Expert střílí do médií: Krvelační novináři kopání do politické mrtvoly považují za líbivé

21. 7. 2013 10:30

TÝDEN V MÉDIÍCH Rozhodnutí Nejvyššího soudu v kauze tří exposlanců ODS potvrdilo, že čeští novináři nectí pravdu, ale hledají senzaci. V ohlédnutí za uplynulým týdnem ve sdělovacích prostředcích to uvádí mediální odborník Petr Žantovský, jehož zaujal i verbální útok na Česko z Bruselu a metál za porážku pro tým z okolí Karla Schwarzenberga.

Expert střílí do médií: Krvelační novináři kopání do politické mrtvoly považují za líbivé
Foto: Hans Štembera
Popisek: Noviny, ilustrační foto
reklama

Ohlédnutí za uplynulým týdnem ve sdělovacích prostředcích odstartuje kauza tří exposlanců ODS Marka Šnajdra, Petra Tluchoře a Ivana Fuksy, která získala v tomto týdnu zajímavý a určitě nečekaný obrat. „Rozhodnutí Nejvyššího soudu znamená, že pánové jsou v podstatě vyňati z jakéhokoli vyšetřování údajného trestného činu korupce v souvislosti s tím, že se vzdali mandátu výměnou za nějaké přísliby nebo nějaké realizované odměny ve státem řízených firmách,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský.

Vzápětí dodává, že je velmi rád, že Nejvyšší soud takto rozhodl. „Jak už jsem říkal v několika předchozích ohlédnutích, tak s pojmem korupce se v Česku zachází velice volně, svévolně a často bez nějakého opravdu hlubšího opření v zákoně a přesného zařazení, co přesně se stalo, s jakým cílem, a hlavně, kde je ten veřejný zájem, který by měl být tou korupcí poškozen nebo ohrožen. Stejně tak jako je to flagrantní u pověstných fotbalových kapříků, tak i v tomhle případě jsem přesvědčen o tom, že se nemůžeme vůbec bavit o trestném činu korupce,“ myslí si Petr Žantovský.

Svědectví o morálním poklesu naší politiky do totálního bahna

Můžeme se jen bavit o velikém stupni nemravnosti, ke kterému naše politika po třiadvaceti letech dospěla. „Ale to, že se politik vzdá mandátu, je jeho plné právo. Poslanec je nahrazen svým náhradníkem ze stranické kandidátky, a to jsou standardní postupy, na to má svaté právo. Když se to ovšem děje v souvislosti s takovou situací, s jakou se to dělo u těchto tří pánů, tak samozřejmě můžeme velmi vážně hovořit o tom, že je to svědectví o morálním poklesu naší politiky do totálního bahna,“ konstatuje mediální odborník, že to všechno je pravda.

„Druhá pravda je, a to musím souhlasit s expremiérem Nečasem, ačkoli to často nečinívám, že tohle je praxe, která se děje ve velkém množství zemí s demokratickým systémem, že to není jen nějaká totalitně-balkánská praxe, že to je standardní, že se politici odměňují za některé své úkony či neúkony nějakými funkcemi. Druhá věc je, jestli na to máme být pyšní. Já jsem absolutně přesvědčen, že ne,“ míní Petr Žantovský.

Čistý Nečas na křesťanské hodnoty kašlal, ale to není trestný čin

A je přesvědčen, že zejména Petr Nečas, který se vždy snažil vystupovat jako pan Čistý a jako křesťanský politik i člověk křesťanské orientace, jenž by měl více ctít křesťanské hodnoty včetně desatera, by takovéto politické praktiky absolutně neměl uznávat. „Ale zase se bavíme o rovině filozoficko-etické, nebavíme se o rovině trestní. Já jsem spolu s Nejvyšším soudem přesvědčen o tom, že ti tři se nedopustili v téhle souvislosti trestného činu, a jsem rád, že Nejvyšší soud tak rozhodl,“ vysvětluje mediální odborník.

Novinářská reakce na tento verdikt se prý dala předvídat, a také k té očekávané opravdu došlo. „Naši novináři namnoze krvelační jako vlci jsou velmi spokojeni, když mají na talíři nějakou politickou oběť, a čím výše postavenou, tím lépe. Z toho se velmi hezky i velmi levně novinářsky žije, protože kopat do hodně zvysoka spadlé politické mrtvoly je velmi pohodlné, líbivé a novináři se domnívají, že to je splnění jejich historické role hlídacích psů demokracie. Samozřejmě tomu tak není. Novinář by měl mít za absolutní maximální povinnost – alespoň, je-li to novinář v normálním médiu, a ne v bulváru – hledat pravdu,“ upozorňuje Petr Žantovský.

Naši novináři bez rozdílu nectí pravdu, ale hledají senzaci

Nemyslí jen pravdu ve smyslu slova, jak za ni bojoval Mistr Jan Hus, ale i v novinářském smyslu. „A to i tehdy, když se mi to jako Frantovi Novákovi nezdá, že by ta pravda byla hezká nebo líbivá. Ale můj poctivý výkon profese je říct: 'Ano, ti lidé se nedopustili toho, co jim klade za vinu nějaký státní zástupce nebo nějaký policista, a to je pravda.' A správný výkon novinářské profese by měl být korunován uspokojením z toho, že pravda vyšla najevo. To se u nás neděje, naši novináři nectí pravdu, ale hledají senzaci. A je to čím dál víc vidět ve všech médiích od soukromých po veřejnoprávní, od elektronických po tištěná. A v tomto případě to je patrné obzvlášť,“ tvrdí Petr Žantovský.

Jako druhou událost uplynulého týdne si vybral kritiku Česka zpoza hranic. „S velkým údivem jsem se dočetl, že místopředseda Evropského parlamentu Othmar Karas a šéf tamního zahraničního výboru Elmar Brok prohlásili, že by Evropská komise měla zkoumat – a teď cituji, protože ta věta je výborná – 'zda vznik vlády České republiky neodporuje unijním hodnotám',“ připomíná pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský, jak na situaci u nás nahlížejí někteří příslušníci bruselské elity.

Pošlapáváme prý unijní hodnoty, jejich právní formulace ale neexistuje

„Snažil jsem se dopátrat nějakého právně relevantního dokumentu, jenž by se zabýval unijními hodnotami, který by definoval unijní hodnoty a říkal by, jaké hodnoty to jsou a jaké už ne, jak se tvoří, jak se mají dodržovat a jak má být sankcionováno jejich údajné nedodržování. Ale právní formulace unijních hodnot prostě neexistuje. Pak je tedy zvláštní, když místopředseda Evropského parlamentu a šéf zahraničního výboru prohlásí, že je zde pochybnost, zda se Česká republika nedopouští pošlapávání těch unijních hodnot,“ říká Petr Žantovský.

Hlavou kroutí i nad dalším výrokem Elmara Broka, že česká vláda podkopává stabilitu a nerespektuje principy Lisabonské smlouvy. „Tak já nevím, jakou stabilitu podkopává pan Rusnok a jeho vláda. A už vůbec si neuvědomuji, že by se Lisabonská smlouva, která má asi tak milion principů a stovky stran, vůbec zabývala vytvářením české vlády. Nevybavuji si, že by se tam o tom psalo, a tak nevím, v jakém smyslu zase pan Rusnok a jeho vláda nerespektují principy Lisabonské smlouvy,“ ironicky poznamenává mediální odborník.

Pánům europoslancům našeptával nějaký český žalobníček

Domnívá se, že pánové europoslanci německé, respektive rakouské, provenience, jsou naočkováni určitou politickou skupinou od nás. „Tak, jak to už obvykle chodí, někdo z Česka jde žalovat tu do Vídně, tu do Moskvy, tu do Berlína, v daném případě do Bruselu. Tak já bych tam někde tušil vazby na nějakého žalobníčka, kterému se třeba nelíbí, jak se vyvíjí politická situace v České republice, jakého máme prezidenta, jakým způsobem prezident postupuje při vytváření vlády, řešení politické krize a podobně. Takže tam vidím český vliv, to vážené pány poslance EP zřejmě nenapadlo samo od sebe, to bych je zase nepřeceňoval,“ dodává Petr Žantovský.

V té souvislosti považuje za zajímavé zkonfrontovat to s tím, co píšou některá média v Německu. „Tam jsem se dočetl hezkého titulku 'Česko se propadá do chaosu'. Co to je propadat se do chaosu? Oni to zdůvodňují tím, že padl Nečasův kabinet, že je tady nějaká debata o nové vládě pana Rusnoka a roli prezidenta, to ano, ale je toto chaos? Já jsem se díval celý včerejší den kolem sebe, když jsem chodil po Praze, ale kromě některých dopravních kolizí jsem žádné známky chaosu nespatřoval. To teď samozřejmě žertuji,“ přiznává Petr Žantovský.

Evropská komise by nám měla bratrsky pomoci vysláním armádního sboru

Podle něj to jsou nadsazené politicko-mediální výroky. Výkřiky, které neznamenají vůbec nic fakticky, ale znamenají leccos politicky.  „Jsou politicky motivované a novináři, ať už u nás nebo v Německu, je poslušně papouškují, protože to vypadá atraktivně a je to opět ten prvek bulvarizace novinářské profese, takové té nemístné a opravdu silně nemravné bulvarizace,“ míní mediální odborník a poukazuje na další zajímavou formulaci, protože se v této souvislosti také dočetl, že Evropská komise je strážkyní evropských hodnot.

