myšlení, jež staví na užitečnosti dialogu, integraci a potřebě porozumět složitosti současného světa."

Podle koncepce patří mezi aktuální hrozby bezpečnosti ČR terorismus. Česká republika by měla podporovat Mezinárodní trestní soud a reformu Rady bezpečnosti OSN v rámci větší vyváženosti, tedy aby již nebyla postavena na výsledcích druhé světové války.

Silná a jednotná EU?

Prezidentovi Klausovi se jistě také nelíbilo, že silná, jednotná, demokratická a konkurenceschopná EU vytváří široký prostor svobody, bezpečnosti a práva. „Silná a jednotná EU umožňuje využívat příležitostí globalizace a chránit před jejími negativními důsledky, jimž je ČR, stejně jako další členské státy, přímo a bezprostředně vystavena," zdůrazňuje dokument.

Podle koncepce je EU klíčovým prostorem a zároveň i nástrojem k prosazování cílů a zájmů české zahraniční politiky. ČR v očích ministerstva zahraničí chápe EU nejen jako ekonomický, ale především jako politický projekt, zatímco představa Václava Klause je, že nemá jít o snahu vytvořit superstát, ale dobrovolnou spolupráci suverénních státu.

Lisabonská smlouva a obranná politika EU

„ČR si je vědoma, že Lisabonská smlouva svými institucionálními změnami vytvořila sofistikovanější prostředí pro rozhodování v EU. To otevírá nové možnosti, ale zároveň klade na ČR mnohem větší nároky při prosazování jejích zájmů," pokračuje dokument. V rámci Lisabonské smlouvy není ale v materiálu zmíněna snaha o prosazení české výjimky z Lisabonské smlouvy, která je součástí Programového prohlášení vlády.

V dokumentu je také kladen důraz na Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku jako prostor prosazení zájmů ČR: „Lisabonská smlouva přinesla EU řadu nových možností, jak posílit koherenci její vnější činnosti, kontinuitu procesů a jak zvýšit její srozumitelnost pro partnery...Debata o EU jako silném globálním aktérovi, kterou přijetí Lisabonské smlouvy spustilo, napomáhá při identifikaci společných zájmů v SZBP. Obecně však ČR zastává názor, že silná a přesvědčivá společná zahraniční politika EU musí vyrůstat z průniku zájmů členských států."

Zájmem ČR prý je, aby EU byla v případě potřeby schopna samostatné reakce a konání. „ČR bude podporovat rozvoj efektivní a akceschopné Společné bezpečnostní a obranné politiky EU s přihlédnutím ke svým závazkům v NATO. Angažmá ČR v misích EU bude odpovídat teritoriálním prioritám české zahraniční politiky (východní Evropa a západní Balkán, jižní Kavkaz, případně Blízký východ)," plánuje ministerstvo. Na druhou stranu se píše, že základním pilířem bezpečnosti ČR i ztělesněním transatlantické vazby zůstává NATO.

Boj proti terorismu a gender

ČR se má aktivně angažovat v boji proti terorismu, včetně úsilí o eliminaci jeho zázemí: „Zasadí se o co nejširší pojetí protiteroristické kampaně s důrazem na mezinárodní spolupráci dlouhodobě zaměřenou také na boj proti mezinárodnímu organizovanému zločinu, nelegálnímu obchodu s drogami, zbraněmi a lidmi, korupci a proti všem formám financování terorismu." Protiteroristický akcent prosadilo ministerstvo vnitra.

V Radě Evropy má prosazovat ČR rovnost mužů a žen, což si prosadila zmocněnkyně vlády pro lidská práva. Své zájmy v rámci Světové obchodní organizace má ČR prosazovat zejména v rámci společné obchodní politiky EU, k čemuž mělo výhrady ministerstvo průmyslu.

Spojené státy klíčovým spojencem a Německo strategickým partnerem

„Spojené státy zůstávají pro ČR klíčovým spojencem, s nímž úzce spolupracuje v bezpečnostně-vojenské oblasti a rozvíjí spojenectví v NATO. Důležitým zájmem ČR je spolupráce v oblasti boje proti terorismu a mezinárodní organizované trestné činnosti," říká neschválený návrh.

Dokument prosazuje dobrý vztah s Ruskem či podporu lidských práv, s Čínou především obchodní vztahy. S Francií se má spolupracovat v oblasti energetiky, obrany a průmyslu. Francie má totiž podobně jako Česko jaderné elektrárny. Německo je líčeno jako strategický partner a Česká republika má ve své zahraniční politice zohledňovat mimořádnou ekonomickou provázanost obou zemí.

