Docentka Švihlíková, kandidátka SPOZ, přináší nečekaný lék na krizi. Možná vás překvapí

02.10.2013 15:01

Je to jednoznačná sociální páteř, kterou bychom neměli ignorovat, ale naopak se naučit s ní v našem prostředí počítat. O čem že to je řeč? O družstevnictví. Ano, čtete správně, pokud se vám zdá, že čtete patrně článek spíše z minulého století. O jeho zřejmě i budoucí roli si ParlamentníListy.cz popovídaly s ekonomkou, specialistkou na mezinárodní ekonomiku, docentkou Ilonou Švihlíkovou. Ta ve volbách lídruje kandidátku SPOZ v Kraji Vysočina.

Docentka Švihlíková, kandidátka SPOZ, přináší nečekaný lék na krizi. Možná vás překvapí
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ilona Švihlíková
reklama

„Jestlipak víte, že družstva fungovala u nás již v době Rakousko-Uherska, i za první republiky? Původně bylo družstvem pražské Národní divadlo, pražská zoologická zahrada či třeba Posázavský Pacifik. Je tedy k čemu se vracet,“ řekla na úvod ParlamentnímListům.cz Ilona Švihlíková.

Připomněla, že prospěšnost družstev pochopil zcela zřetelně i Evropský parlament, a proto vydal závazný dokument pro všech nyní již 28 zemí Evropské unie. „Z něho vyplývá, že je třeba podporovat družstevnictví. V rámci Visegrádské čtyřky proto byl spuštěn letos v září projekt, který se bude zabývat zkoumáním podmínek, ale také například porovnáváním legislativ států a případného tlaku na to, aby se jednotlivé legislativy upravily pro to, aby byly vytvořeny podmínky pro rozvoj družstevnictví,“ popsala dál Švihlíková.

Družstva jsou nejvíce odolná krizi

Podle ní nyní chybí například v Česku legislativa, která by pomáhala zakládání družstev ve finančnictví.

„Družstva se totiž prokázala i v době krize nejlepší odolností vůči výkyvům a pádům s krizí spojeným. A samozřejmě je nutné dodat, že nemluvíme jen o družstvech zemědělských či bytových, ale finančních, výrobních. Zatímco jiné firmy mají velké problémy, v těžkém ekonomickém období, pokud jsou ty druhé ve správě zaměstnanců, jsou výrazně odolnější. Když se podíváme do Spojených států amerických, kdy v době krize měly problémy i největší bankovní ústavy, družstevní záložny byly stabilní, těch se to nedotklo. Podstatné na tom celém je totiž to, že družstva nepodnikají pro zisk, ale pro své členy. A podnikají v rámci obcí, kde se všichni znají a kde jsou také přirozené motivy k tomu, aby se udržela. Pomoci to může i ve vytváření dalších pracovních míst,“ vysvětlila ekonomka.

I proto se s iniciativou Zdola snaží nyní o zakládání takzvaných družstevních inkubátorů a podporu inovací.

„Je to totiž  jednoznačná sociální páteř. Jednáme proto s Družstevní asociací ČR, byli jsme také v kontaktu se sociálními demokraty. U některých jednotlivců jsme podporu našli, ale jak říkám, šlo o jednotlivce. Proto doufáme, že spolupráce na toto téma se zemanovci bude lepší,“ uzavřela Švihlíková.

A co lze třeba na stránkách AKORNu a Iniciativy Zdola o této myšlence ještě číst?

Aktuální pozice občanských sdružení nás nabádá k vyšší vzájemné propojenosti a informovanosti. Mluvím nyní hlavně o situaci po volbách do krajů a Senátu, kde jasně zvítězila levice, což dává šanci řešit ekonomické problémy hlavně krajů demokraticko-družstevní cestou například při zakládání obecních společností, neboť obce mají ústavní právo založit si podniky, které potřebují pro své fungování.

Tyto podniky mohou vést, nebo společně spravovat i s neziskovými organizacemi a podobně.

Jmenujme tedy dnes hlavně možnosti zakládání takových podniků jako jsou podniky, které rozšiřují v obcích nabídky pracovních míst v různých odvětvích, dále pak stavební společnosti a bytová družstva, sociální služby, zdravotní péče, vzdělávání, ekologické komunity a projekty podporující recyklaci a podobně...

Naše šance je taková, že vítězná levice ve volbách bude chtít podporovat sdružení, aby spolupracovala, čímž se dá řešit nezaměstnanost a bytová politika a další podpora podnikání, proto se můžou koalice KSČM a ČSSD pokusit podporovat nezisková občanská sdružení.

