Byl zvolen nový papež, tentokrát z Latinské Ameriky, konkrétně z Argentiny. Co od něj očekáváte?
Patřím k těm, co jsou velmi potěšeni touto volbou. Za prvé, ten člověk není z Evropy, což je podle mě prospěšné, protože v Latinské Americe je církev živější, než v Evropě. Za druhé, nejen svým jménem (František, k poctě svatého Františka z Assisi – pozn. red.), ale i svým životem Svatý otec ukazuje, že je blíž obyčejným lidem, než někteří představitelé církve. I jako kardinál jezdil hromadnou dopravou, bydlel v obyčejném bytě… Tím vším potvrzoval, že je mu blízký reálný život. Nežil v paláci a nepožíval všech výhod, které mu jeho úřad nabízel. A to je mi velmi sympatické.
Navíc ho vnímám jako člověka vzdělaného. Je to člověk, který má velký rozhled a je důležité, že má ještě jiné, než teologické vzdělání (střední chemicko-technologické a magisterské filozofické – pozn. red.). Rozumí tedy i něčemu jinému, než jenom teologii. Myslím, že je to naděje plné řešení.
Říká se o něm ale, že je spíše konzervativní. Jak to bude s dialogem s ostatními náboženstvími?
Uvidíme, jak to bude ve skutečnosti. Já vycházím z toho, že dialog mezi církvemi je snazší mezi těmi, kteří jsou autentickými zástupci té které církve nebo toho kterého náboženství, mají větší respekt a jsou naopak schopni lepšího dialogu. Jinými slovy, jedna věc je být konzervativní ve vlastním postoji a jiná věc je být otevřený a schopný dialogu, a naslouchat hlasu ostatních. Jak to bude vypadat, uvidíme. To zatím nejsem schopen říct, protože Svatého otce málo známe. Podle mne může být konzervativní, ale přitom může být dialogu naprosto otevřený.
O Jeho Svatosti se také říká, že má vysoké sociální cítění, a že sociální programy církve patří mezi jeho priority.
Ano, je to tak, a já říkám díky Bohu, protože je to velmi důležité. Nezřídka nám katolíkům a katolické církvi obecně vytýkají, že hodně mluvíme o chudobě, že hodně mluvíme o solidaritě, o naší identifikaci s bližním, ať je v jakékoli sociální situaci. Mají přitom dojem, a někdy i právem, že náš životní styl tomu neodpovídá. Je proto dobré, když představitel katolické církve nám ukáže svým vlastním příkladem, jak to má být.
Mluví se o různých sociálních programech, jako je školství, sociální péče, které by Jeho Svatost chtěla rozvíjet. Trochu to připadá, jako program levicových stran…
Církev už ze své podstaty má být na straně chudých, na straně těch, co jsou v horší situaci. Má být na straně těch, kteří potřebují pomoc. To je její poslání. Takže bude-li v tomto papež důrazný, bude to jen a jen ku prospěchu. Opakuji, že někdy skutečně, zejména v Evropě, padají oprávněné výtky, že je rozpor mezi slovy a skutky. Já jsem přesvědčen, že sociální rozměr patří k církvi. Ať se to nazývá třeba levicovostí, to je úplně jedno, ale k církvi to prostě patří.
Bude mít zvolení papeže Františka nějaký vliv na katolickou církev v Česku?
To vůbec zatím nejsem schopen posoudit. To je docela jiný příběh, než jedinečný příběh Jana Pavla II., který sehrál evropskou roli. Pád totalitních režimů, sjednocení Evropy, to je obrovská mise a historici to budou stále potvrzovat. To byl ale jiný příběh a jiný konflikt. Dnes to není ani tak konflikt Evropy, ale s určitou nadsázkou konflikt s Evropou. Proto říkám, že je to jiný příběh a nový Svatý otec bude vnímat jiné problémy, než jaké jsou vztahy mezi církvemi v Evropě. Evropa teď bude mít hodně práce, aby udržela dech a sílu v porovnání s dynamikou církve mimo Evropu.
