K uctění památky legionářů obrana ukazuje poloprázdné kapsy. Tak uvidíme

27.02.2013 7:02

ROZHOVOR Hlavně o jejich hrdinství byl opřen vznik Československa. Navíc obsadili nejdelší linii v historii vojenství, tedy transsibiřskou magistrálu. Legionářské jednotky v Rusku a Francii oslaví příští rok sté narozeniny, ale zatím je ticho po pěšině. Navíc to vypadá, že ministerstvo obrany nemá na pořádné oslavy peníze. Podle Pavla Filipka z odboru ministerstva pro válečné veterány, který se však stará i o projekt Legie 100, ale ještě není nic ztraceno.

K uctění památky legionářů obrana ukazuje poloprázdné kapsy. Tak uvidíme
Foto: Hans Štembera
Popisek: Pavel Filipek, vedoucí projektu Legie 100

Do jaké míry okleštil akce k uctění památky československých legionářů hubený rozpočet ministerstva obrany?

V současné době máme vyčleněny peníze na obnovu válečných hrobů. Každý rok se nám zejména v Rusku některé z nich daří obnovit. Prostředky jsou vyplánovány i na pořádání pietních aktů souvisejících s odhalováním obnovených nebo nových pomníků. Další prostředky jsou k dispozici na výstavy a badatelskou činnost.

Přetrvávají diplomatické problémy v Rusku, co se válečných hrobů týče?

Pořád řešíme nějaké potíže. Péči o hroby našich vojáků by měly mít zodpovědné orgány v Rusku a na Ukrajině v popisu práce, ale mnohdy se nedaří je k tomu přimět. Stále řešíme Kyjev, protože tam chceme v roce 2014 odhalit pomník legionářům. Tam se totiž 28. září 1914 udála slavnostní přísaha československých legií na východě. Zatím jsme to ještě nerozsekli. Pořád řešíme administrativní tahanice s tamním magistrátem. Rovněž je velmi složitá spolupráce s ukrajinskou Státní komisí pro zachování památky obětí válek.  

Jak jste tedy postoupili s obnovou válečných hrobů v Rusku?

Ve srovnání se situací před pěti lety docela solidně. Když zpočátku Rusové slyšeli o našich legionářích, tak z toho nebyli příliš nadšeni. V roce 2010 jsme se důrazně ohradili proti nedodržování mezivládní dohody o válečných hrobech ruskou stranou. Až poté nastal obrat v jejich přístupu k hrobům našich legionářů. Rusové mají totiž eminentní zájem na tom, aby se u nás udržovaly sovětské válečné hroby. Je jich tady nepoměrně víc a jsou v pořádku. Jejich myšlení se sice změnilo, ale pořád tam válečné hroby obnovujeme za naše peníze. Zatím se nám podařilo dosáhnout, že obnovené pomníky a památníky převezmou do své správy a budou je udržovat. Nicméně naším cílem je, aby obnovu válečných hrobů, které byly prokazatelně zničené, financovala ruská strana. Bohužel, přestože se spolupráce v Rusku na federální úrovni zlepšila, máme stále velký problém v Samaře.

A co se tam ohledně památníku legionářům děje?

Obnovu válečných hrobů tam řešíme už čtyři roky. Dvakrát jsme v Samaře byli těsně před odhalením nového pomníku. Ten je hotov, je uložen v depozitu a místo na něj je připraveno. V minulosti se nicméně levicově orientované vedení města, zřejmě stále ve vleku starých ideologických klišé, stavělo proti jeho vztyčení. Nyní, od konce loňského roku, se proti našemu záměru zase zvedla vlna odporu ultralevicové části Samary. V jejich deníku Sociální noviny vycházejí často dost smyšlené články. Třeba se tam objevilo, že za druhé světové války bojovali Češi proti SSSR. Uvádějí tam, že se tady u nás nestaráme o jejich památníky, protože natíráme jejich tank na růžovo a máme tady krávu s pěticípou hvězdou. Takhle argumentují a na starší část populace to platí. Vždyť na petici sehnali údajně již na šedesát tisíc podpisů. Nicméně, odhalení pomníku plánujeme na polovinu května, tak se uvidí.

V jiných místech podobné problémy řešit nemusíte?

Jak kde. Problémy máme i v Irkutsku a Novokujbyševsku. Nedaří se nám pohnout z místa v Uljanovsku, dříve Simbirsku. Asi tam pořád ještě vládne duch Lenina. Ale na druhou stranu. Vloni v říjnu jsme odhalovali krásný památník v Kunguru na Urale a tam to mělo velmi skvělou podporu místních. Nikdo nic nepřekrucoval a nelhal. Historické kluby tam informovaly o historických skutečnostech přesně.

