Vyjádřil jste se, že z volebního sjezdu sociální demokracie jste odjížděl s dobrým pocitem. Opravdu bylo vše tak idylické, jak popisujete? Není to jen takové politické klišé a realita je přitom úplně jiná?

Určitě bych nepoužil slovo idylické, to by opravdu byl přehnaný výraz, ale nazval bych sjezd poklidným. Ukázali jsme vnitřní sílu a schopnost společně hledat východiska a hodnoty, které budou v nejbližší budoucnosti pro stranu klíčové. Chápu, že pro média jsou nejvíce zajímavé informace o zákulisních bojích a napjaté atmosféře. Samozřejmě nebudu tvrdit, že se nevedly diskuze a neprobíhalo menší či větší přesvědčování různých názorových skupin uvnitř strany, ale ukázalo se, že jako strana všichni sdílíme společný cíl, a tím je uspět ve volbách a být jednotní a konstruktivní.

Vaše odstoupení z boje o místopředsednické křeslo a podpora Milana Chovance bylo jedním z překvapení sjezdu. Co Vás k tomu vedlo?

Nebylo tomu tak, že bych se cestou na pódium rozhodl, že nebudu kandidovat. O tomto kroku jsem přemýšlel dlouho. Zvažoval jsem své priority, mé osobní ambice a hodnotu jakou je pospolitost strany. Zvolil jsem možnost druhou a podpořil Milana Chovance, aby nedošlo k tříštění hlasů. Jsem rád, že ve vedení strany je již druhý hejtman, myslím, že jeho zkušenosti a nekonfliktní povaha budou pro stranu přínosem.

Domníváte se, že Vaše rozhodnutí vzdát se kandidatury na post místopředsedy může ohrozit Vaše místo ve stínové vládě ČSSD?