Do auly Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci zavítalo dnes dopoledne jen několik málo studentů poslechnout si slova zatím z boje o Hrad vyřazeného Vladimíra Dlouhého. Hned v úvodu diskuse se studenty se hovořilo o devadesátých letech, kdy byl Dlouhý ministrem průmyslu a obchodu za ODA ve vládách Václava Klause.
90. léta byla obdobím velkých příležitostí
„Devadesátá léta byla obdobím obrovských příležitostí a kdo byl tenkrát v politice, může děkovat osudu, popřípadě jiným nehmotným bytostem, které spravují svět, za tu šanci podílet se na přeměně režimu. Tuto dobu hodnotíme jako velmi úspěšnou, pokud porovnáme ekonomickou transformaci v ČR s ostatními středo či východoevropskými zeměmi. Na druhé straně je ale veřejností tato transformace vnímána dosti negativně v souvislosti s privatizací. Devadesátá léta se také podepsala na současných politických stranách, kdy zaznamenáváme obrovskou míru korupce a klientelismu," uvedl politolog Pavel Šaradín z místní katedry politologie a evropských studií, která setkání uspořádala.
Na to hned reagoval Dlouhý. „Během prvních dvou tří let, poté, co nás v prosinci 1989 jmenoval do funkcí ještě Gustáv Husák, si myslím, že jsme udělali velmi dobrou práci a jsem na to pyšný. Ten, kdo mi dal šanci, nebyla žádná nehmotná síla, ale Václav Havel, který se mě zeptal, jestli nechci do vlády. Bylo to ale také trochu štěstí a připravenost a odvaha nastartovat základní ekonomické změny jako rychle liberalizovat ceny a současně nastavit takovou politiku, aby se zabránilo inflaci a otevřít ekonomiku zahraničnímu obchodu a konkurenci. Při těchto krocích byl určující osobou Václav Klaus,“ řekl Dlouhý.
Obrovská poptávka po rychlé privatizaci
Podle něj další období bylo složitější. „Co se týče privatizace, byla tu obrovská poptávka po tom, abychom udělali privatizaci rychle, ať už ze strany politiků, tak veřejnosti, která požadovala, abychom se rychle dostali na úroveň Německa nebo Rakouska. Veřejnost také chtěla privatizovat masově. Dnes nevíme, co by se stalo s Českou republikou, kdybychom privatizovali jiným způsobem. Nicméně po dvaceti letech jsme narazili na ekonomickou a hospodářskou krizi a ustáli jsme ji s nízkým dluhem a nízkými deficity veřejných financí. Čili ukazuje se, že jsme neudělali zas tak mnoho věcí špatně,“ hájil se Dlouhý.
Psali jsme:
Odvolání k Nejvyššímu správnímu soudu doručeno
Poté se stočila řeč k jeho vyřazení Ministerstvem vnitra z boje o Hrad. „Dnes v osm ráno jsme na podatelně Nejvyššího správního soudu v Brně doručili mé odvolání proti rozhodnutí Ministerstva vnitra o odmítnutí kandidátní listiny pro registraci kandidatury na prezidenta republiky,“ prozradil Dlouhý a dále řekl, že nechce zpochybňovat přímou volbu prezidenta, ale chce, aby se odečítání hlasů vyjasnilo. Konečné rozhodnutí soudu prý bude respektovat a k Ústavnímu soudu se neodvolá.
Byla přímá volba uspěchaná?
Následoval dotaz, zda podle něj nebyla přímá volba uspěchaná. „Možná mohl být adekvátnější postup, aby přímá volba začala platit až od roku 2018. Obávám se ale toho, že kdyby se k tomuto přistoupilo, tak by se několik let čekalo a začalo by se to chystat teprve v létě 2017 a byli bychom na tom stejně,“ míní ekonom Národní ekonomické rady vlády.
Dlouhý předložil petici s 59 165 podpisy. Při kontrole archů úředníci spočítali chybovost v prvním vzorku na 16, 2 procenta a ve druhém vzorku 18, 2 procenta. Tento prezidentský kandidát tak ztratil více než 20 tisíc podpisů. Bylo mu totiž uznáno jen 38 687, takže nakonec dle verdiktu ministerstva nemá potřebných 50 tisíc podpisů.
- Další reportáže ParlamentníchListů.cz ČTĚTE ZDE
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Kupka
