Ve svém textu v MF DNES Drahný vychází z teorie britského sociologa českého původu Johna Hajnala. Ten prý již v šedesátých letech zaznamenal, že v Evropě existují dva typy rodin. V tom prvním zakládají rodinu spíše starší partneři, kteří odešli od svých rodičů. V tom druhém se sezdávají v mladším věku, mají více dětí a obvykle žijí ve společné domácnosti s dalšími příbuznými, nejčastěji z manželovy strany. V takovém systému je hlavou rodiny nejstarší muž.
Následně novinář popisuje, kudy prý vede hranice mezi oběma sociálními modely, a dochází k závěru, že touto hranicí může být i Českomoravská vrchovina, která zhruba tvoří hranici mezi „Zemanovou“ Moravou a „Schwarzenbergovými“ Čechy. Na východ od této linie jsou prý lidé „historicky častěji zvyklí žít v rodině s dominantním patriarchou. Snad proto jim lépe konvenují i politici s „alfa samčím“ charismatem,“ myslí si Drahný. Takovým případem je prý i Miloš Zeman.
A vysvětlení má i pro úspěch tohoto kandidáta na Ústecku a Karlovarsku. Ten si prý lze vysvětlit transfery obyvatelstva, kdy byli lidé z východu země (nebo třeba i ze Slovenska), po generace nakažení „patriarchální“ mentalitou, vysláni osídlovat Sudety. Proto prý v prezidentských volbách nesledujeme souboj pravice a levice, ale spíše střetnutí dvou kultur.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
