Důležitým ukazatelem, který by měl zajímat politiky, je také nerovnost v rozdělení příjmů mezi jednotlivé skupiny obyvatel. Podle ekonomů je míra rovnostářství u nás daleko vyšší než v jiných evropských zemích. „Potvrzuje to i průběh Lorenzovy křivky, která znázorňuje míru příjmové nerovnosti. U nás je daleko plošší než ve většině zemí Evropské unie, což znamená, že máme větší sociální rovnost,“ prohlásil ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Jiří Schwarz.

Naše finance nejsou tak rozvrácené jako v Maďarsku

„S tím se dá jen souhlasit, to je prostě statistika,“ potvrdila ParlamentnímListům.cz ekonomka Markéta Šichtařová. I když se nůžky mezi skupinami v čase rozevírají, což platí v celé Evropě i globálně, v porovnání s jinými státy jsme pořád rovnostářští. Největší vliv na rovnostářství u nás měla podle ekonomky historie.

„My jsme už v roce 1989 byli velmi rovnostářští oproti srovnatelným zemím, jako bylo Polsko, Maďarsko nebo NDR. Byli jsme tehdy málo zadlužená země, a to se s námi táhne, i když veřejný dluh narůstá, nejsou naše veřejné finance tak rozvrácené jako v Maďarsku, kde už ta startovní pozice v roce 1989 byla jiná,“ vysvětlila ekonomka. A roli hrálo i nastavení vládních výdajů v sociální oblasti i vládních příjmů v daňové oblasti, kdy byly dlouhou dobu daně nastaveny tak progresivně, že se bohatým bralo a chudým přidávalo.