Amnestovali mi dlužníka, co mám dělat? Právníci krčí rameny

Vrchní soud v Olomouci odblokoval majetek původně hlavnímu obžalovanému v kauze konkurzních podvodů Vladislavu Větrovcovi, který byl jedním z obžalovaných v kauze soudce Jiřího Berky. Díky soudnímu rozhodnutí, které se opírá o novoroční amnestii Václava Klause, tak nyní může Větrovec znovu libovolně nakládat s nemovitostmi v hodnotě milionů korun po celé republice. Nyní se dá očekávat, že by se mohl odblokovat majetek dalších obžalovaných v jiných velkých kauzách, jako je třeba H-System, investiční fond Trend či případ Františka Chvalovského. I tady totiž dopadla účinnost amnestie.

Jenže toto odblokování zabaveného majetku dopadne především na poškozené. Ti tak budou muset o náhradu škody usilovat před civilními soudy. Majetek měl přitom podle nepravomocného verdiktu propadnout právě v jejich prospěch.

Místopředseda sociálních demokratů Lubomír Zaorálek v rozhovoru ParlamentníchListů.cz podotknul, že rozhodnutí v kauze Větrovec je snad dokonce v rozporu s mezinárodními úmluvami.

„Přitom před třemi měsíci nám slibovali, že mu nic odblokováno nebude,“ upozornil Zaorálek.

„Já myslím, že podobný čin bychom v našem civilizačním okruhu nenašli. Vždyť je prokázáno, že v minulosti někteří lidé z Berkova gangu měli kontakty na právní odbor prezidentské kanceláře. A tahle směšná přestřelka je jen dalším důkazem, že mlha se nezvedá. To absolutně devastuje ve společnosti pocit spravedlnosti, protože takto zamlžené prostředí je ideálním podhoubím pro korupci,“ uvedl dále Zaorálek, jenž také zdůraznil, že pro poškozené nyní nebude prakticky možné uspět v občanskoprávních sporech, protože se budou soudit s lidmi, které amnestie zprostila viny, a tudíž je na ně třeba pohlížet jako na nevinné.

Jsme skeptičtí...

S tímto tvrzením pak souhlasí jak bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová, tak třeba advokát Milan Hulík, který je navíc činný ve sdružení Veřejnost proti korupci, či aktivista ze Spolku Šalamoun John Bok.

„Já osobně jsem naprosto skeptický k možnosti vymáhat náhradu škody na těch, co byli amnestovaní,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Milan Hulík, jenž připravoval i ústavní stížnost na zrušení části amnestie vyhlášené prezidentem Václavem Klausem.

„Tam nejde jen o poplatky soudu, nejde jen o honorář advokátům. Tam jsou totiž z hlediska procesního další možnosti velmi ztížené, protože v civilním řízení nebude možnost provádět některé důkazy, které byly provedeny v trestním řízení, jež se řídí jinými procesními pravidly dokazování. Takže v případných občanskoprávních sporech bude teď nutné důkazy opakovat,“ vysvětlil dále Hulík.

Může to trvat déle než osm let

Ani tady ale podle něj problémy nekončí. „Jestliže byli pachatelé velkých trestných činů stíhaní déle než osm let, a byl tak důvod pro jejich amnestii, tak vymáhání civilních pohledávek z náhrady škod bude pro poškozené trvat podle mého názoru ještě déle než byla ona hranice osmi let. I proto si myslím, že budou pohledávky prakticky nevymožitelné, nebo až někdy za velice dlouhou dobu. Není to tedy jen otázka poplatků a nákladů, hraje tady roli i další uplynutí času, kdy se možnost provedení důkazů zhoršuje,“ řekl Hulík.

„S tím já souhlasím. Občanskoprávní spory se mohou táhnout klidně pět let i déle. Jenže ti lidé kupříkladu postižení H-Systemem chtějí bydlet, chtějí se domoci svých peněz, a nemusejí se toho ani dožít. Tady je proto takříkajíc každá rada drahá,“ pokrčila Benešová rameny nad dotazem, co by poškozeným poradila.

K faktu, že soud nařídil po amnestii odblokovat Větrovcovi majetek, pak jen hořce zmínila, že soudcům ani nic jiného nezbývalo. „To ale není vina toho soudu, je to vina amnestie jako takové. Já vím, že státní zástupci k těmto případům podávali různé stížnosti, ale moc prostoru neměli,“ uvedla.

Podle ní se dá skutečně nyní očekávat, že dojde k odblokování majetku i dalších lidí obžalovaných v jiných, výše zmíněných kauzách. „Jestliže amnestie způsobí zastavení trestního stíhání, tak je to se všemi dopady. Těžko ale těm postiženým něco radit. Tady nevymyslíte nic. Amnestie je prostě konečná. Když si to lidé uvědomí, tak vskutku musí mít pocit, že tady vůbec nevládne právo v této zemi a musí mít opravdu pocit zhnusení. Takových nespravedlností ale my, advokáti, vidíme denně mnoho,“ dodala pro ParlamentníListy.cz Benešová.

