Informace, která přerostla do eféry, o které nakonec informala i německá média (např. Focus, 22. června), se týkala problematiky postižených dětí a otázky, zda by se nemělo bránit jejich existenci, pokud to jde – ještě v prenatálním stádiu (tedy v těhotenství, pokud se vada prokáže). Ačkoli se to doktor práv Mitlöhner poté, co vlna odsouzení nastoupila jako tsunami, snažil uvést na pravou míru a svá vyjádření vysvětloval, přijal i zodpovědnost a rezignoval na některé své funkce a z některých byl odvolán, v každém případě pomohl k tomu, aby se jak vědecká, tak i laická veřejnost zamyslela nad tím, do jaké míry má člověk právo zasahovat do toho, o čem rozhodnou vlivy, genetika, příroda či jen obyčejný kompilát nešťastných událostí.
Sporný text vyšel v Časopise zdravotnického práva a bioetiky, který vydává Ústav státu a práva Akademie věd ČR. Mitlöhner se v něm zaměřil na právní a etické problémy s narozením velmi těžce postižených, kteří nemají naději na zlepšení stavu, nutno dodat, že původně poprvé vyšla jeho práce na toto téma již v 80. letech.
Čarodějnické procesy se zrůdami? To je hloupost, rozčiluje se akademik
JUDr. Miroslav Mitlöhner, CSc. (tituly většinou v článcích ParlamentníListy.cz neuvádí - v tomto případě mají však svůj význam, pozn. red.) v článku připomněl, že ochrany společnosti se postižení těší relativně krátce, a to až od 19. století. Odkazoval na Aristotela, římské právo, katolickou církev a třeba liberálního filosofa Johna Locke. Všechny, na které se odvolává, „zrůdy“ či „podivíny“ nepovažovali za lidi. A dokládá to následně:
„Aristoteles tvrdil, že v otázce odstraňování či vychovávání novorozenců musí právo zamezit výchově znetvořených dětí. Římské právo považovalo usmrcení zrůdy za beztrestné, ve středověku byly zrůdy považovány za bytosti nadpřirozené nebo za zplozence ďábla a často spolu s matkou končily svůj život na hranici. Feudální právo vztahovalo ochranu pouze na bytosti s normálními lidskými znaky (Maestas Carolina). A římsko- katolický rituál nedovoloval křest zrůdy a v případě pochybnosti o lidskosti bytosti připouštěl pouze podmíněný křest. John Locke ve svých úvahách užil vedle pojmů „člověk“ a „zvíře“ pojmu „podivín“. Podle něho podivíni mají být něčím středním mezi lidmi a zvířaty. Locke rovněž uvažuje, že ne pouze vývojové vady mají rozhodovat o zrůdnosti. Bracton se domníval, že zrůda není lidská bytost. Teprve v 19. století právní doktrína přiznává zrůdě právní ochranu. V současnosti se tyto bytosti, opuštěné vlastními rodiči, izolují v uzavřených ústavech, stranou od ostatních členů společnosti,“ uvedl Mitlöhner. Bohužel tím rozčílil i další skupinu lidí – historiky.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Článek obsahuje štítky
historie , postižení , Právo , interrupce , akademici , středověk , Mitlöhner , Kreuz , čarodějnické procesy
autor: Alena Hechtová
Vy pořád řešíte jen nějakou regulaci obsahu na internetu
Ale řešíte problém i z opačného úhlu, kdy se nejen z internetu vytrácí svoboda slova a názoru? Mě přijde, že se dnes už nahlas nesmí říci, co si opravdu myslíte. Nemyslím nezákonné věci, ale prostě svůj názor, který třeba zrovna vaše vláda nebo většinová společnost neuznává. To ale pak přeci není žá...
Další články z rubriky

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing
ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…
- 19:34 Toto vyjádření Miroslava Šloufa stojí za pozornost. Nejde o Zemana, ale o něco mnohem důležitějšího, co ovlivní nás všechny
- 14:41 IZIPu zřejmě odzvonila hrana definitivně. Boj VZP a Protonového centra ale asi ještě potrvá
- 18:06 Hovořili jsme se zdrcenou matkou „norských dětí“. Tamní sociálka prý začala dělat věci, na které všichni jen zírají
- 13:02 Letí internetem: Pozor, můžete se ocitnout v boji dřív než mrknete. Je to prý na spadnutí
- 14:50 Jan Petránek se důrazně zastal Miloše Zemana ve věci cesty do Moskvy. A upozornil: Pořád si u nás málo všímáme, že...