Byl jste takzvaně kooptován do vedení Věcí veřejných. Co vedlo k tomuto rozhodnutí?

Po hromadném exodu poslanců, kde většina z nich byla ve vysokých stranických funkcích, zůstali v předsednictvu pouze Radek John a Kateřina Klasnová. Regiony mě navrhly ke kooptování jako zástupce krajů v předsednictvu. Můj mandát je však časově omezený do volební konference, na které strana rozhodne o svém směřování a zvolí i nové předsednictvo.

Jak hodnotíte exodus členů Věcí veřejných?

Jako překvapující a poměrně nešťastný. Změny jsem očekával, tak radikální ovšem nikoli. Pnutí ve straně nelze paušálně označovat jako dělení na Bártovce a Peakovce, nýbrž na stoupence nekoaliční a prokoaliční. V poslaneckém klubu byl tento rozpor už od dob pokusu o rozštěpení strany Kristýnou Kočí a v prošlých dnech byl tento proces definitivně dokonán. ODS se tento vnitřní rozpor Věcí veřejných velmi hodí. Díky němu plně ovládá Ministerstvo dopravy. Smutný na celém procesu je fakt, že obě frakce z procesu štěpení vyšly velmi oslabené.

Neměl byste také opustit pro mnohé „potápějící se loď"?

Domnívám se, že názorové souboje se mají řešit uvnitř strany, nikoli jejím opuštěním do jiného politického subjektu. Byť je to ústavně v pořádku, voliči zvolili do parlamentu stranu Věci veřejné, nikoli jednotlivce. Ač neposlanec, stranu budu dál hájit.