Prezident Miloš Zeman pozval Svatého otce na Velehrad. Myslíte, že je reálné, aby se tato návštěva uskutečnila?
Nejsem schopen posoudit, zda přijede či nikoliv. Jeho Svatost ještě neznáme. Jan Pavel II. byl velký cestovatel a u něj bych si troufl předpokládat téměř na sto procent, že by přijel. V letadle strávil opravdu hodně času, navštívil mnoho zemí a několikrát. Benedikt XVI. byl naopak velmi střídmý s cestami. A jaký bude tento papež, zatím nikdo neví. Uvidíme, co pojme za prioritu. Vzhledem k tomu, že je z Argentiny, budou pro něj asi důležitější jiné cesty, než je cesta do České republiky. Možná bude vidět cesty do Ameriky či Afriky jako větší prioritu.
Psali jsme:
Já bych si jeho příjezd samozřejmě velmi přál. Bylo by to hezké, bylo by to sympatické, protože příběh svatých Cyrila a Metoděje je příběh sjednocené Evropy, která má dýchat jek z Východu tak ze Západu a je to připomenutí i toho, že Evropa potřebuje také Východ. A to je velmi důležité. Je ovšem otázka, zda pro Svatého otce má tento akcent takový význam, protože svatých je hodně a svátků, jako je příchod svatých Cyrila a Metoděje je po světě během jednoho roku opravdu hodně. Nezapomeňte, že se bude dívat jinýma, než evropskýma očima. Přál bych si ale velmi, aby přijel.
Na druhou stranu si uvědomuji, že do svého úřadu nastoupí 19. března. Je z Argentiny, takže nemůže nejet do Argentiny. Pojede-li tam, bude chtít zcela jistě navštívit Brazílii a další země Latinské Ameriky. Je to něco tak nového, že si neumím představit, že by řekl Latinské Americe, že jsou tu jiné priority. Budu si moc přát, abych se mýlil, ale v tomto ohledu spíše zůstávám realistou a myslím, že bude mít jiné priority. I když bych byl jeho návštěvou nadšen.
Psali jsme:
Přejděme přece jen od věcí církevních a duchovních k věcem politickým, tedy velmi pozemským. Sociální demokracie má o nastávajícím víkendu sjezd. Vidíte zde možnost nějaké spolupráce KDU-ČSL se sociálními demokraty? Protože pan předseda Bělobrádek se poměrně výrazně vymezuje proti spolupráci s levicí.
Osobně jsem zastáncem toho, že příští volby by měly znamenat zásadní změnu kurzu české politiky. Prostě, je toho zapotřebí. Jde o to, aby KDU-ČSL překročila hranici pěti procent k tomu, aby se dostala do Sněmovny, což se mi zdá jako reálný úkol. A myslím, že to bude znamenat i nějakou povolební spolupráci se sociální demokracií. Mluvíme ale o rozložení sil dnes. Jak to bude vypadat v roce příštím, to teprve uvidíme. Rozhodně by se s tím ale mělo počítat.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
Na druhou stranu, myslíte, že by bylo možné spojenectví křesťanských demokratů s TOP 09?
Pokud jde o spolupráci s TOP 09, tak to před volbami vidím jako mimořádně nevhodné. Tady nejde o nepřátelství, ale v řadách TOP 09 jsou lidé, kteří opustili KDU-ČSL a založili konkurenční stranu. Předvolební spolupráce by tak vlastně znamenala přiznání, že my, kteří jsme zůstali věrni křesťanské demokracii, jsme se mýlili. A já jsem přesvědčen, že zejména z dlouhodobého pohledu jsme se nemýlili, že bylo správné zůstat a KDU-ČSL i jako značku držet. To si myslím, že bylo správné.
Takže předvolební spolupráci, a to říkám jako člověk, který dnes nerozhoduje ve straně o ničem, bych velmi nedoporučoval. A co bude po volbách, teprve uvidíme.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radmila Zemanová-Kopecká
