Bída cení zuby: Rozdíly mezi bohatými a chudými jsou tu malé, brzy se to změní

29.04.2013 6:51

Česká republika patří mezi země s nejnižší mírou rizika chudoby ze všech zemí Evropské unie. Ale velké množství lidí se hromadí těsně nad hranicí chudoby, takže stačí málo, aby se pod hranici chudoby propadli. „A to je pro hospodářskou politiku státu velmi důležitá informace,“ řekl ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník ParlamentnímListům.cz.

Bída cení zuby: Rozdíly mezi bohatými a chudými jsou tu malé, brzy se to změní
Foto: Hans Štembera
Popisek: Euro, ilustrační foto

Důležitým ukazatelem, který by měl zajímat politiky, je také nerovnost v rozdělení příjmů mezi jednotlivé skupiny obyvatel. Podle ekonomů je míra rovnostářství u nás daleko vyšší než v jiných evropských zemích. „Potvrzuje to i průběh Lorenzovy křivky, která znázorňuje míru příjmové nerovnosti. U nás je daleko plošší než ve většině zemí Evropské unie, což znamená, že máme větší sociální rovnost,“ prohlásil ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Jiří Schwarz.

Naše finance nejsou tak rozvrácené jako v Maďarsku

„S tím se dá jen souhlasit, to je prostě statistika,“ potvrdila ParlamentnímListům.cz ekonomka Markéta Šichtařová. I když se nůžky mezi skupinami v čase rozevírají, což platí v celé Evropě i globálně, v porovnání s jinými státy jsme pořád rovnostářští. Největší vliv na rovnostářství u nás měla podle ekonomky historie.

„My jsme už v roce 1989 byli velmi rovnostářští oproti srovnatelným zemím, jako bylo Polsko, Maďarsko nebo NDR. Byli jsme tehdy málo zadlužená země, a to se s námi táhne, i když veřejný dluh narůstá, nejsou naše veřejné finance tak rozvrácené jako v Maďarsku, kde už ta startovní pozice v roce 1989 byla jiná,“ vysvětlila ekonomka. A roli hrálo i nastavení vládních výdajů v sociální oblasti i vládních příjmů v daňové oblasti, kdy byly dlouhou dobu daně nastaveny tak progresivně, že se bohatým bralo a chudým přidávalo.

V tržní ekonomice se rozdíl mezi příjmy zvyšuje

Rozdíly v příjmech v roce 1988 a 1989 tak výrazné nebyly, potvrzuje ekonom Petr Zahradník. „Nejvyšší příjmy měli členové ÚV KSČ nebo generality armády, na druhé straně byli lidé politicky perzekuovaní nebo nepreferované profese, ale mezi těmito skupinami nebyl zřejmě výrazně vyšší rozdíl než troj nebo čtyřnásobek. V tržní ekonomice je ten rozdíl mezi nejbohatšími a nejchudšími mnohem větší,“ dodává. Rovnostářské postoje, které byly dočasně utlumeny těsně po roce 1989, se začaly v české společnosti znovu projevovat. Od roku 1989 se postupně zvyšuje počet lidí, kteří se domnívají, že nastane-li negativní sociální situace, stát je povinen se o ně postarat. Spolu s oslabováním podpory rozdílů v příjmech rostou požadavky na vliv státu jak v ekonomické, tak sociální oblasti.

Pro USA a Velkou Británii decily nestačí

Co je vlastně Lorenzova křivka, podle níž se počítá míra nerovnosti ve společnosti? Ekonom Petr Zahradník vysvětluje, že se počítá s veličinou, které se říká čistý disponibilní důchod. Jde o všechny druhy příjmů, které může osoba mít. Třeba mzda nebo jiný pracovní příjem, starobní či invalidní důchod, penze, renta nebo sociální dávky.

