V minulých senátních volbách jste kandidoval za Českou pravici. Proč na podzim do Senátu již nechcete kandidovat?

Česká pravice mi v roce 2006 nabídla, že mě zaštítí, ale nakonec strana téměř žádnou podporu neposkytla. Celou kampaň jsem si proto musel financovat sám. Takže to nakonec byla kampaň nezávislé osoby. Kandidovat nechci, protože bez strany, která vám nezajistí marketing, účast na diskusních tématech a nepředstaví vás v médiích, není šance na zvolení. Nechce se mi vyhodit další milion jen proto, abych měl někde na náměstích stánek s plakáty.

Dlouho jsem o České pravici nic neslyšel. I webové stránky se vztahují pouze k senátním volbám v roce 2006. Jak strana nyní funguje?

Panu Simkaničovi jsem řekl, že už s nimi nechci mít nic společného. Takže vůbec netuším, jak na tom strana v současné době je, a ani mě to nezajímá, abych pravdu řekl. Nerozešli jsme se ale ve zlém.

Jaký byl Michal Simkanič předseda strany v době, kdy jste s ním byl v kontaktu?

Byl schopný rétorik. Uměl dobře popisovat politickou situaci. Měl i nějaké kontakty na různé lidi z ODS a různých politických sfér, ale neměl důvěru mezi sponzory, kteří by byli ochotní dát do strany nějaké peníze. Tak se chtěl zviditelnit zapálením směnky Stanislava Grosse, od čehož si velmi sliboval, ale nakonec se ukázalo, že to bylo k ničemu.

Jak hodnotíte současné dění na české politické scéně? Co vás na současném dění nejvíc štve?

Chaos. Absolutně nespolehliví véčkaři a vláda, která nemá žádnou koncepci. Všechno se lepí nějakým projektem na dva na tři roky, pak to zamázne nějaká jiná strana a je konec. Není dlouhodobý konsensus. To je katastrofa. Jsme pouze odpadem nekvalitních potravin a dalších věcí, které se sem dováží. Hodně jezdím do Rakouska na lyže, tak můžu porovnávat, jakým způsobem se tam prodávají například regionální výrobky a jak tam fungují služby. To se nedá vůbec srovnat. Přitom Rakušané jsou zemědělci tak jako my, ale vědí, co chtějí dělat. U nás to nikdo neví. A když se už najde nějaký ministr, který má odvahu a dlouhodobé plány, tak musí odejít. Řeč je o Josefu Dobešovi. Snad možná ještě Ministerstvo obrany má dlouhodobější vize. Jinak nikdo ve vládě.