Všichni tři předsedové ale přiznali, že třecí plochy mezi trojicí stran jsou. Podle Ondřeje Lišky (SZ) je ale třeba učinit oběť, a tyto spory překonat, jde prý o nutnost.

Od roku 2008 jde o první příležitost, kdy se tyto politické strany dokázaly shodnout na společném kandidátovi. Tehdy ale šlo o trochu jinou hru, Jan Švejnar měl nahradit Václava Klause v prezidentském křesle, kandidatura Potůčka je však pouze jednou sedmadvacetinou celé letošní hry o poměr sil v Senátu.

O čem vlastně jeho pokus o získání senátorského křesla může ve skutečnosti být, naznačil sám profesor Potůček. "Koaliční vládnutí je nesmírně složité. Abychom překonali krizi jako národní společenství, je třeba naučit se spolupracovat na politické úrovni dříve než ve chvíli, kdy politické strany dostanou od voličů mandát," uvedl s tím, že spolupráce KDU-ČSSD-SZ by měla mít za cíl zachování podmínek, umožňujících vytváření hodnoty života. Jinými slovy snažící se o zachování evropského sociálního státu dvacátého století, který dnes neoliberálové označují jako neudržitelný tváří v tvář dravým ekonomikám jihovýchodní Asie nebo Latinské Ameriky.

Rozdíly jsou, spojit se je nutnost

V podobném duchu se vyjádřili i lídři stran, které nyní podle jejich slov spojuje především opoziční politika vůči vládě. Poselství jejich slov vyznělo jasně - v ohrožení se nyní nachází sociální stát jako takový a ačkoliv neoznamují od jednoho stolu vznik nové koalice proti ODS a TOP 09, nic takového nelze vyloučit. Asi nejjasněji to vyjádřil Ondřej Liška ze Zelených. "Rozdíly mezi těmito třemi stranami jsou mnohde vážné, ale současná situace nás ke spolupráci přímo nutí," uvedl s tím, že je nutné učinit oběť a na sporných tématech se prostě domluvit.