„Lorenzcova křivka zkoumá rozvrstvenost čistého disponibilního příjmu u jednotlivých skupin obyvatel. Je možné srovnávat příjem padesáti procent chudších a padesáti procent bohatších, obvyklejší bývá srovnání po tzv. decilech, tedy od deseti procent nejchudších, přes deset procent o něco bohatších až po deset procent nejbohatších. A u zemí, které jsou důchodově nevyrovnané, jako jsou například USA nebo Velká Británie, se to provádí i v tzv. percentilech, kdy se bere v úvahu procento nejchudších a procento nejbohatších,“ upozornil. Pro Spojené státy a Velkou Británii prý totiž decily nestačí, protože v USA generuje jedno procento nejbohatších asi pětadvacetkrát vyšší čistý disponibilní důchod, než je průměr. „Ale i v rámci Evropy vidíme poměrně značné rozdíly,“ uvedl Zahradník.

Lorenzova křivka může mít praktický význam

Petr Zahradník považuje Lorenzovu křivku za velmi relevantní altlernativu vůči metodě, která se používá v rámci Evropské unie, kde se k rozvrstvení příjmů domácnosti používá hodnota 60 procent národního průměru HDP na hlavu.

„Tam je jen jedno dělítko, kdežto Lorenzova křivka umožňuje podstatně více dělítek na sociální skupiny,“ vysvětlil. I když je křivka jen teoretický koncept, může mít podle ekonoma praktický význam. Údaje z Lorenzovy křivky se používají k identifikaci toho, jakým způsobem jsou rozvrstveny příjmy ve společnosti.

„Pokud to stát vnímá, může z toho činit určité závěry,. Když shledá, že příjmové rozdíly jsou propastné a neumožňují určitému vzorku populace důstojně žít, a na druhé straně jiný vzorek populace získává ohromné příjmy, může dojít k závěru jako ve Francii, že lidem s největším percentilem uvalí pětasedmdesátiprocentní daň z příjmu. A výsledkem je, že se herec Depardieu stane občanem Ruska a obyvatelem Tatarstánu,“ vysvětlil ekonom, že poznatky mohou vést k daňovoým změnám, ať už k progresivnímu zdanění, k daňovým úlevám nebo ke zvýšení výplat sociálních dávek či penzí, což se pochopitelně postiženým nejbohatším jedincům nemusí vůbec líbit.

Lidé se budou propadat do nižších sociálních skupin

Ale Lorenzova křivka nerozlišuje zdroj peněz, tedy jestli člověk na jejím dolním konci získává příjem z minimální mzdy, nízkého důchodu nebo nízké renty. „Je to veličina aplikované ekonomie, není to praktický nástroj. Praktický nástroj z něj činí až politické rozhodnutí, které na ni reaguje,“ konstatuje Petr Zahradník. Zatím je Lorenzova křivka plošší než v jiných zemích, což znamená, že u nás je stále poměrně nízká míra nerovnosti.

„Je to tak, u nás došlo v porovnání se zeměmi méně produktivnějšími než my – Polskem, Maďarskem, Slovenskem – k relativně umírněnému růstu mezd, měli jsme docela obezřetnou politiku. Nyní je naše mzdová úroveň mezi těmito zeměmi nejvyšší,“ vysvětluje vývoj ekonom. Ale kdybychom podle něj sledovali vývoj prostřednictvím percentilů, viděli bychom velmi značné rozdíly mezi nejbohatším procentem, kde může průměrný disponibilní důchod činit hodně set tisíc korun, proti nejnižšímu percentilu, kde může disponibilní důchod dosahovat jen šesti, sedmi tisíc korun.

