S ostrým projevem vystoupil komunistický radní Plzeňského kraje Václav Štekl. Mimo jiné uvedl, že „všichni rozumní lidé ví, že účast Rudé armády na osvobození Československa je nezpochybnitelná a zásadní. Zapomíná se i na mnichovskou zradu od Francie a Anglie a bagatelizuje se vliv sudetských Němců na rozpad první republiky. Úloha Američanů při osvobození západních Čech se přeceňuje.“ Dodal, že prokazatelně na Plzeňsku zahynulo kolem stovky Američanů. Ztráty Rudé armády jsou v celém Československu 144 000 vojáků. „Zapomínáme i na pomoc Poláků a zvláště Rumunů, kterých tu padlo 33 tisíc. Měli bychom si také připomenout české občany, kteří bojovali po boku tehdejších sovětských občanů v Rudé armádě.“
Psali jsme:
Na jakoby všeobecné zapomínání upozornil sociálnědemokratický radní Václav Šlajs. „Měli bychom si připomenout řadu dělníků ve Škodovce, kteří zde riskovali životy a také je mnohdy ztratili, při sabotážích na linkách pro německý zbrojní průmysl.“
Mladí historici mají jiné pohledy
Na odlišný způsob náhledu dějin upozornil v rozhovoru pro ParlamentniListy.cz čestný předseda oblastního výboru Českého svazu bojovníků za svobodu pplk. Jaroslav Maršák. „Mladí historici, kteří nic nezažili - a navíc jsou pod tlakem politiků, mají jiné pohledy na historii, a to není nic dobrého. Dělají jen zmatek při výuce těch nejmladších, a tak se nejen že zapomíná, ale doslova se překrucují dějiny. To mne nejvíc trápí," uvedl.
A pokračuje: „Já jsem byl ve skupině patnácti až jednadvacetiletých kluků, kteří jsme 5. května obsadili plzeňské kasárny, kde bylo 1500 německých vojáků. Vysoce postavení nacisté s výjimkou jednoho majora utekli, takže jsme se pokoušeli domlouvat a drželi jsme kasárny den, než přijeli Američané. V tu dobu se ještě mohlo stát cokoliv, vždyť ještě o den později Němci po Plzni stříleli. Naštěstí to dobře dopadlo. Vidíte, a já musím na besedách vysvětlovat, že nejen v Praze bylo povstání, ale že i plzeňská mládež se snažila pomoci a že Američané nepřijeli do nějakého podlomeného a odevzdaného města.“
Psali jsme:
Na americké bombardování a spojenecké nálety jako by se zapomnělo
Podplukovníka Maršáka stále irituje mlčení kolem spojeneckých náletů na Plzeň. „Jako se za komunistů nemohlo mluvit o Američanech, kteří nás osvobodili – samozřejmě s dalšími spojenci a zvláště pak belgickou jednotkou, která vstoupila do Plzně jako první – mlčí se kolem bombardování Škodovky. Neodsuzuji nálet na seřazovací nádraží, ale bombardování Škodovky, to bylo jednoznačně na politické zadání, abychom byli hospodářsky oslabeni. Čtrnáct dní před koncem války to byl prostě nesmysl a nemělo to žádný vojenský význam. Ostatně spojenecké nálety na Plzeň se nikdy nevyvedly, zasaženy byly vždycky obytné čtvrtě, ale nikdy Škodovka. Nyní to ale nikdo nechce slyšet,“ lamentuje veterán.
Psali jsme:
Přítomní nelibě nesli, že za město Plzeň se zúčastnil pouze sociálně demokratický radní Jiří Kuthan a pak vedení příslušného plzeňského obvodu. Primátor Martin Baxa jako by prý zapomněl na akci, kde byl přítomen i zástupce generálního konzulátu Ruské federace v Karlových Varech. „Odbyli si to při pietním aktu 'Díky, Ameriko',“ zaslechli jsme v davu. „Takzvaný protokol a účast hlavy statutárního města nikomu nic neříká,“ znělo také. „Minulý primátor pan Rödl si na nás vždy udělal čas, “pokračoval dále pro ParlamentniListy.cz Jaroslav Maršák. „Ještě před deseti lety byli v ulicích Plzně všechny vlajky spojenců. Pak se vytratila ruská, následovala Austrálie a Anglie a nakonec zůstaly nyní jen české a americké a sem tam pár belgických.“
„Jakmile něco prohlásím o Rudé armádě, jsem nazýván 'komoušem',“ uzavírá podplukovník Maršák. „Snažím se vysvětlovat, ale marně,“ vzdychá. Z jedné malé diskutující skupinky pak zazněl zajímavý názor, aby se v obráceném gardu nevrátila doba, kdy se opět budou přebarvovat hvězdy. Tentokrát z rudé na bílou.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