V Česku se k sovětským hrobům chováme dobře?

Je třeba říci, že tank není válečný hrob, možná s výjimkou památníku u Sýkorova mostu v Ostravě, jenž je věnován padlým tankistům. Navíc ten pražský, pak na růžovo přetřený, nebyl ani původní sovětský tank, který vjel do Prahy jako první.

Do jaké míry hraje v Rusku hlavní roli, že českoslovenští legionáři zčásti pomáhali bělogvardějcům?

Tak je to popsáno v komunistických učebnicích. Naši nebyli pomocníci bělogvardějců. Do služeb generála Alexandra Kolčaka vstoupil jen generál Radola Gajda se svým štábem, ale oficiálně se od Kolčakova převratu vedení legionářů distancovalo. Považovali to za puč a odsoudili ho. Gajda byl orientován, jak se ví, dost pravicově.

Radola Gajda byl pak vůdcem Národní obce fašistické. Nicméně strana byla vypjatě vlasteneckou a s nacisty zpočátku neměla nic společného…

Na něm se podepsal Tomáš Masaryk, který ho neměl moc rád. Gajda nebyl žádný diplomat, nebyl politik. Byl především voják. 

Do jaké míry byly vojenské operace československých legií, které se pohybovaly téměř po celé délce transsibiřské magistrály, i vojensko – historickým rekordem?

Z hlediska vojenského umění zcela nezpochybnitelným. Možná by se to dalo srovnat s Alexandrem Makedonským, ale tím to končí. Vždyť byli v občanské válce. Téměř všichni proti všem. To nebyla žádná legrace. V létě jsou na Sibiři obrovská horka, komáři jako holubi, a v zimě i minus čtyřicet, padesát stupňů.

Jak armáda vnímá silný odkaz legií?

Mám pocit, že profesionální vojáci se zatím o ně většinou nezajímají. Možná je chyba ve vzdělávacím procesu. Právě proto, aby se tento problém odstranil, vznikne na Univerzitě obrany od září šest míst pro vojenské historiky. Takže vojenská historie se stane nedílnou součástí výuky našich studentů.  Když se objevily případy, že měli čeští vojáci na Balkáně na uniformách znaky SS, tak jsem se divil, že si tam nedali krásné znaky legií. Vždyť za to jejich hrdinství, zejména v Rusku, jsme měli vlastní stát. Tam tedy nevidím až takový zájem, ale věřím, že se nám podaří tuto situaci změnit. Jinak třeba u aktivních záloh, členů klubů vojenské historie a občanských sdružení zájem roste, z čehož mám obrovskou radost. Třeba do Sokolova zanedlouho poletí vojenský speciál, ale pojedou i tři autobusy nadšenců, kteří po cestě v Kyjevě a u Bachmače vzdají hold padlým legionářům.

Proč ještě o legiích nevznikl žádný velkofilm?

To asi nebude otázka pro mě. Ministerstvo obrany nemůže financovat výrobu velkofilmu, ani o legiích. Československá obec legionářská (ČsOL) v tomto ohledu nějaké aktivity vyvíjí, ale nechme se překvapit.

Takže na samotný projekt Legie 100 zatím není ani koruna?

Využíváme možností daných zákonem, tedy obnovujeme válečné hroby a pořádáme u nich pietní akce. Při různých příležitostech organizujeme výstavy. Další projekty a akce financuje ČsOL, která se na ně snaží shánět sponzory.

Jaké akce se na příští roky ohledně československých legií vlastně chystají?

Je jich nespočet, ale ještě je dolaďujeme. Zpracovali jsme to v součinnosti s přáteli z ČsOL.

Chystá se i nějaká monstrózní podívaná, jako třeba zamýšlené jízdy vlaku s historickou výstavou po celé transsibiřské magistrále?

Projekt Legiovlaku připravují partneři z ČsOL. Už celkem pokročili. Tuším, že už mají několik starých podvozků uložených někde v Olomouci. V roce 2014 by tedy vlak vyjet měl, ale v Česku. Má původní myšlenka, že bude jezdit Legiovlak po Sibiři, zatím není reálná.  Ale kdyby byl zájem a podařilo se sehnat peníze, myslím si, že by ve spolupráci s ruskou a ukrajinskou stranou mohl takový vlak vyrazit v březnu 2018 od Bachmače, odkud začala cesta legionářů vlakem až do Vladivostoku. Sehnat původní vagóny s ruským rozchodem by taky snad nebyl problém. Peněz ale opravdu není moc.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jan Rychetský

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…