„Upřímně musím říci, že jsem žasnul nad amatérismem. Žasnul jsem. Žasnul jsem nad tím. Jestli se tady bavíme o sedmi milionech v krabici, to mi připadá úplně zcestné a neuvěřitelné,“ řekl v reakci na dotaz ParlamentníchListů.cz s jistou dávkou pobavení Libor Michálek.
Gauneři profíci by takhle nechybovali
Podle něj „ti opravdu profesionální gauneři těžko takovou chybu udělají. Tady lze asi panu Knetigovi s jistou dávkou ironie přičíst k dobru, že v tom svém jednání byl daleko sofistikovanější,“ připomněl úplatkářskou aféru, kterou sám spustil svými tajně pořízenými nahrávkami na ministerstvu životního prostředí.
Psali jsme:
Připomeňme, že už v roce 2010 dnes už bývalý šéf Státního fondu životního prostředí Libor Michálek na základě pořízených odposlechů tvrdil, že po něm (někdejší poradce ministra životního prostředí Pavla Drobila) Martin Knetig vyžadoval, manipulace se zakázkami ve fondu. Měl totiž požadovat po pracovníkovi banky úplatek v souvislosti s rozhodováním o ukládání volných peněz SFŽP v bankách. Bývalý poradce tak prý údajně sháněl "černé" peníze pro ODS.
Ledy se hýbou?
Podle Michálka pak jeho nahrávky dokazovaly i to, že samotný ministr Drobil jej vyzval, aby nahrávky zničil nebo je dal policii. Ovšem zničení měla provázet nabídka na post náměstka ministr.
Od doby, co byly Michálkovi nahrávky zveřejněny už proběhly dvě opravdu viditelné kauzy šetřící korupci. Tou první je údajný úplatek Víta Bárty poslancům Věcí veřejných, ve které padl nepravomocný rozsudek a tou druhou právě zadržení Davida Ratha se škatulí plnou peněz. „Rozhodně to vnímám jako zlepšení situace,“ potvrdil redakci Michálek zda si myslí, že se nad korupcí pohnuly ledy.
Policejní šéfové už nemohou někam zavolat...
„Nejsem si ale úplně jist, čemu to přičítat. Jestli to způsobilo zrušení opatření u policie, kdy před zahájením šetření v přípravném řízení, museli být zapojeni ti nejvyšší šéfové a ti když někam zavolali tak mohli ty věci potenciálně paralyzovat,“ přemýšlí Michálek.
K tomu dodává: „Čili jestli například kauza Rath opravdu probíhala tak, že byla řešena jen v úzkém okruhu osob, které věděly, že probíhá shromažďování důkazů, tak to vnímám, že už došlo k nějakému poučení.“
Zveřejnení identity oznamovatele boji nepomáhá
Nejen Michálek je rozladěn z toho, že na veřejnost se dostala identita člověka, který prvotně podal na Nejvyšší státní zastupitelství v Brně trestní oznámení, které policisty dovedlo až k zatčení Davida Ratha. „To je opravdu problém, je jasné, že v zemích, kde je zajištěna případná anonymita lidí, kteří na něco upozorňují, je zde asi větší vůle na nepravosti upozorňovat,“ říká.
Psali jsme:
„Jenže tak jak je to v Čechách, tak se obávám, že tak jak k podobným únikům dochází, tak to nepřispívá k ochotě lidí podobné věci oznamovat,“ poznamenal Michálek skepticky. „Asi by to chtělo důsledně dbát na ochranu oznamovatelů, ale to asi nemůže zajistit žádný předpis. Pokud prostě zodpovědní lidé mají to cukání podobné informace vynášet, tak se tomu dá těžko zabránit,“ konstatoval Michálek.
Je to už skoro dva roky
On sám ve zmíněné kauze Drobil podal trestní oznámení už na konci roku 2010 a dodnes není znám žádný konkrétní výsledek. „To že to v případě Knetig a Drobil trvá déle, to připočítávám tomu, že pokud ti lidé jednají sofistikovaněji, než třeba pan Rath, dopouští se třeba nepřímého úplatkářství - není natvrdo nabízeno, že když uděláte tohle, dostanete milion - tak je jistě náročnější proces dokazování. Tady vidím příčiny toho protahování,“ míní Libor Michálek.
Připomíná, že v té souvislosti státní zastupitelství obžalovalo Knetiga na konci letošního března už podruhé právě z nepřímého úplatkářství. Pokud jde o někdejšího ministr Drobila, který sice odstoupil z funkce, nicméně nadále funguje jako poslanec a funkcionář ODS ve vysoké politice, zde stále probíhá vyšetřování. „Věc je ve fázi prověřování," uvedl ve čtvrtek mluvčí protikorupční policie Jaroslav Ibehej serveru iDnes.cz.
Slibovali mu práci, je stále řadovým referentem
Samotného Michálka po vypuknutí kauzy kdekdo plácal po ramenou a byla mu slibována práce, která by zhodnotila jeho boj proti korupci. Jak to vypadá dnes? „Nakonec to dopadlo tak, že jsem zůstal na Státním fondu životního prostředí,“ informoval ParlamentníListy.cz o svém dalším osudu po zveřejnění věhlasných nahrávek Michálek.
Podle něj to má dva důvody. Tím prvním je, že stále očekává vypsání výběrového řízení na šéfa státního fondu s tím, že o tento post se chce ucházet.
Tím druhým důvodem, proč úřad, kde je řadovým zaměstnancem, stále neopustil, je vznik odborové organizace. „Byla zde vyjednávána kolektivní smlouva a snahou bylo, v rámci té kolektivní smlouvy, upravit nějak pravidla pro whistleblowing,“ vysvětlil Michálek.
Whistleblowing - nový termín v koletivní smlouvě
Připomeňme, že pod termínem whistleblowing se zjednodušeně řečeno skrývá informování či upozorňování zaměstnanců na nekalé praktiky ve firmě. Jde tedy o „disciplínu“, jejímž průkopníkem se v podstatě Michálek se svými nahrávkami na ministerstvu životního prostředí, stal.
Podle Michálka je u zakotvení whistleblowingu ve zmíněné kolektivní smlouvě řešeno tak, aby vznikl jakýsi etický výbor, kterému by zaměstnanci při zachování anonymity mohli vyjevit skutečnosti, které se jim zdají být neetické, podezřelé a podobně. „Aby se případně nestali terčem postihu ať už zaměstnavatele či nějakého účastníka korupce,“ uzavřel Libor Michálek.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Ondřej Vaněk
