KSČM konstatuje, že pravicová Nečasova vláda se nijak nepoučila prohlubující se krizí, i nadále ignoruje protesty odborníků i občanů. Pokračuje stále stejně, prosazováním přežilých neoliberálních receptů, které dnes v celém světě selhávají.

Neprojevuje ani nejmenší snahu o podporu oživení ekonomiky, stabilizaci a zvýšení zaměstnanosti a podporu odbytu zboží českých firem na domácím i zahraničním trhu. Jen dál a dál pokračuje v bezduchých škrtech, jimiž v ČR krizi ještě více prohlubuje. Zvyšuje tak nezaměstnanost a snižuje koupěschopnost občanů. Taková politika schodek nesníží. Jen dostane českou společnost na samé dno.

* * *

Svou neschopnost a bezohlednost zastírá vláda útoky proti důsledně opoziční KSČM, když utrácí zbytečné peníze za monitorování občanských sdružení, které s námi spolupracují, a bez ostychu dál nechává hledat záminky pro případný postih. Důvod je jasný. Česká pravice se bojí srovnání s minulostí.

Přes veškeré chyby, které minulost provázely, nebylo ve vínku režimu takové masivní a systematické rozkrádání národního majetku. Naopak je realitou, že v letech, která předznamenala poválečná obnova, byl národní majetek několikrát znásoben. Jen základní jmění, které v roce 1948 činilo 757 miliard korun, dosáhlo v roce 1989 5 bil. 178 mld. Kč, ale nárůst národního bohatství je doložitelný ve všech oblastech.

V roce 1989 měla SBČS k dispozici 105 tun měnového zlata v hodnotě 15-17 mld. Kč, hotovost ve výši 85 mld. Kč a žádné vnitřní dluhy. Státní dluh činil pouhých 124,2 mld. Kč. A navíc proti němu stála aktiva pohledávek v zahraničí. Ale už v roce 1993 činil dluh již 158,8 mld. a po proběhlé privatizaci je letos astronomických 1 412 900 000 000 Kč! Vinu za to nesou všechny polistopadové vlády, ale Nečasova vláda má smutné prvenství - obrací se totiž i přímo proti občanům.

* * *

Politika Nečasovy vlády je již zcela destruktivní. Drtivě dopadá na většinu občanů. Už nyní každý šestnáctý člověk v ČR žije na hranici chudoby. Vláda rozvrací nejen životní úroveň většiny obyvatel, ale také dosud fungující státní instituce a systémy. Cíleně dál snižuje příjmy důchodového účtu a postupně oslabuje státní důchodový pilíř.

Její vinou je stále ohroženo i čerpání z evropských fondů. Usilovně pracuje na omezení sítě regionálních nemocnic a totéž chystá v regionálním školství. Svou »reformou« způsobila počátkem roku i naprostý chaos na pracovištích Úřadu práce ČR, který poškodil řadu sociálně potřebných občanů, včetně zdravotně postižených.

Systematicky oslabuje, jako v případě národního podniku Budvar, pozice některých zbylých státních podniků ve prospěch zahraniční konkurence, aby měla záminku k jejich prodeji. To jí však nestačí, a tak se chystá pustit i do institucí, které chrání české spotřebitele před nekvalitními, zdravotně závadnými a prošlými potravinami.

* * *

KSČM stojí na straně občanů. Stojí na straně 17 000 učitelů, 3500 řadových policistů, 3000 hasičů a dalších, které chce vláda propouštět. Stojí na straně těch občanů, kterým vláda chce dál zvyšováním nepřímých daní a »zmrazováním« mezd i důchodů snižovat jejich reálné příjmy. Stojí i na straně drobných a středních podnikatelů, které vláda systematickým snižováním koupěschopnosti občanů vede ke krachu.

Odbory hovoří o tom, že existují jen dvě cesty – současná cesta Nečasovy vlády, kterou se »proškrtáme« až na nulu, nebo cesta stabilizace státního rozpočtu a podpory postupného oživení růstu.

KSČM odmítá rezignovat a je pro ni přijatelná pouze jedna z těchto cest – cesta podpory ekonomického růstu a zvyšování zaměstnanosti. Překážkou na této cestě je jen současná Nečasova vláda, a bude-li vůle občanů dosáhnout změny dost silná, tato překážka není nepřekonatelná.