Bok: Byla zanedbaná příprava

„Já řeknu asi to samé. Ono jim bohužel není skoro co poradit, protože pokud ti lidé byli amnestovaní, tak se vskutku nedá nic dělat. Vidím ale chybu v samotné přípravě amnestie. Považuji totiž za neprofesionální, že nebyla připravena některá doplňující opatření, aby ti lidé, tedy obžalovaní, nemohli nakládat se svým majetkem,“ uvedl pak pro redakci ParlamentníchListů.cz John Bok.

„Myslím si, že by tady mohlo existovat něco jako předběžné opatření, aby se ten majetek nikam 'nezašantročil'. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že spousta majetku, o který jde, tak už je dávno pryč, viz třeba H-System. Tam se dokonce stalo to, že si lidé nakonec ty domečky dostavěli, ale najednou tam napochodovala správkyně konkursní podstaty a chtěla jim to prodávat nad hlavou. Tady je základní průšvih v tom, že pořád funguje formální právo, bez něhož se sice právní systém neobejde, ale na druhou stranu není možné ignorovat potřeby lidí a nechránit je,“ řekl dále Bok.

Poslanci schválili osvobození od soudních poplatků

S případy amnestie je pak provázána novela zákona, kterou v pátek ve zrychleném projednávání schválili poslanci. Poškození, kteří vymáhají náhradu škody způsobenou amnestovaným trestným činem, by měli být totiž podle této novely osvobozeni od soudních poplatků. Vztahovat se to má i na všechny případné budoucí amnestie, upozornil pak v souvislosti s tím ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), podle něhož pak prý poplatky budou vráceny i těm, kdo je už případně zaplatili.

Jenže advokát Hulík na to namítá: „Prominutí soudních poplatků je jenom taková náplast, která byla poskytnuta dokonce na úkor daňových poplatníků. Nastoluje se tady totiž otázka, proč by měli daňoví poplatníci odnášet amnestii za stíhané tuneláře? To je naprosto nelogická věc a měl si ji pan prezident rozmyslet a takovou amnestii neudělat!“

Avšak i kdyby se podle něj do normy vtělilo, že tyto oběti trestných činů budou osvobozeni od poplatků advokáta, jak to třeba navrhovaly Věci veřejné, tak ani tady by prý nešlo o nějakou výhru.

Nepřevzal by zastoupení kvůli délce řízení

„Advokacie je svobodné povolání. Mně nemůže přece žádný zákon omezovat v tom, aby si advokát za svou práci neúčtoval odměnu! Navíc tady jde o procesy, které budou trvat řadu let a vyžádají si studium velkého množství spisového materiálu. Dá se také očekávat, že řízení kolem toho budou odročovány... Já osobně bych nikdy nepřevzal zastoupení tak časově náročné jenom proto, abych tady pomáhal exprezidentovi v jeho amnestii, která podle mého názoru byla zločinná,“ dodal Hulík.

„Tato norma je skutečně jen taková náplast na hrůzu amnestie a její dopady. Náplast na to, aby to vypadalo kosmeticky dobře, že jsme poškozeným ulehčili, ale v podstatě jsme jim moc neulehčili. Navíc vidíte, jak se pořád přetřásá i to, kdo je autorem amnestie. To jsou ale všechno mlhy k zamlžení opravdových autorů. Já osobně jsem slyšela, že je ještě někdo jiný autorem, což se šíří v právnických kruzích,“ podotkla pak k tomu Benešová.

Bárta: Právní zastoupení by hradil stát

John Bok to ovšem tak skepticky nevidí. „Určitě těm obětem tento zákon pomoci může, ovšem otázkou je v jaké míře. I já si ale myslím, že daleko dražší je platit si advokáta, i když si ti lidé mohou vzít advokáta ex offo. Jenže ten si může brát za jedno stání u soudu až 1800 korun za každý den a za řízení pak 800 korun,“ dodal Bok.

Že poplatky tvoří jen malou část nákladů a na mnohem více peněz přijdou služby advokáta, pak v pátek ke zmiňované normě zmínil předseda Věcí veřejných Vít Bárta. Připomněl, že VV již dříve navrhly, aby poškozeným - vedle odpuštění poplatků - hradil právní zastoupení stát, jenže vláda se k této předloze postavila záporně.

Klausova amnestie má řadu kritiků proto, že její nejkontroverznější částí je právě takzvaný aboliční článek; nařídil zastavit trestní stíhání, která trvají déle než osm let a u nichž možný trest nepřesahuje desetiletou hranici.