„To už máme rozdíl více než třicetinásobný. Ale to jsou ty póly. Kdyby se u nás zkoumalo tzv. mediánem, tedy tou nejčetnější statistickou hodnotou, myslím si, že je pořád ohromné množství lidí, kteří se pohybují nedaleko průměru, bude to nějakých pětašedesát, sedmdesát i více procent. V zemích, kde nebyl tak rozvinut stát blahobytu, ve Velké Británii, Irsku, jsou rozdíly určitě větší,“ dodává Zahradník. Ovšem určitá rizika do budoucnosti vidí. „Vzhledem k tomu, že můžeme očekávat stagnaci příjmů, bude se příliš lidí hromadit u dolního konce křivky, budou jednotlivými percentily nebo decily propadat do nižších sociálních skupin,“ obává se ekonom.

Ideální je taková podoba nerovnosti, která nevzbuzuje sociální napětí

Jaká je tedy ideální podoba Lorenzovy křivky? „Mám pocit, že ideální křivka je ta, která nevzbuzuje nějaké sociální napětí,“ říká Petr Zahradník. Za vzor vyvážené země dává Rakousko. Lorenzova křivka, která je na rozdíl od evropské metodiky vyjádřena v penězích, umožňuje mezinárodní srovnávání. Česko se prý jako rovnostářská země pohybuje mezi 27 zeměmi Evropy kolem 16. až 17. místa.

„V současné době, kdy dochází ke zmrazení příjmů v zemích, které byly nad námi, jako je Kypr, Řecko, Španělsko, a kde současně dochází k velkým úsporám, můžeme být někde mezi Španělskem a Itálií. Rozhodně nebudeme na úrovni Lucemburska, Belgie, Německa a Rakouska, ale rozhodně nebudeme na úrovni Rumunska nebo Bulharska,“ je přesvědčen Zahradník.

Záleží na politické garnituře, čemu dá přednost

A jak by měla vypadat Lorenzova křivka, aby to prospívalo ekonomice? „To je otázka osobního cítění, jestli někdo preferuje pravici nebo levici, konzervativní nebo liberální politiku. Kdybychom věděli, co je dobře, mohli bychom zrušit volby,“ prohlásila ekonomka Markéta Šichtařová. Politická garnitura, která vzejde z voleb, rozhodne o určitém nastavení daní i sociálních výdajů. „Ale nedá se říci, že by byla některá varianta lepší,“ soudí.

Ale nejsou pro vývoj ekonomiky demotivující třeba progresivní daně? „Po pravdě řečeno ano, ale můžeme argumentovat Skandinávií, kde je rovnostářství ještě větší než u nás, HDP na hlavu je také vyšší. Já se třeba domnívám, že větší roli než míra rovnostářství hraje to, jestli jsou stabilní investice. Kdybychom tady měli velmi rovnostářský systém, ale velmi stabilní, takže bychom věděli, co tady bude za deset let, tak je to lepší, než když bychom neměli rovnostářský systém, ale nevěděli bychom, co bude za pár let. Takže to není zdaleka jediný faktor, který hospodářský růst a prosperitu státu ovlivňuje,“ objasňuje.

Je šance, že i NERV se bude zabývat Lorenzovou křivkou

Když už jsme si řekli o výhodách poznatků vyplývajících z Lorenzovy křivky pro rozhodování politiků, nabízí se otázka, zda s ní pracuje i Národní ekonomická rada vlády. Jeden z jejích členů připouští, že zatím vůbec ne. „Pracuje se asi s nějakou praktickou aplikací, protože tam na nějaké modelové situace příliš prostoru není. Rozdíly v příjmech se zohledňují třeba při diskusi o prorůstových opatřeních, vůči jakému typu příjmu se třeba může vztáhnout případná daňová progrese, kde uplatnit záležitost nějaké penzijní valorizace atd.,“ prozradil Petr Zahradník. Ale nadějná zpráva je, že na minulém jednání NERVu byla ustavena pracovní skupina pro oblast zaměstnanosti a trhu práce pod vedením docenta Dana Münicha, takže je podle Zahradníka „zvýšená pravděpodobnost, že se i těmito závěry bude NERV zabývat“. „Myslím, že to je zapotřebí,“ potvrdil Zahradník.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Libuše Frantová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…