„Informační otevřenost je v pořádku, ale že by šlo o nový trend v české politice, tomu moc nevěřím,“ řekl ParlamentnímListům.cz sociolog Jan Hartl. Podle něj sice Češi po zkušenostech se vstupem do politiky Karla Schwarzenberga, umějí ocenit to, když je někdo bohatý a nemá lidově potřebu si tedy „nakrást“, přesto, jak sociolog připomněl, i Schwarzenberg měl kvůli svému majetku zpočátku hodně odpůrců.

„Informační otevřenost by měla prolnout samozřejmě celou českou společností ve všech oblastech – stát se samozřejmostí, jako v jiných vyspělých zemích. Například v USA platí to, že když chce být dobře zavedená firma zapsaná na burze, je považováno za jeden z hlavních jejích kladů průhlednost. U nás to však neplatí a víme to dobře. Pokud se někdo odliší, je spíše považován za naivního packala,“ vysvětluje dále Hartl. K osobě samotného Tomia Okamury se příliš konkrétně však vyjadřovat nechtěl.

„Lidé si ho asi váží z dob, kdy uměl pěkně promluvit, když někde nastala v rámci turistiky nějaká krizová situace. Pokud své snahy o vstup na politickou scénu myslí vážně, bude to mít ještě velmi těžké. Možná si neuvědomuje to, že lidé většinou spíše nelibě nesou to, když do politiky vstupuje někdo, kdo je politicky nečitelný, nehlásí se k žádné politické straně ani programu, nevědí, co od něj mohou čekat. On bude muset lidi přesvědčit, že je HOMO POLITICUS,“ doplnil pro ParlamentníListy.cz dále sociolog a ředitel agentury pro výzkum veřejného mínění.