„Scénáře jsou dva. Buď nepříznivý, tedy že bude pokračovat rozklad, poroste nespokojenost a z toho budou těžit populistické nebo radikální směry. Česko by pak mohlo být stiženo krizí demokracie, kterou v krajní podobě vidíme v Maďarsku: nikdo nečekal, že Maďarsko, které bylo dáváno za příklad, po úspěšných volbách demokratickou cestou řekne, že nepotřebuje Ústavní soud, že většina má vždycky pravdu, že hájí národní zájmy a tak dále,“ uvedl politolog.
Za příznivější variantu vidí tu, obdobnou vývoji v sousedním Polsku: „…kde překonali vnitřní problémy, národovecký a antievropský styl, který představovali bratři Kaczyňští. Dnes je Polsko silným evropským hráčem, má silnou ekonomiku a chová se jako země, která je spoluúčastníkem na řešení evropské krize.“
Současnou českou politickou krizi vidí v pohledu občanů, podle nichž se demokracie vyprázdnila. Lidé mají pocit, že tam nahoře jsou nějaké stranické aparáty prolezlé partikulárními zájmy.“
Podle Rupnika je nyní prožívaná únava z demokracie průvodním rysem všech demokratických systémů.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam