„Pan Weigl umí arabsky, takže on ty zprávy čte určitě každý den v originále. Pro mě je tento seminář chvílí i mého učení se, protože v pátek jedu na tři dny do Maroka, kde se odehrává jedna pěkná konference. Já jí mám zahájit vystoupením na velmi pěkné téma: How regimes collapse and how to get back to liberty. Na to si mě pozvali, abych na toto téma promluvil. Čili já budu, pánové, velmi pečlivě poslouchat. Samozřejmě už ten projev mám napsaný. Ale přesto budu velmi pečlivě poslouchat, abych ho dnes večer eventuálně začal přepisovat,“ žertoval na úvod Klaus.

Žádná očekávání, žádné zklamání

„Neříkám zde názor vlády, ani Kanceláře prezidenta republiky, ani názor pana prezidenta. To chci zdůraznit, abych předešel diplomatickým nótám,“ vtipkoval také na začátku svého vystoupení i prezidentův kancléř Weigl. Ten shrnul, že výsledkem Arabského jara byl pád tří prozápadních diktatur, dvě občanské války a jedna zahraniční intervence.

Ten zdůraznil, že Arabské jaro pro něj nebylo zklamání, protože na rozdíl od západních politiků a médií od něho neměl ani velká očekávání. Zkritizoval falešnou představu západu, že tyto revoluce povedou k nastolení liberálních demokracií podobně jako při pádu komunismu v roce 1989. Arabské jaro podle něho region Afriky a Blízkého východu destabilizovalo, i když v dlouhodobě by mohl přinést pozitivní efekty.

Ačkoli islamisté protesty neorganizovali, po volbách se v mnoha těchto zemích chopili moci. Ekonomiky jsou rozvráceny, je zde mnoho uprchlíků a nekontrolovaně se šíří zbraně. Weigl neočekává triumf demokracie, staré diktatury podle něho mohou nahradit nové. Podle něho západní státy opustili reálpolitiku národního zájmu a řídí se ideologickou politikou šíření demokracie a lidských práv, o které ale mnohdy arabské společnosti nestojí. „Nestabilita, kterou Arabské jaro přineslo, Západ poškozuje, ačkoli ji tleská,“ zdůraznil Weigl.