V politickém smýšlení jsou Češi a Italové dost rozlišní. Na Apeninském poloostrově totiž voliči vždy očekávají nějakého spasitele, což může mít prý i dost neblahé následky. „Kdyby došlo na nejhorší, tak u nás v Itálii vznikne fašismus snadněji než v Česku. Nemyslím si, že by Bobošíková nebo někdo jiný mohl vést tuto zemi k diktátorskému zřízení. Ale kdyby takový tlak přišel z venku, tak by zase Češi moc neodporovali, snažili by se domluvit a vytvořit si své teritorium klidu,“ posoudil na úvod jeden z rozdílů mezi oběma národy italský novinář Andreas Pieralli. Jako sympatizant Hnutí pěti hvězdiček italského komika Beppe Grilla se zamyslel i nad tím, kdo je mu v Česku podobný.

Žádná politická satira

Známý italský komik a herec Beppe Grillo získal v italských předčasných parlamentních volbách se svým Hnutím pěti hvězdiček na začátku roku čtvrtinu voličských hlasů. „Nebyl to až tak blesk z čistého nebe. Grillo dělá komika už nějakých dvacet let a ta témata, která vnesl do politiky, již rozvíjel ve svých show. Kdysi býval i v televizi, ale protože říkal věci, které se nehodí, tak ho vyhodili a začal naplňovat obrovská divadla. Kolem něj se sdružil názorový proud. Má svůj blog, který je v provozu více než osm let a v určitou dobu byl nejčtenějším na světě,“ popsal novinář.

Italský politik a komik Beppe Grillo. Zdroj: wikipedia.org

Pro Čechy je podle Pieralliho asi těžké pochopit politický úspěch komika, protože u nás žádný takový pořad, kde by si komici dělali srandu ze všech politiků, není. „Aby přišel imitátor, co umí skvěle imitovat Kalouska či někoho jiného, to zde není. Nevím, jestli politická satira byla přerušena komunismem či něčím jiným. V Itálii je to dlouhodobá tradice, ale v některých dobách to se satirou bylo horší. Třeba i Roberto Benigni dlouhou dobu nemohl do televize, protože tam byl persona non grata,“ doplnil s tím, že nemastná, neslaná politická satira v Česku byla třeba vidět v Politické střelnici Zuzany Bubílkové.

Vrátili zemi peníze

Úspěch Hnutí pěti hvězdiček, v němž sám Grillo nekandidoval, je často připisován jeho populistické rétorice a ekonomické recesi v Itálii. „Když se řekne populista, tak je myšlen někdo špatný. Já s Grillem sympatizuju, protože v Itálii už nemáme co ztratit. A když to dopadne zle, tak jsem to alespoň zkusil. Dal jsem kůži na trh a prohrál. Doufám, že Grillova strana nedopadne jako Věci veřejné. On není podnikatel, co by z toho chtěl udělat podnik, ale spíš je problém v tom, že má autoritářské sklony. Na druhou stranu jen tak se mu podařilo držet pohromadě lidi tak odlišných názorů, jací byli třeba v Občanském fóru,“ popsal.