Církevní restituce, aneb navracení majetku, který byl dříve církvi zabaven a převelen do područí státu, mají řadu příznivců, ale také mnoho odpůrců. Kromě spekulací o tom, kolik majetku se má církvi vlastně vrátit, se vynořují i obavy, že restituce vyvolají vlnu stížností občanů.
A to ne přímo na vracení majetku církvím, ale zejména související s majetkem, jenž byl zabrán i jim. Tuto vizi měl už v roce 1990 současný prezident Václav Klaus. Politolog Jiří Pehe ji dnes připomíná s tím, že právě v souvislosti s církevními restitucemi nabyla znovu na aktuálnosti.
SLEDUJEME téma: Miliardy pro církve
Klaus to věděl
„Stejně jako někteří další politici se Klaus také obával, že restituční zákony otevřou dveře k majetkovým nárokům ze strany těch, kteří byli vyvlastněni již před rokem 1948, a měl obavy z toho, že restituce, zejména složité právní spory s nimi spojené, zdrží proces privatizace,“ zamýšlí se Pehe v sobotním deníku Právo.
A rozhodně není sám, kdo podobné obavy sdílí.
"Také se toho bojím. Bojím se, že stížnosti budou podávat nejen ti, kdo o majetek přišli před rokem 1948, ale i ti, kteří oprávněně zažádali o restituce po roce 1992. Tam byla daleko jiná cenová relace náhrad než je použita nyní," řekl redakci Josef Šenfeld z KSČM.
Jeho spolustraník, Stanislav Grospič, vidí hrozbu podobně. "Nečasova vláda nese plnou politickou a právní odpovědnost. Na toto nebezpečí jsem poukazoval od samého počátku," uvedl pro ParlamentníListy.cz komunistický poslanec.V restitucích totiž vidí prolomení nejen roku 1948, ale i let 1945 a 1918.
Suverenita v ohrožení?
"Vidím tak nebezpečí zpochybnění právní suverenity dnešní České republiky. Druhou otázkou rovněž podstatnou je skutečný právní nárok církví a třetím je neopodstatněné vyvedení majetku státu a lidí do soukromých církevních institucí," dodal zákonodárce.
Stejně jako dle Klause a Peheho podle něho církevní restituce svým rozsahem vyvolají stížnosti ostatních restituentů, navíc z kapes všech daňových poplatníků, mnohých, kteří se ani na marasmu komunistického režimu nepodíleli. Podle Jiřího Peheho se navíc spustí lavina další majetkových nároků daleko před datem restituční tečky.
Psali jsme:
Co bude dál?
Návrh zákona na vyrovnání s církvemi počítá s tím, že církve by měly dostat zhruba polovinu někdejšího majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun, který je v držení státu. Za ostatní majetek pak mají získat náhradu 59 miliard korun během 30 let. K této částce by se ovšem připočítávala inflace. Na druhou stranu by stát už nevyplácel platy duchovním.
Do církevních restitucí se ale nepustila jen ČSSD. Před nedávnem se rozjela třeba e-mailová kampaň, namířená proti zákonu o majetkovém vyrovnání s církvemi. Jejím iniciátorem je Hnutí za přímou demokracii.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jana Šulcová