Příklad poskytly mimo jiné i izraelské kibucy

Můžeme se poučit třeba z úspěšného podnikání na komunistický způsob, jako jsou třeba v Izraeli kibucy, v Argentině továrny patřící zaměstnancům, nebo v USA družstva, ve Španělsku mandragon a další…

Začínat musíme nyní od obcí, protože je nutné začít postupně pozvolna rozšiřovat sítě spojených spolupracujících sil, které později mohou ovlivnit celkové krajské rady.

Naše sdružení se řídí novou myšlenkou „Přirozená spolupráce tržních subjektů“ (PSTS), která je filosofickou, ideovou i ekonomicko-vědeckou směrnicí v protiváze principu „Konkurenceschopnosti“ a vychází z přesvědčení, že občanská svoboda nezávisí na možnosti konkurovat, ale na možnosti býti hmotně zabezpečen, pro možnost svobodě se vyjádřit, které s sebou nese i nutnost vzdělávání, ideové i jiné uvědomění, možnost vytvářet nové společenské pokusy a experimenty všem rovně a bez rozdílů a právě PSTS by mělo postupně společnost přetvářet pro postupné umožnění tohoto modelu demokracie. Z tohoto hlediska budeme podporovat zakládání takových právnických a podnikatelských subjektů, které se mezi sebou budou v budoucnu vzájemně podporovat pro takovouto síť PSTS, aniž bychom porušovali zákon o zákazu kartelových dohod.

Například podnikající neziskové organizace neziskovým způsobem podnikání nemohou býti napadány za žádných okolností z kartelových dohod, protože i při případných dohodách je jejich podnikání pouze „neziskové“…

Družstva a jiné společnosti se zase mohou spojit v podnikání na základě tzv. „smlouvy o sdružení“ nebo na základech různých podnikání formou „franchisy“ (přebírání stejných principů práce, logistiky a podobně a užívání jednoho stejného např. loga a podobně).

Perspektivu takového podnikání hlavně nyní vidíme v možnosti býti prospěšní v obcích u občanů, kde je to nejvíce třeba.

Využjme velkoobchodů pro benefiční či laciný výdej

Je to například možnost využít velkoobchodů k rozvážce nebo koncentraci potravin a dalších domácích potřeb pro zaměstnanecky-benefiční výdej, nebo laciný prodej. Taková společnost může být i nezisková a může být i družstevní formy… Může zapojit pracující občany z jednoho závodu, ale i z více, nebo místně a podobně… Může využívat předplatného na dodávané, nebo koncentrované (na výdej na potvrzenky) zboží a nabízet i možnost automaticky odečíst předplatné například z platů, přičemž podnik může dostávat různé dotace…

Také členové sdružení napojeného na podnik mohou být i živnostensky společníci v podniku, který jim zboží dodává, takže mohou něco ušetřit i na daních.

Například pokud mouka ve velkoobchodě vyjde dodavatelskou společnost na 7 Kč, pak jí za stejných 7 Kč dodají, ovšem členové sdružení (odběratelé) zvlášť zaplatí nutný provoz, nebo spíše pouze „doplatí“, protože část bude možno býti provozováno například z dotace na neziskové sdružení… Můžeme tak mluvit s úspěchem o množství všech možných výrobků pro domácnost a myslíme přitom hlavně na nejpotřebnější lidi a vrstvy (mohla by se takto řešit problematika i v romských ghetech, přitom motivace, pro předplatné levného zboží je i chodit do práce, aby se například mohlo zboží i služby předplácet z výplat, ale v omezené míře se mohou i ze sociálních příspěvků, což zase i reguluje použití prostředků, například víme, že daný odběratel neprohraje výplatu, nebo dávky na výherních automatech, ale oběživo se použije ve prospěch jeho, i hospodářského řetězce a státu).

Zvýší si nákupní síla, podpoří státní kasa a přitom domácnosti ušetří

Přitom celkově se ušetří, protože především ušetří domácnosti a rapidně se zvýší nákupní síla, což podpoří státní pokladnu i daněmi a dalším…

Časem mohou tyto podniky přejít k větším velkoskladům a ušetřit ještě více a časem potom i přímo k výrobcům a ušetřit nejvíce, snad si i pořizovat vlastní sklady a výrobny a tak i zaměstnávat a tak dále…

Projekt rozvoje družstevnictví, zaměstnanecké participace a komunitní organizace občanů ve spolupráci s firmami nebo na základě jejich podílového vlastnictví a celkového rozvoje tohoto projektu (dále jen družstevní asociace) předpokládá jako základ spolupráci s Územním Plánem regionu (kraje, obce). Jedná se o jeden ze základních materiálů specifikovaný v zákoně č. 50/1976 Sb., stavební zákon, jeho absence především na úrovni obce brání jasně stanovit co, kde a za jakých podmínek lze realizovat v tomto území.

Další důležitou formou je národní rozvojový plán.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Alena Hechtová

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…