To bylo na pořad jednání zařazeno dodatečně na základě žádosti senátora Jana Horníka (STAN), který vystoupil s drtivou kritikou poměrů, panujících v karlovarské nemocnici, jíž stoprocentně vlastní kraj. Na rozdíl od zprivatizovaných nemocnic v Ostrově a Sokolově je karlovarský špitál neustále předmětem sporů a kritiky a také policejního šetření.
Senátor v ohrožení
Horník vylíčil svoje zkušenosti, kdy byl nedávno v nemocnici hospitalizován. Mimo jiné se zmínil, že mu život ohrozila sestra s ukrajinským přízvukem, která se mu čtyřikrát pokusila napíchnout kanylu a v návaznosti na nedávnou havárii v nemocnici poznamenal: „Měl jsem štěstí, že na mě nespadlo okno.“
Přítomnému řediteli nemocnice Luďkovi Nečasnému, který se rozhodl na svoji funkci nedávno rezignovat a „ odejít do kultivovanějšího prostředí“, pak demonstrativně daroval svoji stědrovečerní večeři z nemocnice, skládající se z chleba a jablka. V ostré diskusi, která následovala, to Horník od ředitele nemocnice a hejtmana Josefa Novotného pořádně schytal.
Zatímco ředitel jej nepřímo označil za blbce, hejtman senátora obvinil, že neustále poškozuje jméno krajské nemocnice a potažmo celého kraje a rozčileně ho obvinil: „V naší zemi je také vaší vinou šestset tisíc nezaměstnaných a patnáct tisíc nyní lidí nedostalo dávky a vy si pořád stěžujete. Buďte rád, že jste dostal chleba a jablko!“ Horník na další debatu rezignoval a jenom dodal: „Pokud to dále povedete vy, nemocnici přivedete 'zu grunt'.“
Dříve bylo vše bez problémů
To, že v karlovarské nemocnici není zdaleka vše v pořádku, v diskusi potvrdila i Věra Bartůňková (KSČM), která se nechala slyšet, že zde jako jediná ze zastupitelů v karlovarské nemocnici patnáct let pracovala. Ale v době, kdy ještě nebyla akciovou společností, řízenou krajem a řekla: „Nemocnice byla na rozdíl od současnosti v plusu a neměla žádné problémy.“
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Hana Čechová