Důraz je kladen také na dobrý vztah se sousedy a rozvíjení vztahů s těmito zeměmi na úrovni „občanské společnosti". Dále je podporováno Východní partnerství, tedy spolupráce s Gruzií, Ukrajinou a změny v Bělorusku. Je podporována integrace západního Balkánu do EU. „Ve strategickém zájmu ČR je zachování bezpečnosti Izraele jako hodnotově a kulturně blízkého demokratického státu," píše se v dokumentu.

Jaderná energetika a imigrace

Obhajuje se Energetická bezpečnost v rámci politiky EU. Prezidenta Klause na druhou stranu patrně aspoň částečně asi potěšila věta, že „Jadernou energii chápe ČR jako legitimní zdroj, který je v jejích podmínkách schopen do budoucna zajistit pokrytí narůstající spotřeby a zároveň značnou měrou přispět k naplnění vytýčených cílů v oblasti ochrany klimatu".

více: Klaus oponuje kritikům jádra: Jsou to populisti

Jak informovaly ParlamentníListy.cz, německý komisař Günther Oettinger před časem tlačil na uzavření českých Dukovan.

více:

ČR chce také podporovat lidská práva a demokracii. V rámci rozvojové spolupráce se podle představy ministra zahraničí soustředí naše země na Afghánistán, Bosnu a Hercegovina, Etiopii, Moldavsko, Mongolsko; a dále na pětici prioritních zemí bez programu spolupráce (tzv. projektové země): na Gruzii, Kambodžu, Kosovo, Palestinské autonomní území a Srbsko.

Spolupráce v Schengenském systému by se neměla dotýkat práva každého členského státu rozhodovat o složení a rozsahu imigrace směřující na jeho území: „V tomto smyslu se bude podílet na hledání cest vedoucích k únosné legální migraci, a to s vědomím toho, že nejde jen o otázku restrikce, ale i o odstraňování důvodů vedoucích k migraci nelegální. Musí být přitom zohledněna vzájemná provázanost migrace a následná integrace."

Nejvíce kritické ministerstvo obrany

V rámci mezirezortního připomínkového řízení vzneslo patrně nejvíce připomínek a požadavků ministerstvo obrany Alexandra Vondry a ministerstvo průmyslu Martina Kocourka. Žádné připomínky nevznesla například ministerstva financí, kultury, práce, spravedlnosti, školství, či zdravotnictví.

Ministerstvo obrany mělo námitky, aby společná bezpečnostní politika EU neohrozila důležitost NATO. Mohlo by to implikovat vytváření společné obrany EU, což by bylo ve vztahu k NATO duplicitní. Vondrův rezort také chtěl, aby se NATO věnovala samostatná kapitola, což se nakonec nestalo. Ministerstvo obrany si také přálo větší důraz na spojenectví s Izraelem.

Další výhrady

Ministerstvo průmyslu mělo například výhradu k pasáži, že „ČR je spolu se svými sousedy součástí jednoho právního, ekonomického, bezpečnostního a politického prostředí," neboť si nebylo jisto, zda odpovídá realitě. Tato věta v dokumentu ale zůstala.

Ministerstvo životního prostředí požadovalo, aby dokument zdůraznil, že cíle zahraniční politiky neprosazuje dle kompetenčního zákona jen zahraniční služba, ale také zástupci ostatních rezortů, jejichž agenda se významně dotýká zahraniční politiky.

Koncepce se přepracuje

Vláda zahraniční koncepci vrátila ve středu 15. června ministrovi zahraničí Karlu Schwarzenbergovi. Výhrady k ní měl zejména ministr obrany Alexandr Vondra, což signalizují i výhrady v rámci připomínkového řízení, a premiér Petr Nečas. Vondrovi s Nečasem prý vadilo, že je koncepce příliš prounijní s malým důrazem na NATO.

Koncept kritizoval i prezident Václav Klaus, který o svých výhradách dopisem informoval Schwarzenberga i Nečase. Vondrovi také vadilo, že není zmíněno vyvázání z Evropské listiny základních práv a svobod, která je součástí Lisabonské smlouvy.

více: Nečas udělá radost Klausovi: Výjimku z Lisabonu prosazovat bude

Schwarzenberg přiznal pro LN, že pokud jde o vztah Česka k EU, jeho představy se výrazně rozchází s Vondrou i Nečasem, přesto ho ani nenapadne měnit styl evropské politiky. Kvůli koncepci zahraniční politiky se sešel 30. června ministr zahraničí s prezidentem na Hradě.

Psali jsme: