Na čí straně jste ve sporu o velvyslance?Anketa
Minulé úterý byl Schwarzenberg kvůli tomu na Hradě. Zeman by si přál Livii Klausovou jako velvyslankyni na Slovensku a Vladimíra Remka jako vedoucího zastupitelské mise v Moskvě, Schwarzenberg zase chce, aby ambasádě v Izraeli šéfoval exministr Alexandr Vondra.
Fico fandí Livii
Podle informací ParlamentníchListů.cz prý Klausové také hraje do karet, že slovenský premiér Robert Fico by její jmenování slovenskou velvyslankyní uvítal. Čili by jistě neměla problém dostat agrément, tedy souhlas, slovenské strany. Podobně má Klausová i neformální podporu podnikatelů.
Podle informací ParlamentníchListů.cz z hradních kuloárů k dohodě mezi prezidentem a ministrem zahraničí nedošlo. Tedy došlo snad pouze k jediné – že se oba politici nebudou mediálně k věci vyjadřovat. Zeman si je ale jistý svou pozicí, ze svých nominací neustoupí a dává to Schwarzenbergovi najevo.
Karle, mám dost času. Ty ne
„Prezident Zeman mu prý řekl, že má čas pět let na Hradě, zatímco jeho čas, tedy Schwarzenberga, se v Černínském paláci krátí. A že si může na rozdíl od knížete počkat,“ řekl ParlamentnímListům.cz dobře informovaný zdroj.
„Pokud bude Miloš Zeman na svém výběru trvat, prosadí ho. Podle mých informací na něm trvat bude. A ani jeho kandidáti to, pokud vím, nechtějí vzdát,“ uvedl podobně bývalý vicekancléř prezidenta Václava Klause Petr Hájek.
Prezident se může dohodnout s premiérem a Schwarzenberga vyautovat
Navíc jsou prý nyní poměrně korektní vztahy mezi prezidentem Zemanem a premiérem Petrem Nečasem – i kvůli narůstajícím sporům mezi ODS a TOP 09 a bojem o podobného voliče. Rýsuje se tedy prý možnost, že se Zeman dohodne s premiérem a jmenování velvyslanců mu bude kontrasignovat předseda vlády. Což je ostatně ústavní postup.
Je pravda, že doposud při jmenování velvyslanců bylo do procesu vtaženo vždy Ministerstvo zahraničních věcí, ale to byla víceméně benevolence prezidenta či premiéra. Ústava ČR o ministru zahraničí v případě jmenování velvyslanců vůbec nehovoří. Podle článku 63, odstavce (1) písmene d) prezident republiky přijímá vedoucí zastupitelských misí a dle písmene e) pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí. Pro toto rozhodnutí prezidenta republiky ke své platnosti je nutný spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.
Čili stačí dohoda prezidenta s premiérem. A pokud Schwarzenberg nebude ochotný k dohodě, tak se zdá, že Zeman směřuje k dohodě s Nečasem. Podle informací redakce Zeman zatím vyčkává, zda se Schwarzenberg umoudří. Také se spekuluje, že by mohlo dojít k „obchodu“: Klausová a Remek za Vondru. Zeman totiž do Izraele může také jmenovat kohokoli jiného. Pokud Schwarzenberg na dohodu nepřistoupí, přichází na scénu dohoda Nečas-Zeman.
Psali jsme:
Prezident může jmenovat bez ministra
Možnost dohody prezident-premiér potvrzují i ústavní právníci. „Z Ústavy může jmenovat velvyslance prezident i bez součinnosti s ministrem zahraničí. Ta je dána pouhou zvyklostí. I rozhodnutí vlády v této věci se neopírá o žádné ústavní právo, ale jen o zvyklost. Byť je prezidentovo právo podrobeno kontrasignaci, tak i zde není ministr zahraničí určující. Kontrasignace je právo předsedy vlády, ne vlády jako celku. Jednotliví ministři mohou kontrasignovat pouze z premiérova pověření. Navíc premiér Petr Nečas navázal na československou ústavní zvyklost, že předseda vlády kontrasignací ověřuje ústavnost a zákonnost rozhodnutí prezidenta. Nejde o vyjádření premiérova osobního politického souhlasu. Pro jmenování velvyslance je určující prezident republiky a předseda vlády. Tito dva se musí shodnout. Nakolik přihlédnou k názoru ministra zahraničí, je na jejich uvážení,“ uvedl docent Zdeněk Koudelka.
Podle Schwarzenberga se nyní přímo zvolený prezident Zeman zřejmě snaží nárokovat si větší pravomoci s tím, že má silnější mandát, protože byl zvolen přímo občany. Šéf zahraničního odboru prezidentské kanceláře a někdejší diplomat Hynek Kmoníček v rozhovoru pro Právo uvedl, že prezident „zvolený přímou volbou s počtem voličů značně přesahujícím voliče vládních politických stran je v takové váhové kategorii, že by se s ním mělo počítat“.
Ústava je široká. Přímo volený prezident nemusí mít „zvykové“ zábrany
Způsob, jakým se nyní jmenování odehrává, tedy, že návrh ministra zahraničí schválí vláda a prezident dotyčného jmenuje, Kmoníček označil za „zvykové právo“. I vicekancléř Petr Hájek uvedl, že prezident Václav Klaus takové pravomoci měl, pouze je neuplatňoval.
Česká Ústava dává prezidentu republiky poměrně široké pravomoci a prezidenti jich dle zvyklostí tolik nevyužívali i s tím, že nejsou přímo voleni. Zeman je ale přímo volen, čili stará ústavní zvyklost se změnou Ústavy neplatí a vytváří se nová za situace přímo zvoleného prezidenta, který bude ústavní pravomoci uplatňovat maximálně.
„I česká Ústava nepochybně nabízí možnost se za určitých podmínek vydat cestou poloprezidentského modelu a přímá volba říká jednoduchou věc: Posun k poloprezidentskému systému není vůbec nelegitimní, ale přijatelná možnost, protože se na legitimitu vzešlou z přímé volby může zvolený prezident dost dobře odvolat,“ uvedl v rozhovoru pro ČeskouPozici.cz ústavní právník Jan Kysela.
Psali jsme:
Ústava mluví jasně
Podle právníka Pavla Hasenkopfa, který mezi lety 2009 – 2013 působil v Kanceláři prezidenta republiky, ministr zahraničních věcí podle platné Ústavy nemá do výběru velvyslanců co mluvit.
„Podle čl. 63 odst. 1 písm. e) Ústavy jmenuje velvyslance prezident republiky. Ústava neobsahuje žádné speciální ustanovení, které by tuto prezidentovu pravomoc nějak limitovalo – např. vázanost prezidenta nějakým návrhem. Jestliže nikdo nemá pravomoc navrhovat prezidentovi velvyslance, znamená to, že prezident je jmenuje ze své vlastní iniciativy. Všechna doporučení od vlády, od ministra, od kteréhokoli politika, ode mne či od kteréhokoli jiného občana mají de iure naprosto stejnou váhu, totiž žádnou. Jsou to jen doporučení, nikoliv právně závazné návrhy, které by prezident musel brát v potaz,“ říká Hasenkopf.
Najděte mi, kde se mluví o ministru zahraničí
Hasenkopf zdůrazňuje, že neexistuje ani žádný zákon, který by výkon uvedené prezidentovy pravomoci nějak omezoval nebo ministru zahraničí dával právo navrhovat velvyslance. „Pokud někdo tvrdí opak, nechť mi ocituje číslo takového zákona ve Sbírce zákonů a příslušný paragraf a usvědčí mne z omylu,“ dodává Hasenkopf.
„Ústava obsahuje obecné omezení všech prezidentových pravomocí (obsaženo v čl. 63 Ústavy), a to souhlas premiéra, tzv. kontrasignaci čili spolupodpis. Odepře-li premiér podpis, prezidentovo rozhodnutí nevstoupí v platnost. Z toho všeho plyne, že jmenování velvyslanců je věcí dohody prezidenta a premiéra a úkolem ministra zahraničí je jejich společné rozhodnutí provést,“ uzavřel právník Hasenkopf.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