„Tak jsem se vrátil k těm unijním hodnotám, o kterých mluvili páni europoslanci, a říkal jsem si, že se může stát – a je zajímavé, že si žádný novinář v té souvislosti takovou otázku nepoložil – že když tedy ta Česká republika, která se propadá do chaosu, tak drsným způsobem odporuje unijním hodnotám, tak že by tedy měla Evropská komise jako správná strážkyně těchto hodnot, sestavit nějaký evropský armádní sbor, který přijde do České republiky napravit tu situaci, bratrsky nám pomoci, což známe z historie, a zařídit, abychom se neproviňovali proti těm unijním hodnotám a nebyli jsme v chaosu,“ říká Petr Žantovský.

Po verbálním útoku na Česko může přijít radikálnější pokus, jak nás umravnit

To se nabízí jako druhý stupeň toho, co vidíme dnes. „Zažíváme verbální útok vůči České republice jen proto, že se chová jako samostatný stát. A když nepomohou verbální útoky, tak asi budou muset pomoci houfnice. V osmašedesátém to nebylo jinak, to je historická zkušenost. A protože Evropská unie je velmi podobné soustátí, jako byl tehdejší Ostblok v čele s Moskvou, tak není vůbec vyloučeno – a nadsázka to je opravdu jen do velmi mírné úrovně – že nastoupí nějaký druhý a podstatně radikálnější pokus, jak nás umravnit a jak nás zbavit těch zbytků svéprávnosti, které si ještě díky prezidentovi udržujeme,“ konstatuje Petr Žantovský.

Třetí připomenutá událost uplynulého týdne je zdánlivě bagatelní, ale neobyčejně zábavná. „V České republice existuje cosi, čemu se říká Česká cena za PR, tedy public relations a komunikaci. Tuto cenu udělují odborníci fungující v oblasti public relations, vyhodnocují jednotlivé kampaně, ať komerční nebo politické komunikace, za uplynulé období a oceňují nejlepší kampaně. To je klasická cechovní cena, na tom by nebylo nic zvláštního,“ začíná pro ParlamentníListy.cz závěrečné téma uplynulého týdne mediální odborník Petr Žantovský.

Kampaň „Volte Karla“ dostala metál za porážku, směje se odborník

„Ale podržte se, kdo se stal absolutním vítězem České ceny za PR a zároveň vítězem v oboru politická komunikace a public relations. Je jím kampaň 'Volte Karla', kterou vytvořil volební tým pana Schwarzenberga. Tak to jsem se zasmál. Podle mého názoru PR je komerční komunikace, která má za cíl prosadit produkt, který propaguje. A prosadit ho tak, aby byl úspěšný. Třeba, aby se prodávalo více nějakých nápojů nebo dámských vložek či žrádla pro psy. Avšak kampaň 'Volte Karla' nebyla úspěšná a nevedla ke zdárnému cíli a pan Schwarzenberg nezvítězil ve volbách, na které byla zaměřena. Takže se dá říci, že to je metál za porážku,“ vysvětluje Petr Žantovský absurditu takového vyhlášení.

Připomnělo mu to prý velmi silně dávný dialog Jiřího Voskovce a Jana Wericha ze Spojených států, když za války vysílali rozhlasové pořady z Ameriky do Čech. „Měli tam jednu takovou krásnou rozpravu, kde se baví o tom, jak to bude vypadat, když Němci narazili v Rusku na odpor a začali být v bitvách poráženi. Kam tedy ti němečtí generálové a hrdinové, kteří jsou zvyklí nosit na hrudi metály za vítězství, teď budou dostávat metály za porážky. A dospěli k závěru, že tedy na odvrácenou tvář hrdinovu, nemusím snad říkat kam,“ směje se mediální odborník.

Politické rozhodnutí nadřazeno odbornému, které musí vést k vítězné kampani

A Jiří Voskovec v onom dialogu ještě podotýká: „No to je výborné, protože tam je budou ti zlí Rusáci lépe vidět a leknou se jich, když je  zezadu uvidí.“ To tedy připomíná velice silně tuto situaci, protože kampaň „Volte Karla“ dostala metál za porážku. „Myslím si, že celá Česká cena za PR se absolutně zbavila důvěryhodnosti, protože je zjevné, že to bylo politické rozhodnutí, a nikoli odborné. Odborné rozhodnutí musí vést k vítězné kampani, a ne k poražené, to tak prostě je. Takže to je politické rozhodnutí, a tato cena ztratila jakýkoli odborný kredit,“ uzavírá Petr Žantovský své ohlédnutí za uplynulým týdnem ve sdělovacích prostředcích.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jiří Hroník
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…