Ze všech zemí Evropské unie žije právě v Česku nejméně lidí pod hranicí chudoby. Vyplývá to ze statistické databáze všech 27 členských zemí Eurostat. Jejich podíl u nás v roce 2009 dosáhl 8,6 procenta a nikde jinde už pod deset procent neklesl. Za námi následují Slováci, Nizozemci, Slovinci, Rakušané a Francouzi.
Na druhou stranu žebříčku mezi země s nejvyšším podílem lidí pod hranicí chudoby patří Lotyši, Rumuni, Bulhaři, Litevci, Estonci, Španělé a Řekové. Zatímco složení této skupiny nepřekvapuje, tak přední příčky jsou směsí zemí s vysokým standardem a těch postkomunistických zemí, které dokázaly svou ekonomickou transformaci provést relativně citlivě a bez hlubokých sociálních otřesů.
Podrobná zpráva o výzkumu ZDE
Nejméně lidí, kteří se propadli pod půlku průměrného příjmu
„Tento výsledek se dá interpretovat i tak, že je velice malý podíl těch, kdo se propadli pod půlku průměrného příjmu," říká pro ParlamentníListy.cz analytik STEM Jaroslav Huk. Jde tedy o podíl lidí, kteří mají výrazně nižší příjmy než ostatní. Hranice chudoby se stanovuje v každé zemi zvlášť a je nastavena tak, že označuje 60 procent mediánu příjmů „na spotřební jednotku", tj. například člena domácnosti, v dané zemi.
Medián příjmů je hodnota, která odpovídá příjmu prostředního člověka v uspořádaném pořadí příjmů od nejmenšího po největší. Pro ilustraci ze sedmi lidí seřazených podle výše příjmů je medián určen příjmem čtvrtého v pořadí. Bývá nižší než aritmetický průměr příjmů (cca o 10 až 20 procent), což je dáno tím, že aritmetický průměr zvyšuje skupina vysokých příjmů.
Češi jsou brblalové s pesimistickým náhledem na svět
Tento výsledek Eurostatu ostře kontrastuje se subjektivními pocity Čechů o chudobě v zemi. „Chudoba je relativní, ale my její pocit vnímáme dlouhodobě. Češi vůbec bývají brblalové. Máme pesimistický náhled na svět. Málo tady svítí slunko," říká pro ParlamentníListy.cz socioložka Lucie Vidovičová s tím, že nebýt těchto údajů těžko by někdo v Česku řekl, že právě u nás se najde nejméně lidí pod hranicí chudoby.
Socioložka Jiřina Šiklová upozorňuje, že to mnohdy není dáno jen situací jedinců, rodin či skupin, ale i jednostrannou vlnou informací. „Neustále se opakují negativní zprávy o takzvané krizi, o politicích a korupčním prostředí, zatímco pozitivní zprávy se téměř neuvádějí," poukázala pro ParlamentníListy.cz Šiklová na to, že informace o nejmenší míře chudoby ze zemí Evropské unie se do českých médií takřka nedostane.
Narůstající výskyt anomálií přináší změnu pohledu na společnost
„Tenhle údaj je jen jedním z mnoha a o kvalitě života u nás příliš nevypovídá. Vždyť hodně lidí se pohybuje těsně nad hranicí chudoby a z nich třeba matky samoživitelky musí žít ve strachu, že se do chudoby propadnou," připomíná pro ParlamentníListy.cz Oldřich Syrovátka, který se dlouhodobě věnuje otázkám kvality lidského života.
Vysokoškolský pedagog uvádí, že na lidi se od rána valí spousta anomálií. „Z rozhlasu slyší, že Česko prodalo do Japonska emisní povolenky za miliardy a hned následuje zpráva, že v Kutné Hoře se zavírá azylový dům, protože na jeho provoz chybí půl milionu korun. Narůstající výskyt anomálií ale u lidí přináší změnu pohledu na společnost," podotýká Syrovátka.
Jen škrtat je jako sebrat organismu kyslík
„Dal jsem studentům za úkol najít takové anomálie, ale pak jsem to musel stopnout, protože jich bylo moc. Tak jsem po nich chtěl raději něco pozitivního a našli jako příklad informaci, že se lidé složili na psíka pro nevidomého chlapce. Ale hned tam našli anomálii, proč se o takto handicapovaného nepostará stát a je závislý na milodarech," líčí pro ParlamentníListy.cz odborný asistent katedry společenských věd VŠE v Praze.
Proto není důvod jásat nad jednou zdánlivě pozitivní informací pro Česko. „Také jsem slyšel, že naše společnost je nejcitlivější k rodinám s dětmi. To se z množiny informací vybere jedna a přitom v dalších ukazatelích jsou na tom rodiny špatně a rozpadají se. Vadí mi, že se místo rozvoje zaměstnanosti jen škrtá. Jako když organismu vezmete kyslík a on se udusí. To jsou nejjednodušší myšlenkové postupy - ucpat kohouty," kritizuje Syrovátka.
K věci:
- Národe, budeš muset šetřit. Zbyde sotva na jídlo a bydlení
- Bude hůř, než si myslíte. Po krachu eura bez práce, dávek i důchodů
- Statistika je neúprosná. Penzisté naříkají marně. Za jídlo platí méně
Foto: Hans Štembera
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
